Vzácná shoda TOP 09 a ČSSD. Kvůli Zemanovi chtějí změnit ústavu

Praha – TOP 09 a sociální demokraté se shodují v potřebě změnit ústavu kvůli aktuálním krokům prezidenta Miloše Zemana. Podle vyjádření předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky pro Hospodářské noviny by měla kandidáta na premiéra určit většina ve sněmovně, a nikoli prezident. TOP 09 zase navrhuje jasně vymezit lhůty pro prezidentské konání. Strany tak reagují na skutečnost, že Zeman pověřil sestavením vlády Jiřího Rusnoka, ačkoli si ho za premiéra žádná z parlamentních stran nepřeje.

„Nejsem stoupencem ad hoc změn. Na druhou stranu ústava vyžaduje na některých místech upřesnění,“ řekl Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro Hospodářské noviny. U volby premiéra by se nebránil německému modelu, kdy kandidáta nejprve určí většina ve sněmovně, poté ho jmenuje prezident: „Tím by se ta diskuse jistě zjednodušila. Myslím, že problém vlády Jiřího Rusnoka, která je v zásadě prezidentskou vládou, je, že v těch minulých pokusech o takzvané úřednické vlády vždy nejprve předcházela dohoda politických stran. Teď se nic takového nestalo.“

Sobotka podotkl, že ČSSD volala po zpřesnění některých ustanovení ústavy už v souvislosti s přímou volbou prezidenta: „Navrhovali jsme třeba kontrasignaci premiéra u jmenování členů bankovní rady.“ ODS a TOP 09 to ale podle něj tehdy odmítly.  

TOP 09 pro přesné lhůty, ODS ústavu měnit nechce

Změnu ústavy by ocenila i TOP 09; do budoucna by chtěla prezidentovi jasně nastavit lhůty, během kterých by měl plnit svoje povinnosti - hlavně při neúspěšném pokusu premiéra na sestavení vlády. „Jsme povinni bránit parlamentní mechanismy proti něčemu, co se neobávám nazvat zvůlí,“ podotkl stranický místopředseda Miroslav Kalousek.

Zavedení německého modelu podle prvních informací zvažovala i občanská demokracie. „Jestliže prezident Zeman vychýlil ty pravomoci tak, že si je strhl na sebe, tak je jasné, že to kyvadlo bude chtít parlament vrátit zpátky a spíše bych očekávala, že bude prosazovat tuto zásadnější změnu ústavy,“ uvedla ještě odpoledne místopředsedkyně ODS a koaliční nominantka na premiérku Miroslava Němcová.

Po večerním jednání stranických špiček od tohoto záměru ale ODS ustoupila; podle končícího ministra spravedlnosti Pavla Blažka by si ústava zasloužila komplexní změnu, ale ne jen kvůli tomu, co se nyní děje. „Je to možné, na druhou stranu na každou politickou krizi reagovat tím, že předložíme novelu ústavy, je krátkozraké,“ řekl ještě před večerním jednáním šéf poslaneckého klubu Marek Benda.

Ústavní právník Jan Kysela by se změně ústavy nebránil za předpokladu, že se o ní bude uvažovat v širším kontextu. „Já si nemyslím, že si můžete z německého modelu zrovna vybrat tento komponent, když to má širší souvislosti,“ podotkl a zmínil například nepřímo voleného prezidenta a výrazně silnější postavení spolkového kancléře.

„Reagovat na tuhle konkrétní situaci tím, že si vytáhnu nějaký institut, který u nás může fungovat úplně jinak než u nich, tím, že bude odlišný kontext, mi připadá úplně scestné,“ dodal. Změna by podle Kysely předpokládala hlubší diskuzi, při níž je nutné se rozhodnout, „jestli se vám spíš líbí Paříž, nebo Berlín, jestli chcete mít spíš silného prezidenta, nebo spíš silného premiéra“.

