Praha – Okupace Československa armádami Varšavské smlouvy, jejíž 45. výročí si právě v těchto dnech připomínáme, zasáhla i historickou budovu Národního muzea v horní části Václavského náměstí. Terčem sovětských tanků se, z dodnes nevysvětlených důvodů, muzeum stalo 21. srpna 1968. Střelba způsobila mnoho děr na fasádě, sochařské výzdobě budovy, ale i v interiéru muzea a následky sovětských kulek jsou na muzejní budově patrné dodnes.
„… Vojáci bleskurychle seskákali z transportéru, zalehli ke keříkům za pomníkem sv. Václava a během několika vteřin pokropili dávkami ze samopalů celé průčelí muzejní budovy. Poranili prý jednu ženu, která byla zrovna před hlavním vchodem do muzea. Na místě ji ošetřil MUDr. Emanuel Vlček, známý antropolog, vědecký pracovník Národního muzea. Zakrvácený muzejní poutač, který posloužil jako provizorní nosítka, byl dlouho v muzeu, ale nakonec zmizel…“
(Z minulosti historické budovy Národního muzea)
Proč ruské tanky střílely, zůstane asi záhadou
Záhadou dodnes zůstává důvod střelby, oficiální vysvětlení zmiňovalo nehodu způsobenou tím, že anténa tanku zavadila o trolej. „Fontána pod Muzeem tiše šumí, tak jako včera, jako by se nic nestalo. Ale když zvedneš oči k fasádě Muzea, strneš. Z temného podkladu svítí stovky bílých ďobanců. Tank zavadil anténou o trolej - a to stačilo, aby vznikla palba, která na dlouhá léta poznačila památnou budovu vévodící Václavskému náměstí,“ uváděly noviny z 22. srpna 1968.
ČTK, 21. srpna 1968:
„Lidé se marně ptali vojáků z tanku na křižovatce Václavského náměstí s Opletalovou ulicí, proč to dělají.“
Mezi lidmi ale vznikala různá alternativní vysvětlení, říkalo se třeba, že si vojáci spletli budovu s Hlavním nádražím nebo s vedle stojící budovou Národního shromáždění. Tradovalo se také, že útok byl reakcí na výstřel z oken muzea.
- „Pravděpodobně to nebyl žádný nařízený úkol, ta situace vznikla z té napjaté atmosféry,“ myslí si ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Památka na střelbu na muzeu zůstane i po rekonstrukci
Střelba způsobila mnoho děr na fasádě i sochařské výzdobě budovy, stopy po kulkách byly sice v průběhu sedmdesátých let zahlazeny, plomby v pískovcové stěně jsou ale patrné dodnes a zachovány by měly být i při současné rekonstrukci muzea, při níž má navíc být do fasády vsazena pamětní deska připomínající události srpna 1968.
Kulky pronikly i dovnitř muzea, před vchodem zranily jednu ženu a jen vlastní duchapřítomností unikl zranění ředitel muzea, jehož kanceláří prolétaly střely ze všech stran. Kulky nacházeli pracovníci Národního muzea v budově ještě několik let, poškozeny byly i některé exponáty.
„Ironickým příkladem poničeného exponátu je tablo ke sjezdu pro mravní výchovu v Ženevě v r. 1921, s francouzským textem o smyslu českých dějin od Jana Herbena, které střela zasáhla symbolicky ve slově LIBÉRATION, tedy osvobození.“
