Manželky sice v ústraní, ale pevně za svými partnery

Praha - Manželky obou prezidentských kandidátů, Miloše Zemana i Karla Schwarzenberga, stály doposud spíše v ústraní a do předvolebních kampaní svých mužů se příliš nezapojovaly. Jedna z nich se ale už zítra stane první dámou. Ivaně Zemanové se však nelíbí už jen samotné označení „první dáma“, které je podle ní „implantované“ do našeho českého prostředí. Therese Schwarzenbergová připouští, že by v případě zvolení manžela stála po jeho boku a pomáhala mu v rámci svých možností, které jsou limitovány lehkým zdravotním handicapem. Je kvůli tomu připravená se naučit také česky.

„Přeji svému muži, aby to dokázal a stal se prezidentem. Pak bych jistě stála po jeho boku a pomáhala mu. (…) Zatím neznám úkoly, které by z toho pro mě vyplývaly. Pokud bych se do této role dostala, analyzovala bych je a zvážila, co mohu vykonávat i se svým lehkým zdravotním handicapem,“ uvedla pro Českou televizi Therese Schwarzenbergová.

Přiznala také, že je připravena se v případě zvolení svého manžela do funkce prezidenta České republiky naučit česky. „Česky zatím umím jen pár slov, ale jistě se to mohu naučit,“ sdělila Schwarzenbergová s tím, že hovoří anglicky, německy, francouzsky, italsky a po šedesátce se prý naučila i svahilsky.

Therese Schwarzenbergová (roz. hraběnka z Hardeggu) se narodila 17. února 1940 ve Vídni. Po studiích ve Švýcarsku absolvovala v roce 1966 lékařství na Vídeňské univerzitě. Studium si Therese prosadila přes počáteční odpor otce. O něm netají, že podporoval Adolfa Hitlera a byl mimo jiné příslušníkem SA. Se svým budoucím manželem se seznámila v roce 1957 na banketu pořádaném pro mladé nezadané aristokraty. Velkolepá svatba se konala o deset let později. Narodili se jim tři děti - Jan Nepomuk Ondřej, Anna Karolina a Karel Filip. Když se ale ukázalo, že mladší syn má jiného otce, přišel rozvod. Kontakty však nepřerušili a opětovně se sblížili poté, co se Therese v roce 1992 těžce zranila na lyžích, následkem čehož ochrnula od hlavy dolů. I přes nepříznivé prognózy lékařů se po osmi měsících dokázala posadit. Pohybuje se na vozíku a díky rehabilitaci se jí už daří chodit o holi. Vydala úspěšnou knihu s názvem Má cesta zpátky do života o zkušenostech lékařky, která se stala pacientkou. V roce 2008 se rozhodli znovu vzít. Schwarzenbergová ale i tak žije ve Vídni nebo na rodinném zámku v rakouském Murau. Do Prahy příliš nejezdí. Věnuje se charitě, například projektu rozšíření nemocnice v Keni.

Ivana Zemanová se prý domluví francouzsky a rusky. S označením „první dáma“ by se ale zřejmě sžívala těžko. „Především se mi nelíbí toto do našeho prostřední implantované označení pro manželku prezidenta. Vždycky jsem na člověku oceňovala jeho charakter a chování, ne jeho společenskou nebo pracovní pozici,“ uvedla Zemanová pro deník Právo.

Roli první dámy je připravena plnit Zemanova dcera

Už v době, kdy byla manželkou předsedy sněmovny a posléze premiéra si Ivana Zemanová přísně střežila své soukromí a na veřejnosti se po boku svého muže objevovala poměrně zřídka. Manžela doprovázela například při předvolební kampani před volbami do sněmovny v letech 1996 a 1998. V nynější předvolební kampani se ale angažovat odmítá.

Do kampaně se ovšem zapojila devatenáctiletá dcera Kateřina, která si podle svých slov umí představit, že by nahradila svou matku v roli první dámy. Baví ji prý studovat mezinárodní vztahy a jazyky. Původně studovala na pražském gymnáziu PORG, po čase ale přestoupila na česko-anglické gymnázium Amazon.

