Praha – Vláda Jiřího Rusnoka nehodlá v demisi výrazně řešit otázku nových velvyslanců. Podle premiéra se bude soustředit na základní správu země a ke jmenovaní diplomatů sáhne pouze tam, kde je to nutné - například u neobsazených postů. To se však týká i diskutovaných velvyslanectví v Moskvě a Bratislavě. Vláda chce také dotáhnout smlouvuo prodloužení nájmu švédských letadel Gripen. Nabídka švédské strany je totiž podle Rusnoka časově omezená. Další nezbytné návrhy zákonů je vláda připravena předložit Senátu ve formě zákonných opatření. Ta pak musí zpětně posvětit nová sněmovna. Rusnok také potvrdil, že předá v úterý demisi do rukou prezidenta Miloše Zemana. Konec dočasné vlády a následné rozpuštění Poslanecké sněmovny přivedou zemi k předčasným volbám.
Širší obměnu diplomatů vláda zřejmě vzdala, schválení gripenů nikoliv
Změny velvyslanců mají odklad
Svou demisí vláda zbrzdí obměnu diplomatického sboru. Výměna velvyslanců byla dlouho blokována kvůli sporu Hradu s předchozím vedením Černínského paláce. Po příchodu úřednické vlády se debata mezi prezidentskou kanceláří a ministerstvem zahraničí obnovila. Výsledkem bylo jmenování řady nových diplomatů. „My jsme vláda v demisi a naší prioritou je zajistit chod státních institucí a to budeme dělat. Velvyslanci, myslím, nejsou ten případ.,“ uvedl premiér.
V zápětí ale Rusnok upřesnil své vysvětlení tím, že v nezbytně nutných případech ke jmenování může dojít ještě za této vlády. „Nepředpokládám, že bychom jednali o jmenování nových osob, pokud to není někde vynuceno nějakou situací. Například že osoba musí být nutně nahrazena nebo není obsazené místo. To si dovedu představit, protože to je také chod veřejné správy. Velvyslanec je de facto úředník, který pracuje pro český stát v zahraničí,“ řekl Rusnok.
Na své možné dosazení do velvyslaneckých funkcí čekají jediný československý kosmonaut Vladimír Remek a manželka bývalého prezidenta Livia Klausová. Oba do diplomacie prosazuje prezident Miloš Zeman. Jiné návrhy na velvyslance podle informací Hradu nemá.
Není nač čekat, u gripenů tlačí čas
Naopak smlouvu o gripenech vláda podle Rusnoka nemá důvod nechat ležet. Politické strany k dohodě prý nemají vážné výhrady. „A je třeba si uvědomit, že tam jsme zase pod tlakem času, protože nabídka švédské strany nebude trvat věčně v té úrovni, v jaké je dnes,“ řekl novinářům Rusnok.
Původní desetiletý pronájem nadzvukových stíhaček se blíží ke svému konci. Vojenští piloti jsou přitom podle všeho se skandinávskými stroji spokojeni. Takzvaná tygří letka s nimi před několika lety vyhrála soutěž podobně zaměřených jednotek v rámci Severoatlantické aliance.
Škatulata ve státních podnicích zřejmě ani demise nezastaví
Někteří ministři zároveň chtějí dál pokračovat v personálních výměnách ve státních podnicích a organizacích. Například ministr dopravy Zdeněk Žák už před týdnem vyměnil šéfa Českých drah Petra Žaludu. Ve čtvrtek, pouhý den po hlasování o důvěře, odvolal i svého náměstka pro železniční a vodní dopravu Pavla Halu.
Ministr vnitra Martin Pecina uvažuje o personálních změnách v dozorčí radě České pošty. Ředitel pošty Petr Zatloukal se prý ale zatím o své místo bát nemusí. „V dozorčí radě jsou možné nějaké změny, ale ne, že bych ji chtěl měnit nějak z gruntu,“ vyjádřil Pecina.
