Praha – TOP 09 a sociální demokraté se shodují v potřebě změnit ústavu kvůli aktuálním krokům prezidenta Miloše Zemana. Podle vyjádření předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky pro Hospodářské noviny by měla kandidáta na premiéra určit většina ve sněmovně, a nikoli prezident. TOP 09 zase navrhuje jasně vymezit lhůty pro prezidentské konání. Strany tak reagují na skutečnost, že Zeman pověřil sestavením vlády Jiřího Rusnoka, ačkoli si ho za premiéra žádná z parlamentních stran nepřeje.
„Nejsem stoupencem ad hoc změn. Na druhou stranu ústava vyžaduje na některých místech upřesnění,“ řekl Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro Hospodářské noviny. U volby premiéra by se nebránil německému modelu, kdy kandidáta nejprve určí většina ve sněmovně, poté ho jmenuje prezident: „Tím by se ta diskuse jistě zjednodušila. Myslím, že problém vlády Jiřího Rusnoka, která je v zásadě prezidentskou vládou, je, že v těch minulých pokusech o takzvané úřednické vlády vždy nejprve předcházela dohoda politických stran. Teď se nic takového nestalo.“
Sobotka podotkl, že ČSSD volala po zpřesnění některých ustanovení ústavy už v souvislosti s přímou volbou prezidenta: „Navrhovali jsme třeba kontrasignaci premiéra u jmenování členů bankovní rady.“ ODS a TOP 09 to ale podle něj tehdy odmítly.
TOP 09 pro přesné lhůty, ODS ústavu měnit nechce
Změnu ústavy by ocenila i TOP 09; do budoucna by chtěla prezidentovi jasně nastavit lhůty, během kterých by měl plnit svoje povinnosti - hlavně při neúspěšném pokusu premiéra na sestavení vlády. „Jsme povinni bránit parlamentní mechanismy proti něčemu, co se neobávám nazvat zvůlí,“ podotkl stranický místopředseda Miroslav Kalousek.
Zavedení německého modelu podle prvních informací zvažovala i občanská demokracie. „Jestliže prezident Zeman vychýlil ty pravomoci tak, že si je strhl na sebe, tak je jasné, že to kyvadlo bude chtít parlament vrátit zpátky a spíše bych očekávala, že bude prosazovat tuto zásadnější změnu ústavy,“ uvedla ještě odpoledne místopředsedkyně ODS a koaliční nominantka na premiérku Miroslava Němcová.
Po večerním jednání stranických špiček od tohoto záměru ale ODS ustoupila; podle končícího ministra spravedlnosti Pavla Blažka by si ústava zasloužila komplexní změnu, ale ne jen kvůli tomu, co se nyní děje. „Je to možné, na druhou stranu na každou politickou krizi reagovat tím, že předložíme novelu ústavy, je krátkozraké,“ řekl ještě před večerním jednáním šéf poslaneckého klubu Marek Benda.
Ústavní právník Jan Kysela by se změně ústavy nebránil za předpokladu, že se o ní bude uvažovat v širším kontextu. „Já si nemyslím, že si můžete z německého modelu zrovna vybrat tento komponent, když to má širší souvislosti,“ podotkl a zmínil například nepřímo voleného prezidenta a výrazně silnější postavení spolkového kancléře.
„Reagovat na tuhle konkrétní situaci tím, že si vytáhnu nějaký institut, který u nás může fungovat úplně jinak než u nich, tím, že bude odlišný kontext, mi připadá úplně scestné,“ dodal. Změna by podle Kysely předpokládala hlubší diskuzi, při níž je nutné se rozhodnout, „jestli se vám spíš líbí Paříž, nebo Berlín, jestli chcete mít spíš silného prezidenta, nebo spíš silného premiéra“.
Ústavní právník Jan Kudrna navíc upozorňuje, že německý vzor nutně nemusí vést ke stabilitě, pokud nebude stabilní i Poslanecká sněmovna. I on je přesvědčen o tom, že nemůže jít o čistě dílčí změnu jedné věty ústavy, ale o součást širšího komplexu změn.
