Praha - První mimořádná schůze nové Poslanecké sněmovny se nesla v duchu slovních přestřelek. Ohniskem sváru byl služební zákon. Podle pravice bude jeho schválení nedemokratickým ústupkem prezidentovi republiky Miloši Zemanovi. Ten projednáním této normy podmínil jmenování ministrů, včetně budoucího šéfa resortu financí Andreje Babiše, který může mít problém s negativním lustračním osvědčením. Navečer poslanci schůzi přerušili, pokračovat budou zítra ráno.
Poslanci se handrkovali kvůli služebnímu zákonu, na hlasování nedošlo
„Sociální demokracie trvá na tom, abychom nejpozději od 1. ledna příštího roku měli plně účinný zákon o státní službě, který by umožnil transformaci státní správy tak, aby byla odolnější proti politickým a komerčním tlakům,“ uvedl budoucí předseda vlády a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. „Už nebudou možné noci dlouhých nožů, tak jak o nich mluvil Mirek Topolánek, když nastupovala vláda ODS. Nebude možná permanentní devastace státní správy, kterou jsme viděli v uplynulém období.“
Předkladatel zákona Jeroným Tejc už avizoval, že ČSSD bude usilovat o to, aby se lhůta mezi prvním a druhým čtením prodloužila z šedesáti na devadesát dní, aby poslanci měli čas předložit kvalitní pozměňovací verzi. „Občas se při práci na služebním zákonu ptám, jak je možné, že státní správa ještě funguje,“ podotkla místopředsedkyně hnutí ANO Věra Jourová. „Nejspíš je to dáno schopností Čechů improvizovat a pracovat v chaosu. Státní správa ale nemá výkon, který by měla mít, a je znejistěna každými volbami.“
Všechny opoziční strany bez výjimek vznesly proti předložené podobě služebního zákona řadu výhrad. Vadí jim spěch, se kterým koalice zákon do dolní komory předložila, i skutečnost, že připravená norma není bez chyby. Komunistická strana ale i jim navzdory nehodlá normu v dolní komoře blokovat. Hnutí Úsvit přímé demokracie potom její přijetí v prvním čtení přímo aktivně podpoří.
- Šéf poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik: I kdyby přijetí služebního zákona mělo být pro dobro vznikající vlády, občané České republiky už řadu měsíců očekávají, že se něco konečně pohne a že vláda, která vzešla z voleb, konečně zahájí svou činnost.
- Poslanec KSČM Jan Klán: Klub KSČM nebude projednávání návrhu zákona v prvním čtení blokovat, ale nebude ho ani aktivně podporovat. Podpoříme prodloužení lhůt na projednávání zákona ve výborech, protože je nutné takto důležitý zákon řádně prodiskutovat.
- Předseda Úsvitu Tomio Okamura: V případě služebního zákona jsme se rozhodli přes všechny výhrady, a často značné, hlasovat pro jeho propuštění do druhého čtení, jelikož se v principu jedná o úpravu, která je potřeba. Budeme předkládat pozměňovací návrhy.
- Poslanec Úsvitu Milan Šarapatka: Návrh z rukou poslanců ČSSD je určitě dobrým základem pro změnu fungování státní správy, jedná se ale o surový materiál, na kterém je potřeba usilovně pracovat. V tuto chvíli je to účelová záležitost, aby se vyhovělo podmínce pana prezidenta.
Zákon o státní službě
Kalousek: Otevíráte dveře estébákům
Debaty o služebním zákoně ožily v souvislosti s lídrem hnutí ANO Andrejem Babišem, který měl na Slovensku spolupracovat s komunistickou StB. Prezident Zeman už dříve prohlásil, že bez čistého lustračního osvědčení nikoho ministrem nejmenuje. Později svůj požadavek specifikoval: Babišovi otevře dveře do Strakovy akademie za předpokladu, že sněmovna v prvním čtení schválí zákon o státní službě.
Ten nově definuje pozice úředníků státní správy a může nahradit lustrační zákon, který spolupracovníkům StB zakazoval působit ve vysokých úřednických postech. Ani zákon o státní službě ani lustrační zákon se ovšem ministry explicitně nezabývá – Zemanův požadavek lustračního osvědčení, jenž současné debaty o služebním zákonu otevřel, tak vychází čistě ze zvyklostí prezidentových předchůdců na Pražském hradě.