Ústavní právník Jan Kudrna navíc upozorňuje, že německý vzor nutně nemusí vést ke stabilitě, pokud nebude stabilní i Poslanecká sněmovna. I on je přesvědčen o tom, že nemůže jít o čistě dílčí změnu jedné věty ústavy, ale o součást širšího komplexu změn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kondice důchodového systému se oproti loňsku lepší

Systém penzí byl další měsíc v lepší kondici než loni. V březnu skončil ve zhruba dvanáctimiliardovém mínusu, což je proti loňsku poloviční deficit. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by příjmy a výdaje důchodového účtu mohly být vyrovnané už příští rok.
před 1 mminutou

Za čtvrt roku zabránil systém ETCS velkým škodám. Měl ale i velký výpadek

Nový zabezpečovací systém na železnici ETCS má za sebou v tuzemsku čtvrt roku fungování. Na tratích, kde ho strojvedoucí povinně zapínají, zatím žádný z nich neprojel na červenou. Systém navíc už prokazatelně zabránil velkým škodám, má ale za sebou i jeden masivní výpadek. Drobná přerušení automaticky zastavují asi jeden spoj ze sta.
před 31 mminutami

Poslední druhoválečná bitva vzplanula na Příbramsku

Ačkoli Německo kapitulovalo ve druhé světové válce 8. května 1945, na mnoha místech se bojovalo i v následujících dnech. Poslední bitva se odehrála před 80 lety ve Slivici u Milína na Příbramsku, kde se odmítl vzdát německý generál jednotek Waffen-SS Carl von Pückler-Burghaus. Tvrdé boje, do kterých se zapojily také tanky, se odehrály 11. a 12. května.
před 1 hhodinou

Nájemné v obecních bytech roste, přesto se o ty volné hlásí i dvacet zájemců

V obecních bytech se zvyšují nájmy. Rostou hlavně kvůli inflaci, dražší jsou ale i opravy a údržba. Zájem o nájemní bydlení ale stoupá a městské jednotky patří k nejlevnějším variantám.
před 1 hhodinou

Nejen vojáci či hasiči. Platy by letos mohly růst i celníkům a dozorcům

Výdělky bezpečnostních sborů by mohly vzrůst ještě v tomto roce. V případě, že by se vláda na zvýšení platů vojáků, policistů a hasičů dohodla, obdobně by měla zvednout i výplaty vězeňských dozorců a celníků, sdělili ČT ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a ředitel celní správy Marek Šimandl. Právě na celníky se přitom v současných rozpravách o platech bezpečnostních složek podle něj trochu zapomíná.
před 10 hhodinami

Zájem o dálniční známky vzrostl

Řidiči mají vyšší zájem o dálniční známky. Do konce dubna si je pořídilo zhruba o sto tisíc šoférů více než za stejné období loni. To přitom kupovali kupony ve velkém kvůli blížícímu se výraznému zdražení. Znovu si přitom připlatili řidiči i letos. Populární jsou i jednodenní známky. Za chybějící elektronické viněty celníci za první čtyři měsíce při kontrolách uložili na místě pokuty bezmála za čtrnáct milionů.
před 10 hhodinami

Systém financování zdravotnictví se musí změnit, vyzývají ekonomové

Financování českého zdravotnictví je podle Hospodářské komory do budoucna neudržitelné. Odhaduje, že náklady veřejného zdravotního pojištění v roce 2040 přesáhnou bilion korun. Příjmy přitom porostou výrazně pomaleji. Důvodem je stárnutí populace. Ekonomové vyzývají politiky ke změnám.
před 11 hhodinami

Pokrok, míní o Putinově návrhu k jednání Vondráček. Podle Vondry nestačí

Návrh ruského vládce Vladimira Putina, aby se v Istanbulu konaly bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou, je podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) důležitým krokem, ale nestačí. V Otázkách Václava Moravce řekl, že si lze klást otázku, zda nejde o zdržovací taktiku. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka ale není v Putinově zájmu dát Ukrajincům čas na dozbrojení. Návrh Kremlu tak považuje za hmatatelný pokrok. Premiér Petr Fiala (ODS) si myslí, že Rusko hledá způsoby, jak se vyhnout úplnému příměří, na které je Ukrajina podle něj připravena.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...