Praha – V centru Prahy dnes lidé mohou vidět řadu drobných skupin s průvodci. Všechny přitom mají něco společného: atmosféru Prahy musí doslova cítit a památky či zajímavá zákoutí si spíše osahají. Procházky pořádané speciální agenturou patří mezi akce konané při Mezinárodním dni nevidomých, který připadá právě na dnešek. Datum 13. listopadu bylo vybráno podle výročí úmrtí zakladatele první školy pro nevidomé Valentina Haüy.
Francouzský osvícenec, politik a jazykovědec Haüy to dotáhl až na osobního tlumočníka krále Ludvíka XVI. Jednoho dne ale při posedávání v pařížské kavárně sledoval skupinu lidí, jak během pouličního festivalu zesměšňují procházející nevidomé. Rozhodl se proto po zbytek života pomáhat právě lidem bez zraku. V roce 1785 na jeho popud vznikl Institut pro nevidomou mládež – první škola specializující se na slepé osoby. O několik let později z ní vyšel třeba pozdější tvůrce mezinárodně platného slepeckého písma Louis Braille.
A právě zásluhu francouzských průkopníků v péči o nevidomé si dnes speciální akcí připomněli třeba žáci ze školy Jaroslava Ježka. Ti si pod vedením průvodkyně prošli areál Pražského hradu. Většina lidí s poškozením zraku se ale v každodenním pohybu po městě musí spoléhat na sebe. Například mají často problém orientovat se ve spletitém prostoru městských ulic. Kdo by čekal, že těžkou zkouškou bude třeba přesun metrem, hádá špatně. „Řekl bych, že metro patří k těm přívětivějším místům. Výhodou v metru je, že tam obvykle bývají pravoúhlé prostory, byť rozsáhlé, takže v metru se v zásadě dá orientovat celkem dobře,“ říká Luboš Zajíc ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých.
Mnohem větší komplikací jsou podle Zajíce spíše rozlehlá místa bez vodicích prvků - například sídliště. Kromě slepecké hole se ale nevidomí mohou stále více spoléhat i na moderní techniku. Jedním z pomocníků může být navigační jednotka – GPS navigace, která odesílá informace o uživatelově poloze do tzv. navigačního centra: „Na základě toho jsme potom schopni uživateli říct, jak vypadá jeho okolí, co ho čeká v nejbližších metrech,“ uvádí koordinátor navigačního centra Boris Breznický. GPS ovšem stojí zhruba 13 tisíc korun, což si řada nevidomých nemůže dovolit ani s podporou, kterou dostává od státu.
Na nevidomé stále více myslí i firmy a instituce. „Člověk může na řadě míst využívat majáčky, které zareagují na příkaz vysílačky. Tím se slepý či slabozraký člověk dozví, co vše se tam nachází, nebo dostane lehký popis, jak se v té instituci pohybovat,“ dodává Luboš Zajíc.
Se zajímavým projektem přišla Masarykova univerzita v Brně. Od letošního roku nabízí novou generaci tzv. hybridní knihy, která nabízí učební texty v psané, zvukové i obrazové podobě. Vychází vstříc tedy nejen zrakově postiženým, ale i lidem s jiným smyslovým postižením. Zaměstnanci střediska systematicky sledují elektronické učební materiály publikované v univerzitním informačním systému a přetváří je do přístupné podoby.