Ivana Zemanová (roz. Bednarčíková) se narodila 29. dubna 1965 v Bystřici nad Pernštejnem. Se svým budoucím mužem se údajně seznámila poté, co si na jaře 1990 veřejně postěžoval, že nemá sekretářku. Ačkoliv právě studovala romanistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (kterou nakonec nedokončila), nabídla se Zemanovi jako asistentka, přestěhovala se do Prahy a začala pro Zemana pracovat. V červenci 1993 si rozvedeného a o dvacet let staršího Zemana vzala a 1. ledna 1994 se jim narodila dcera Kateřina. Po odchodu svého manžela na Vysočinu v roce 2002 zůstala Ivana Zemanová bydlet s dcerou v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pacienti si stěžovali na chování chirurga, v nemocnici v Ústí nad Orlicí končí

Lékař Ondřej Veselý po opakovaných stížnostech pacientů na hrubé chování opouští nemocnici v Ústí nad Orlicí. Podle vedení zdravotnického zařízení odchází dohodou. Na přístup Veselého upozornil i hudebník Tomáš Polák ze skupiny O5 a Radeček. Lékař přitom podle nemocnice patří mezi schopné chirurgy a nahradit ho nebude lehké.
před 1 hhodinou

Klíčové je přežít první dny. Projekt radí, jak překonat krizové situace

Přírodní katastrofa, válečný konflikt nebo výpadek elektřiny. Nový projekt s názvem Corty má lidi naučit, jak přežít prvních dvaasedmdesát hodin. Spolupracovali na něm odborníci z řad psychologů, vyjednavačů, záchranářů a členů zásahových jednotek. Podle nich je totiž připravenost na mimořádné události nedostatečná. Ministerstvo vnitra zase chystá adaptaci finského modelu „72 hodin“, jehož součástí budou informační brožura a kampaň. Připraveny by dle resortu měly být do konce léta.
před 9 hhodinami

Poslanci podpořili rozšíření pravomocí České národní banky

Česká národní banka zřejmě získá víc pravomocí při dohledu nad bankovním trhem. Počítá s tím vládní předloha, kterou v úterý schválila Poslanecká sněmovna. Předtím poslanci zrychleně schválili také povinné shromažďování zveřejněných informací v rámci Jednotného evropského přístupového místa (ESAP). Program schůze zákonodárci schvalovali skoro pět hodin. Jednání přerušili po 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Náměstí v Táboře se načas stane pěší zónou, v Budějovicích na zklidnění dál čekají

Část Žižkova náměstí v Táboře se mezi červnem a polovinou září promění v pěší zónu. Radnice tak chce v létě zklidnit dopravu v centru města, jak si to vyzkoušela už loni. Naopak část obyvatel Českých Budějovic čeká na omezení tranzitu přes hlavní náměstí skoro dva roky.
před 10 hhodinami

ÚS nebude žalobu děčínského soudce na plat řešit přednostně, řekl Baxa

Ústavní soud (ÚS) začal projednávat žalobu soudce Okresního soudu v Děčíně Štěpána Klapky, který se domáhá vyššího platu za letošní rok. Podle předsedy ÚS Josefa Baxy se jí soud ale nebude zabývat přednostně. Baxa také předpokládá, že přijdou další desítky podobných žalob. Sněmovna schválila zákon o platech ústavních činitelů, který nově upravuje i platy soudců, 4. března. Poslanci schvalovali novelu hned nadvakrát. První pokus totiž vetoval prezident Petr Pavel.
před 11 hhodinami

Peking je pro Spojené státy výrazně větší hrozbou než EU, míní Havlíček

„Čína je svým způsobem nepřítelem pro USA, zatímco EU není,“ uvedl v úterním Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Podle něj občasné „škádlení“ mezi Unií a Washingtonem, které se týká navyšování obchodních tarifů, neznamená, že by oba subjekty nestály na stejné straně. Zmínil, že například Londýn se s Washingtonem dokázal „velmi slušně domluvit“.
před 11 hhodinami

Podpis dohody k Dukovanům do konce mandátu vlády není jistý, připustil Fiala

Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu. V rozhovoru na Radiožurnálu to v úterý připustil premiér Petr Fiala (ODS). Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil finále tendru za neskutečnou blamáž a mezinárodní ostudu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Před třiaosmdesáti lety odbojáři zabili „kata českého národa“

V úterý uplynulo třiaosmdesát let od atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeného v rámci Operace Anthropoid. Nacistický pohlavár zemřel na následky zranění 4. června 1942. Tento významný odbojový čin dnes připomíná památník v pražské Libni, kde parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík atentát uskutečnili. Původně však zvažovali i jiná místa. Ačkoli následně odbojáři padli v boji proti nacistům v kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje, čin měl výrazný politický dopad. Mimo jiné přispěl k odvolání uznání Mnichovské dohody ze strany Francie a Velké Británie v létě 1942, připomněl historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu v Praze.
před 12 hhodinami
Načítání...