„Při návštěvě vládní delegace v takovém střeleckém salonku poblíž města Washingtonu v podstatě oslovil (náměstek ministra obrany) předsedu dozorčí rady obchodní společnosti Tatra, a. s., Williama Cabannise, bývalého velvyslance USA v ČR, s konkrétní korupční nabídkou poskytnutí více milionů amerických dolarů s tím, že se urovná předchozí negativní kampaň vedená proti obchodní společnosti Tatra,“ popsal v rozhovoru pro ČT žalobce Táborský jednání, které je předmětem obžaloby. Nejednalo se podle jeho slov o jednání jednorázové.
Martin Barták:
„O podání obžaloby jsem se dozvěděl opět z médií a neznám její obsah. Já sám jsem procesně vyrozuměn nebyl. Přesto jsem rád, že se případ konečně posunul k instituci, která jej, jak pevně věřím, objektivně posoudí… Já jsem nikdy nic špatného neudělal, nic takového, co se tam popisuje, se nestalo.“
Na nabídku podle státního zástupce Cabannis nereagoval a salonek opustil. „Nedošlo k předání peněžní částky,“ dodal. Barták při vyšetřování nejprve využil svého práva nevypovídat, ke konci vyšetřování byl ale na vlastní žádost opakovaně vyslechnut. Z vyjádření státního zástupce se žaloba opírá především o výpovědi aktérů situace.
Dušan Táborský k hrozícím trestům obžalovaných:
„Mohu říci, že první obviněný (Barták) se pohybuje v trestní sazbě odnětí svobody 5 až 12 let. Druhý obviněný (Smrž) v trestní sazbě 5 až 10 let.“
Kauzu rozvířil Cabannis
Přestože se oba obžalovaní znali, trávili spolu i dovolenou, před soudem nestanou jako spolupachatelé. „Nepodařilo se prokázat, že by jednali ve vzájemné dohodě,“ vysvětlil Táborský. Policie obvinila Bartáka se Smržem na podzim roku 2011. Smrž je obviněný z pokusu o podvod. Po vedoucím pracovníkovi obchodní společnosti Tatra měl údajně požadovat pět milionů dolarů, případně jinou částku pod nepravdivou záminkou, že využije svůj vliv a zajistí odstranění obchodních potíží v souvislosti se zakázkou na dodávku aut pro armádu. Úplatek pět milionů dolarů měl za vyřešení kompilkací požadovat i Barták. On ale coby tehdejší náměstek na ministerstvu obrany zakázku ovlivnit mohl, proto je stíhaný pro přijímání úplatku.
V kauze jde o nákup 556 nákladních vozidel Tatra. Tu schválila již vláda Jiřího Paroubka, přičemž samotný kontrakt za 2,7 miliardy byl podepsán v období prvního Topolánkova kabinetu v prosinci 2006. Případ rozvířil někdejší americký velvyslanec v ČR William Cabaniss. Jako zástupce automobilky Tatra přišel s tvrzením, že v roce 2008 po něm chtěl Barták coby tehdejší náměstek ministryně obrany Vlasty Parkanové peníze za to, aby Tatra už neměla problémy s armádní zakázkou. Bartákobvinění popírá.
Kauza exministra Bartáka půjde k soudu
Kauza exministra Bartáka půjde k soudu
Rozhovor s Martinem Bartákem
Rozhovor se státním zástupcem Dušanem Táborským
Jiří Kubík hostem Událostí, komentářů
Smlouvu na dodávku terénních nákladních vozidel podepsala Tatra s ministerstvem obrany v polovině prosince 2006, kdy ještě Barták na ministerstvu nepůsobil. S Tatrou měla jako subdodavatel autodílů spolupracovat také česká společnost Praga. Tatra s ní ale ukončila spolupráci kvůli údajně nekvalitním dodávkám, což vyvolalo složitý spor. Barták už dříve řekl, že se jako člen vládní delegace 26. února 2008 zúčastnil prezentace výrobků České zbrojovky na střelnici nedaleko Washingtonu. Delegaci v čele s premiérem Mirkem Topolánkem tam prý oslovili zástupci Tatry William Cabaniss a Duncan Sellars. Měli obavy, aby vláda firmě nevypověděla smlouvu.
Barták podle svého dřívějšího vyjádření pouze překládal Topolánkovi. Tehdejší premiér vyjádřil nevoli nad tím, že Tatra ukončila spolupráci s Pragou a porušila tak závazek, že podpoří český průmysl. Cabaniss a Sellars ale později údajně vypověděli, že po nich chtěl Barták peníze za vyřešení problémů mezi Tatrou a Pragou.
Policie má mít údajně k dispozici i tajný záznam rozhovoru ředitele české pobočky automobilky Tatra Ronalda Adamse a Michala Smrže, který má dokládat údajnou snahu o korupci při řešení problémů Tatry. Brněnská policie ale loni obvinila Ronalda Adamse z podplácení. Údajně na brněnském veletrhu nabídl Bartákovi úplatek za to, že úřad zadá Tatře další armádní zakázky. Automobilka považuje stíhání za nedůvodné a postup policie za „mimořádně podezřelý“.
Martin Barták není jediným bývalým ministrem obrany, kterého vyšetřovala policie. Kvůli nákupu letounů CASA je obviněná také exministryně obrany Vlasta Parkanová. Policie se ale zdaleka nezaměřuje pouze na armádní rezort a jeho bývalé šéfy. Ostře sledovaná je stále kauza exministra zdravotnictví a současného poslance Davida Ratha. Kvůli údajnému přijetí úplatku za zmanipulování zakázky na opravu buštěhradského zámku je stále ve vazbě a čeká na proces.
Zproštění obžaloby z podplácení svých spolustraníků se prozatím dočkal bývalý šéf rezortu dopravy Vít Bárta. Někdejší ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel naopak na soud zatím čeká – v únoru s ním začne řízení kvůli zneužití pravomoci. Exministr pro místní rozvoj Jiří Čunek stanul před soudem hned dvakrát. V případu nepřiznané hypotéky je zatím proces zastaven, své bývalé sekretářce se ale Čunek po soudním verdiktu musel omluvit. Vladimíra Mlynáře, někdejšího ministra informatiky, soudci nakonec obžaloby zbavili. Policie ho stíhala ze zneužití informací v obchodním styku.
Zatím jediným ministrem, který po pravomocném verdiktu skončil za mřížemi, je tak šéf financí z 90. let Ivo Svoboda. Za tunelování si odpykal 5 let.