Praha – Podle bývalé vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové jsou v Rusnokově vládě snahy přesunout agendu lidských práv z Úřadu vlády pod resort ministra vnitra, ministr vnitra v demisi Martin Pecina to ale odmítl. Šimůnkové prý nabídl, že pod svůj resort převezme pouze problematiku národnostních menšin, s tím ale zmocněnkyně nesouhlasila. Jiný pohled kabinetu na lidskoprávní agendu, než má ona sama, vidí jako jeden z důvodů svého odvolání. „Důvody, které dosud zazněly, považuji za dehonestující pro svoji osobu a celou dosavadní práci, kterou jsem odvedla. Jsou směšné a zástupné,“ uvedla. Připomněla, že v době sílících protiromských nálad nikdo jiný z formální pozice proti extremistům nevystupuje.
Šéf Úřadu vlády Radek Augustin (SPOZ) odvolal Moniku Šimůnkovou v úterý z funkce šéfky vládní sekce pro lidská práva. Ta následně ve čtvrtek rezignovala na post zmocněnkyně pro lidská práva. Šimůnková se s vládou dle svých slov neshodne v názoru na pojetí lidských práv. „V poslední době cítím tlak na svou osobu. Cítím snahy ministra vnitra o to, aby se celá lidskoprávní agenda dostala do gesce ministerstva vnitra. Nepovažuji to za dobré řešení. Agenda nemůže být takto zaštítěna, byla by to neúcta k občanské společnosti,“ řekla Šimůnková.
Odvolání Šimůnkové bylo zdůvodňováno nedodržováním pracovní doby a špatnou pracovní morálkou. „Byly tam konflikty s jejími podřízenými, neschopnost vést tým, komunikovat s týmem či její odborná nedostatečnost ke svým podřízeným,“ popsal důvod odvolání Augustin. Šimůnková s těmito důvody nesouhlasí. „Do této doby mi nebylo nic vytýkáno ze strany premiéra ani vedoucího Úřadu vlády,“ uvedla. „Moje pozice není o pracovní době od–do, člověk musí být připraven neustále, i o víkendech. Mám napracováno hodně hodin přesčas, které jsem nikde nenárokovala,“ dodala. Šimůnková připomněla, že v době sílících protiromských nálad nikdo jiný z formální pozice proti extremistům nevystupuje.
Pozice vládního zmocněnce, kterou měla Šimůnková vykonávat, je podle ní zbavena pravomocí. „Věnovala jsem sem několik let práce a nechci se podílet na tom, že je funkce zmocněnce opět zbavována obsahu a tím likvidována. Současná vláda měla udělat transparentní krok, a pokud jí vadím, měla mě odvolat se vším všudy. Místo zmocněnce, které mi bylo nabídnuto, je marginalizováno, nemá pravomoci, nemá pod sebou žádné zaměstnance. Podle nového organizačního řádu se zmocněnec nemá ani zúčastnit jednání vlády,“ popsala Šimůnková.
Pecina: Lidská práva jsem na vnitro stáhnout nechtěl
Jednou z možných cest, kam by mohla sekce lidských práv mířit, je ministerstvo vnitra. Podle ministra vnitra v demisi Martina Peciny měla šéfka sekce pro lidská práva problémy s premiérem Petrem Nečasem. „Paní zmocněnkyně mě požádala dvakrát na schůzku,“ řekl Pecina, který jí nabídl, že se ministerstvo vnitra ujme problematiky národnostních menšin, ne celé problematiky lidských práv. To ale podle Peciny Šimůnková odmítla. „Agenda lidskoprávní nepatří pod ministerstvo vnitra,“ řekla Šimůnková v Událostech, komentářích. Stejný názor vyjádřil i Pecina. „Řeším pouze problematiku národnostních menšin,“ uvedl ministr vnitra v demisi. „Nikdy jsem neměl ambice tam lidskoprávní problematiku stahovat,“ dodal.
Jiří Rusnok, předseda vlády v demisi:
"Monika Šimůnková přinesla rezignaci, kterou jsem přijal. Její další mediální vystupování mě nezajímá. Není pravda, že se nezajímáme o lidskoprávní agendu. My se zajímáme o lidi v této zemi, a to velmi intenzivně. Ta sekce pracuje dál, budeme v těchto oblastech dál pracovat v rámci možností naší vlády."
Politolog: Zřejmě bude docházet k další marginalizaci agendy
Podle politologa Milana Znoje je logické, že Šimůnková odešla. „Zmocněnkyni, která je jen pro hezké počasí, aby se předvedla v televizi, dělat nechce,“ komentoval její rezignaci. Podle Znoje může docházet k postupné marginalizaci úřadu ve vládě. „Původně to byl úřad vlády, který vedl Michael Kocáb. Účastnil se jednání vlády a měl ministerské kompetence. Za Nečasovy vlády se tato agenda upozadila a z úřadu se stala sekce,“ připomněl Znoj.
Monika Šimůnková byla vládní zmocněnkyní pro lidská práva od roku 2011. Největším problémem, který musela řešit, byly násilné protiromské demonstrace. Někteří aktivisté ji zato chválí, jiní naopak její práci kritizují.
- „Už tam dávno neměla být, nic proti ní, ale akorát udělala neplechu mezi romskými organizacemi,“ řekl Ladislav Goral, předseda Svazu sdružení ROM Praha.
- „Tato vláda naprosto iracionálně odvolává kvalitní zmocněnkyni pro lidská práva,“ uvedla Anna Šabatová, předsedkyně Českého helsinského výboru.
Michael Kocáb, bývalý ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
„Všímal jsem si určité pasivity ze strany zmocněnkyně. Nejsem schopen posoudit její pracovní morálku, ale je fakt, že si nedokázala udržet permanentní přístup k vládě, neměla možnost vlastních tiskových prohlášení a byla jí odebrána evropská agenda. To znamená, že docházelo k postupnému rozvratu, který nyní vrcholí tím, že by činnost měla být převedena pod ministerstvo vnitra. Paní zmocněnkyně nebyla od samotného počátku schopna těmto věcem čelit. (…) Když došlo ke konfliktům mezi naší majoritou a Romy, byla velmi pasivní. Tato oblast je velmi náročná, pokud v čele nestojí odborně a osobnostně respektovaný člověk, tak s tím resortem nijak nepohne.“
O novém zmocněnci pro lidská práva už nebude rozhodovat kabinet Jiřího Rusnoka v demisi, tento post obsadí až nová vláda ve volbách.
