Praha – Česká lékařská komora (ČLK) a někteří senátoři podali k Ústavnímu soudu (ÚS) návrh na zrušení úhradové vyhlášky. Předpis považují za nesrozumitelný a především ohrožující dostupnost lékařské péče. Senátoři si také stěžují, že resort měl snížení úhrad pro letošek zveřejnit dřív než poslední den loňského roku. Úhradovou vyhlášku považují za likvidační pro české zdravotnictví.
Úhradovou vyhlášku ženou senátoři k Ústavnímu soudu, je prý likvidační
„Navrhovatelé přistupují k návrhu na zrušení vyhlášky z toho důvodu, že uvedený pod zákonným předpisem je zde rys svévole. Neboli není zde předvídatelnost práva,“ prohlásil předseda senátního výboru zdravotní a sociální politiky Miloš Janeček (ČSSD). Návrh podepsalo 39 senátorů z toho 22 sociálních demokratů. Podpis připojili i senátoři z ostatních stran, kterým podle Janečkových slov není jedno, že úhradová vyhláška je „likvidační“ pro české zdravotnictví.
Senátoři shrnuli hlavní kritiku vyhlášky do tří N. Nerovnost podle Janečka spočívá v tom, že výkon práce nad nasmlouvaný objem už je uhrazen pouze z 30 procent. V neodkladné péči dokonce jen 25 procent. Nepředvídatelnost úhradové vyhlášky pak vidí v tom, že poskytovatel péče se dozví až v polovině roku 2014 kolik mu za jeho práci pojišťovna uhradí. „V reálu soukromého byznysu si třeba něco takového vůbec neumím představit,“ upozornil senátor. Právě to považují právníci za akt svévole, na základě toho se obrací k Ústavnímu soudu.
Neufinancovatelnost už pak ÚS řešit nebude, ale Janeček zdůraznil její význam. „Jestliže je zaručena pojištěncům ze zákona péče na odpovídající úrovni vědy a technického zabezpečení a úhradová vyhláška každý rok ubírá, zatímco výdaje rostou, pak nelze toto ufinancovat,“ dodal senátor.
Prezident České lékařské komory Milan Kubek: „Vyhláška drasticky snižuje kvalitu, dostupnost a bezpečnost lékařské péče. Jsem velmi rád, že senátoři požádali ÚS, aby o stížnosti rozhodl předčasně.“
Místopředseda sněmovního zdravotnického výboru Aleš Roztočil (TOP 09): „To je známá rétorika pana prezidenta Kubka o nedostupnosti zdravotní péče, osobně 35 let pracuji v oboru gynekologie a porodnictví. Znám jak ambulantní, tak lůžkový provoz a myslím si, že určitou racionální redukcí těchto kapacit by v žádném případě nedošlo ke snížení dostupnosti a kvality péče. Nemůžu ale mluvit za jiné odbornosti.“
Náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek nepovažuje vyhlášku za nijak revoluční oproti vyhláškám vydaným v minulosti. „Pozdní doba vydání souvisela s tím, že jsme v řadě případů vedli ještě jednání se zástupci různých segmentů a s odbornými společnostmi,“ zdůraznil pro ČT náměstek Nosek.
GALERIE
videogallery_000220547
Místopředseda sněmovního zdravotnického výboru Aleš Roztočil (TOP 09) pro ČT uvedl, že v ČR máme na 10,5 milionu obyvatel přes 200 nemocnic. Dá se podle něj předpokládat, že úhradovou vyhlášku opravdu některé z nich finančně neustojí. „Je ale otázka, pokud zanikne 5 nemocnic, zda to při naší hustotě obyvatel a dostupnosti pacienti vůbec pocítí,“ dodal.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) už dřív odmítl tvrzení o ohrožení péče o pacienty. Podle něj komora a odbory straší pacienty a zatahují je do svého boje o zvýšení příjmů doktorů. Odboráři nedávno uvedli, že po poklesu příjmů od pojišťoven některé nemocnice začaly lékařům platy snižovat. Podle Noskových dřívějších slov budou výdaje nakonec jistě vyšší, než předepisuje vyhláška. Příjmy zdravotních pojišťoven mají letos dosáhnout 228,9 miliardy korun s meziročním růstem 2,4 procenta, výdaje pak přes 230,8 miliardy.