Mladí židovští manželé požádali Josefa Říhu z Žatecka o pomoc uprostřed druhé světové války, v úkrytu u něj nakonec zůstali dva roky. „Manželé Stieblovi, kteří se u nás skrývali, byli asi týden schovaní v sušárně chmele, v tu dobu děda budoval jiný úkryt ve stohu slámy. Tam se zachránili,“ řekl po převzetí dědečkova ocenění Jaroslav Černohorský.
Cenou Spravedlivý mezi národy měl být Říha oceněn už v roce 1967. Šestidenní válka z června téhož roku, při které Izrael obsadil území Sinaje a Gazy, ovšem překreslila diplomatickou mapu. Východní blok totiž sympatizoval s arabskými státy, a ve vztazích mezi Československem a židovským státem proto došlo k ochlazení. Izraelská delegace tehdy narychlo opustila Prahu.
Dokumenty, které dokládaly Říhovy zásluhy, ukryli diplomaté na švédské ambasádě, objevit se je ale podařilo až letos. Dopis o vyznamenání tří Čechů našlo velvyslanectví v zapomenuté bedně. Izraelská ambasáda zjistila, že ze tří v dopise uvedených lidí byli dva vyznamenáni později a jinde. Poslední neoceněný se tedy titulu dočkal dnes alespoň posmrtně. „Nikdy není příliš pozdě vyjádřit úctu těm, kteří riskovali životy k ochraně židů během nacistické okupace,“ připomněl na dnešní ceremonii izraelský velvyslanec Jaakov Levy.
Titul Spravedlivý mezi národy uděluje komise při památníku šoa Jad Vašem od roku 1963. Cena směřuje k lidem nežidovského původu, kteří zachraňovali Židy před holocaustem. V Česku podle dostupných informací titul obdrželo 118 lidí.
