Bellinzona (Švýcarsko) - Někdejší spoluvlastník Mostecké uhelné společnosti (MUS) Antonín Koláček nevyloučil, že bude za zavřenými dveřmi švýcarského soudu vypovídat. Soud tento týden odmítl zařadit do spisu písemná vyjádření jeho i dalších pěti obžalovaných, ve kterých své aktivity kolem Mostecké uhelné vysvětlovali; jiný způsob výpovědi Koláček dosud odmítal. Pětice bývalých majitelů a exmanažerů MUS včetně Koláčka je ve švýcarské Bellinzoně obžalovaná z praní špinavých peněz, korupce a podvodů.
„Určitě budeme se soudem hovořit prostřednictvím našich vlastních výpovědí, možná v uzavřeném soudním jednání a určitě prostřednictvím našich advokátů,“ řekl Koláček před soudním líčením. Tato možnost výpovědi za zavřenými dveřmi je dokonce pravděpodobná, dodal s tím, že neví, kdy by na ni mohlo dojít. „To záleží na soudu,“ dodal.
Soud v pondělí a v úterý odmítl zařadit do spisu písemná prohlášení, ve kterých Koláček případ MUS popisoval. Koláček před dnešním jednáním sice řekl, že krok justice považuje za technickou záležitost, prohlášení ale měla nahradit ústní výpovědi obžalovaných, kteří odmítli veřejně vypovídat údajně v obavě, že by je to mohlo poškodit při probíhajícím vyšetřování stejné kauzy v České republice. Švýcarský soudce prohlášení odmítl s tím, že výpověď by měla být ústní. Současně se však několikrát zeptal, zda by byli obžalovaní ochotní mluvit při uzavřeném zasedání soudu.
Obhájci takovou možnost dosud odmítali; dnes však advokáti Koláčka, Diviše a Čmejly uvedli, že jejich klienti budou odpovídat na jejich otázky - až skončí výslech svědka. V tuto chvíli není jasné, zda by zpovídali své klienty před soudem veřejně nebo za zavřenými dveřmi. Předpokládá se, že obhájci o možnost výpovědi za zavřenými dveřmi požádají, až na otázky jejich klientům dojde řada.
Koláček: Švýcar si 90. léta neumí představit
V Bellinzoně jsou kromě Koláčka obžalováni Jiří Diviš, Marek Čmejla, Petr Kraus, Belgičan Jacques de Groote a Oldřich Klimecký, který je však nepřítomen. Dnes by měl být předvolán druhý a poslední svědek, odborník prokuratury Jean-Paul Abgottspon. Toho se soudce ptal především na okolnosti úplného ovládnutí MUS poté, co obžalovaní získali většinu akcií skrytými nákupy od drobných akcionářů a od českého státu.
Co vypověděl odborník švýcarské prokuratury:
Svědek se soustředil na koupi akcií MUS společností Ležáky koncem roku 2002. Soudce se podivil tomu, že společnost s kapitálem něco přes milion korun (Ležáky) koupila na úvěr akcie firmy s kapitálem přes devět miliard (MUS). Abgottspon řekl, že z obchodního hlediska to normální není, ale připustil, že lze takovou operaci uskutečnit. Obě strany si však musí být velmi blízko, řekl. Následnou fúzí Ležáků a MUS v roce 2003 také vznikla takzvaná MUS II, kterou obžalovaní již ovládali ze 100 procent. Primárním cílem nebylo zbavit se zbývajících drobných akcionářů, i když při této operaci byli eliminováni, řekl Abgottspon. Podle něj měla celá operace zajistit, aby měli MUS zcela pod kontrolou.
Podle obžaloby byly Ležáky účelově vytvořené dceřinou firmou Appian Group PLC vlastněnou obžalovanými. Ležáky si podle obžaloby půjčily na koupi akcií MUS přes pět miliard korun. Po fúzi byla hodnota akcií nově vzniklé společnosti oceněna na více než devět miliard korun, takže čtyři miliardy korun jim šly do kapsy, řekl o obžalovaných Abgottspon.
Už včera před justicí stanul finanční expert švýcarské policie Jean-Claude Gsponer. Zpochybnil obchodní smysluplnost vyvedení 150 milionů dolarů z MUS koncem 90. let i okolnosti celé transakce, která je podle žaloby jednou z klíčových operací celé kauzy.
Koláček řekl, že je po Gsponerově výpovědi „plný optimismu“. „Protože ta svědecká výpověď neměla v sobě zakomponovánu realitu v České republice. Vycházela pouze z informací na papírech,“ řekl Koláček. „Podle mě ten, kdo neprožil 90. léta v České republice, si to nedokáže vůbec představit,“ dodal v souvislosti s tehdejšími ekonomickými a politickými poměry v ČR.
