Praha - Poslanecká imunita by se podle předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy měla chápat spíše úzce, a to v přímé souvislosti s vykonáváním funkce poslance. V Otázkách Václava Moravce také řekl, že rozhodování o vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení je spíše kompetence pro Ústavní soud. Nyní trestní řád tuto pravomoc přiznává Nejvyššímu soudu.
Baxa se k problému takzvané materiální imunity vyjádřil v reakci na nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauze exposlanců ODS, podezřelých z korupce. Údajný široký výklad, zvolený Nejvyšším soudem, kritizovala převážná část odborné veřejnosti. „Celý institut imunity je skoro jedinou výjimkou ve velmi důležitém principu rovnosti. Ty výjimky by měly být skoro nepatrné a jenom tam, kde jsou opravdu funkční, kde poslanec vykonává svou funkci,“ uvedl Baxa.
Podle Baxy by tak mělo být trestní stíhání vyloučeno pouze za slovní projevy ve sněmovně, hlasování, předkládání zákonů nebo jejich kritiku. „Ale s prominutím, aby kdejaké zavrtění se někde bylo kryto touto výsadou, to si myslím, že je velmi špatně. Ale to není diskuse nad rozhodnutím Nejvyššího soudu. To je diskuse nad rozsahem imunity - jak je praktikován a jak se ho kdo dovolává.“ Pokud prý dlouhodobě převáží široký výklad, bude podle něj těžké stanovit hranici, kde začíná a končí trestní odpovědnost poslanců.
Výtku soudcům Nejvyššího soudu myslí vážně
Baxa znovu kritizoval soudce Nejvyššího soudu, kteří po zveřejnění ostře sledovaného rozhodnutí jasně nevysvětlili, proč tak rozhodli. „Rozhodující soudci nežijí ve vzduchoprázdnu a museli vnímat velice vyostřenou realitu. Rozhodnutí evidentně nebylo očekávané, a proto bylo velmi důležité vysvětlit rozhodující důvody.“
Josef Baxa v OVM:
„Nejvyšší soud udělal určitě chybu v tom, že ve chvíli, kdy rozhodl, neřekl dostatečně jasně, jak rozhodl, ale ani proč tak rozhodl. Nemusíte tolik věnovat péči odůvodnění v situaci, kdy rozhodujete po 150. stejný právní problém. Ale tady byla ta situace nová. O to důležitější bylo říci, proč tento názor Nejvyšší soud zaujal. I ta následná diskuse svědčí o tom, že rozhodnutí každý pochopil po svém, tak jak postupně vyplouvaly na povrch různé odstavce z odůvodnění.“
Nejvyšší soud o vynětí exposlanců ODS z pravomoci policie a žalobců rozhodoval na základě trestního řádu. Proti jeho výroku se nelze odvolat.
Tři exposlanci se podle policie a žalobců dopustili korupce, když složili mandát výměnou za příslib funkcí. Nejvyšší státní zástupce v pátek zrušil jejich stíhání. Olomoučtí žalobci však plánují, že skutek nově zformulují a stíhání obnoví. Je pravděpodobné, že poté bude případné vynětí z pravomoci znovu řešit Nejvyšší soud.
