„Navrhli bychom zrušení poplatku za hospitalizační péči u dětí. Tam to budí trošku sociální problémy,“ připustil ministr zdravotnictví v ČT s tím, že platební výjimka by se od začátku příštího roku týkala všech dětí. Dosud nemusí v nemocnicích platit pouze novorozenci.
Kromě toho Leoš Heger plánuje zavést volitelné příplatky na další nadstandardy. Pacienti by si mohli přidat peníze za lepší kolenní nebo kyčelní klouby nebo za dražší prsní implantáty. „Mělo by být možné, aby si pacientka připlatila za lepší materiál,“ vysvětlil.
Volební mítinky sice začnou až za rok a dva měsíce, politici ale začínají bojovat o voliče už dnes. První stranou, která už má jasno v tom, kolik a kterým lidem na dávkách vyplatí, je sociální demokracie. „Chceme se zaměřit na ty nejvíce ohrožené skupiny. Jako ohroženou skupinu vidím zejména děti, které vyrůstají v rodinách samoživitelek,“ vysvětlil šéf strany Bohuslav Sobotka.
A není toho málo, co ČSSD slibuje. V případě své výhry ve volbách prý prosadí štědřejší výplatu dávek, rychlejší zvyšování důchodů, opětovné zavedení sociálního příplatku pro nejchudší rodiny s dětmi, zvýšení dávek nezaměstnaným a rozšíření porodného i na druhé dítě.
Se silným sociálním programem chtějí před volbami přijít také komunisté, kteří jdou ještě dál. Nejenže ve sněmovně podporují plán na zvýšení dávek, navíc ještě plánují zvednout životní a existenční minimum. „Existenční minimum je základem pro propočet všech sociálních dávek, tady je třeba to zreálnit,“ myslí si místopředseda Jiří Dolejš.
Pravice: Na vyšší dávky naše ekonomika nemá
Vládní koalice je naopak jednoznačně proti. Tvrdí, že si státní rozpočet momentálně nemůže vyšší dávky dovolit. „Slibovat sociální dávky znamená trpět absolutní provozní slepotou a vůbec nepochopení ekonomické situace,“ zdůraznil premiér Petr Nečas.
Podobně skeptické jsou k plánům i menší středové strany. „Každá strana vždycky slibuje něco, co potom třeba není schopná dodržet. Já si myslím, že je třeba držet se při zemi,“ tvrdí místopředsedkyně strany LIDEM Dagmar Navrátilová. Podle Kateřiny Klasnové z VV musí zvyšování dávek odpovídat ekonomický výkon země.
Společné zdanění opět ve hře
Společné zdanění manželů, kdy se vysoký výdělek jednoho z partnerů dal rozdělit mezi dva lidi, a rodina tím pádem ušetřila na daních, fungovalo v Česku od roku 2005. Ale jen dva roky. Topolánkova vláda totiž v roce 2007 zavedla rovnou daň a společné zdanění ztratilo smysl.
Nyní ho chtějí sociální demokraté vrátit opět do hry. Vedle toho ČSSD plánuje, že by lidé s vyššími příjmy posílali státu až 38 procent ze svého výdělku. „V okamžiku, kdy zavedete minimálně dvě sazby, tak to (společné zdanění) zase má smysl. Samozřejmě to nemá smysl při jedné sazbě,“ soudí stínový ministr financí Jan Mládek. Ovšem v případě pouhých dvou daňových pásem by se společné zdanění manželů – na rozdíl od minulosti, kdy bylo pásem víc – týkalo jen minima rodin.
Agenda 2014 - tah na živnostníky a studenty
Ty hlasy, které ODS pravděpodobně ztratí u sociálně slabších voličů, hodlá vládní partaj nahnat u živnostníků a studentů, jejichž podporu v následujících měsících plánuje. „Prosadíme konkrétní kroky, které by měly oslovit naše voliče. Menší a střední podnikatele, vysokoškoláky, mladé rodiny s dětmi,“ slibuje místopředseda strany Jiří Pospíšil.
Výkonná rada ODS by měla už příští týden schválit materiál nazvaný Agenda 2014. V něm občanští demokraté oznámí, které kroky chce strana ještě do voleb prosadit. Premiér a předseda Nečas po minulém jednání výkonné rady řekl, že strana sestavila 16 odborných komisí, které pracují na programových dokumentech. Agenda 2014 by podle něj měla obsahovat základní politické priority ODS na celostátní úrovni.
O příštím roce se dá hovořit jako o supervolebním, lidé si půjdou vybírat po pěti letech evropské poslance, po čtyřech letech české poslance a obecní zastupitele a po šesti letech třetinu senátorů. Definitivní předvolební programy, kterými chtějí změnit zdravotní a sociální systém, budou mít jednotlivé strany hotové už letos na podzim.