Československému praporu byl svěřen úsek podél řeky Mže a jeho úkolem bylo bránit v rámci Voroněžského a Jihozápadního frontu fašistickým vojskům v postupu na Charkov. Boj trval šest dní a padlo během něj 86 příslušníků praporu a více než stovka dalších byla zraněna. Nepřítel však utrpěl mnohem vyšší ztráty - přišel o 300 až 400 mužů, 19 tanků a šest obrněných vozidel.
Největší tíhu nesla první den bitvy první rota praporu vedená třicetiletým nadporučíkem Otakarem Jarošem, který týž den zahynul. Názory na Otakara Jaroše, stejně jako na význam bitvy u Sokolova, se v průběhu času měnily. Podle Trávníčka byl Jaroš vlastenec a voják, který plnil své příkazy. „Bojoval spolu s ostatními dobrovolníky za masarykovské ideály a osvobozenou vlast,“ myslí si Trávníček.
Projekt Legie 100 připomene československé legionáře
Bitva u Sokolova se bohužel stala propagandistickou ikonou komunistického režimu, také proto byla mnohými po listopadu 1989 spíše opomíjena. Pro připomenutí českých legionářů, kteří bojovali jak v první světové válce, tak i později ve válce druhé, vznikl projekt Legie 100, jehož součástí je právě i připomenutí bitvy u Sokolova. „Následujících 6 let si budeme připomínat tyto události, na které můžeme být právem hrdí a které jsou zapomínány a v současných historických příručkách často opomíjeny,“ uvedl Trávníček. Dále si tak zájemci o dějiny českých legií připomenou třeba 95. výročí bitvy u Bachmače, která znamenala začátek velké transsibiřské cesty a návratu československých legionářů z Ruska.