Ministr zemědělství Miroslav Toman si zase nechává dělat analýzu fungování státních lesů i jednotlivých povodí. A už teď připouští, že pokud dopadne prověrka špatně, mohlo by to stát i křeslo prozatímního šéfa lesů Michala Gaubeho. „Tam některé pochybnosti mám, ale já jim to nechci vzkazovat prostřednictvím televize,“ reagoval ministr.
Zeman přijme Rusnoka o úterním poledni
Šéf kabinetu už po neúspěšném boji o důvěru ve sněmovně přiznal, že s demisí nebude otálet. Poté, co ji prezident přijme, ale pravděpodobně nechá kabinet vládnout minimálně do poloviny října - to je totiž nejbližší možný termín předčasných voleb, pokud si sněmovna odhlasuje rozpuštění ještě během srpna, jak se jednotlivé parlamentní strany shodly.
„Hodnotím ten výsledek jako velice čestnou porážku. Pro další vývoj na české politické scéně je to výsledek příznivý, protože se podařilo katalyzovat tu situaci k, doufejme, poměrně rychlému rozpuštění Poslanecké sněmovny. Naše vláda samozřejmě podá demisi podle ústavního pořádku do rukou prezidenta republiky,“ reagoval na hlasování poslanců premiér Jiří Rusnok. Podání demise původně sliboval do konce tohoto pracovního týdne, tedy do dneška.
Když prezident před hlasováním o důvěře promlouval tváří v tvář poslancům, zdůraznil, že mimo Rusnoka při stávajícím složení sněmovny nejmenuje premiérem nikoho jiného, dokud nebude vyšetřena kauza kolem Jany Nagyové. Ačkoliv obecně platí, že má prezident jednat bez zbytečného odkladu, v ústavě pro tento krok neexistují žádné lhůty ani přesná pravidla.
Rusnok poté navzdory absenci tří koaličních poslanců na důvěru nedosáhl, ústavní lhůta 60 dnů na vypsání předčasných voleb po rozpuštění sněmovny mu ale dává jistý prostor pro vládnutí – podle zástupců politických stran nicméně musí jít o pouhou „provozní správu“ země.
Konej, dokud můžeš?
S tím se ale Rusnok nemusí spokojit – nic ho k tomu totiž z hlediska ústavy nenutí. Sám se ale už po hlasování nechal slyšet, že jeho kabinet nebude dělat žádná zásadní rozhodnutí ve věcech, které snesou odkladu. Pokud se naskytnou nezbytné případy, chce je předložit Senátu jako zákonná opatření. V praxi se takto přijaté návrhy musí zpětně schválit novou sněmovní sestavou.
Senát je v době rozpuštění Poslanecké sněmovny hlavním zákonodárným orgánem v zemi a může přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu. Navrhovat je může jen vláda.
Takovým návrhem by například mohl být dnes schválený zákon o státních úřednících. Ten má přinést do státní správy stabilitu a ochránit administrativní cech před zvůlí politických šéfů. Pokud jej sněmovna nestihne schválit do konce roku, může se to negativně promítnout do přijímání dotací z evropských fondů. Ve hře je přitom až 500 miliard korun na dalších sedm let.
Právník Jan Kysela před časem pro portál ČT24 uvedl, že dokud nebude jmenována nová vláda, ta Rusnokova není omezena žádným pravidlem a může se chovat jako každý jiný kabinet. „Z hlediska správnosti, legitimity, korektnosti vláda, která nemá důvěru, má vládnout pouze po krátkou dobu, a jelikož má vládnout pouze po krátkou dobu, má vykonávat pouze věci nezbytné, provozní a administrativní,“ řekl Kysela s tím, výklad ústavy záleží na úhlu pohledu: „Jestli ji čtete tak – není-li to zakázáno – tak je to možné, nebo jestli vnímáte i její hodnotové pozadí,“ dodal. Více o možných mantinelech vlády v demisi ZDE.
V historii samostatné ČR byl dosud jediným premiérem, který pro svou vládu nezískal důvěru PS, Mirek Topolánek. V říjnu 2006 pro něj zvedlo ruku jen 96 poslanců a vláda proto pár dní po neúspěšném hlasování podala demisi. Bez důvěry ale Topolánek vládl až do začátku ledna následujícího roku – tedy přesně 90 dní.