Právě ve vazbě na lustrační zákon se také vůči dnes projednávané normě staví pravicová opozice, jejíž postoj je podstatně negativnější než pozice komunistů a Úsvitu. Dopoledne se marně pokoušela program schůze zamítnout.
- Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek: Není to novela služebního zákona. Je to cynické obcházení lustračního zákona. Cynické vyřazení vyrovnání se s minulostí… Jediný důvod projednávání této novely zákona je umožnění estébákům usednout ve vedení ministerstev. Tím, že zákon projde do druhého čtení, se nemění vůbec nic, prezidentova podmínka není nic jiného než cynické opovrhování právním řádem.
- Šéf ODS Petr Fiala: Místo prezidentské vlády odborníků bez důvěry se tady rýsuje další prezidentská vláda, která získá důvěru jen tehdy, pokud ohne pravidla, která v naší společnosti dlouhodobě platila. Schůze sněmovny není manažerský mítink, který se svolává podle potřeb šéfa. Pan předseda Babiš je možná dobrý řidič, ale nemá řidičské oprávnění – nemá lustrační osvědčení. Budoucí koalice nás žádá, abychom kvůli tomu udělali výjimku ze zákona. Je to, jako bychom měli dva typy občanů – ty, pro které se výjimky dělají, a ty, pro které výjimky udělat nelze.
- První místopředseda ODS Jan Zahradil: Přijímat z politických důvodů novelu takto důležitého zákona jenom proto, aby mohla vzniknout vláda, je něco, s čím se nehodláme smířit. Je téměř jisté, že zákon nepodpoříme. Cítíme, že velmi záhy a možná už při projednávání novely, přijde souběžně návrh, aby byl zrušen lustrační zákon. Pokud by tam formou přílepku bylo něco takového propašováno, budeme se stavět proti.
Designovaný premiér Bohuslav Sobotka ovšem výhrady směřující k vazbě služebního zákona na lustrace odmítá s tím, že se lustracemi předkládaná norma vůbec nezabývá: „V zákonu nic takového není a ani to není potřeba. Členů vlády se lustrace netýká. Pokud se to zástupcům ODS a TOP 09 nelíbí, měly v minulých sedmi letech vládní většinu a mohly příslušné ustanovení změnit. Neudělaly to.“
„Tento služební zákon nadále trvá na podmínkách lustračního osvědčení pro všechny představené na úřadech,“ doplňuje předkladatel normy Jeroným Tejc. „Lustrační zákon žádným způsobem nezměkčujeme, ponecháváme ho v účinnosti tak, jak je dnes.“
Ještě razantněji se proti opozici postavil předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. „Argument, že se přijetím služebního zákona, kterému se Kalousek brání deset let, zruší lustrační zákon, je lež, nesmysl a fabulace,“ prohlásil. TOP 09 i ODS se podle něj před volbami stejně jako hnutí ANO zavázaly k tomu, že služební zákon přijmou, a jejich nynější negativní postoj proto Faltýnek chápe jako úhybný manévr: „Zásadním způsobem se snaží předložené zákony zpochybnit a jen potvrzují skutečnost, že z jejich strany není vůle tyto zákony projednat.“
Tzv. Tejcova novela služebního zákona, kterou do sněmovny v prosinci vyslala skupina sociálnědemokratických poslanců, vychází z normy, již Česko přijalo už v roce 2002, ale která nikdy nevstoupila v platnost. Zákon si klade za cíl odpolitizovat státní správu a zavádí funkci „super-úředníka“ - generálního ředitele státní služby fungujícího pod Úřadem vlády. Jmenován bude na šest let a vybírat ho bude vláda ze zaměstnanců, kteří mají vysokoškolské vzdělání a ve státní správě odsloužili minimálně šest let. Zákon počítá s tím, že jeho případné předčasné odvolání musí potvrdit hlava státu.
Generálnímu řediteli bude podléhat také zcela nová úřednická struktura; služební zákon totiž na jednotlivá ministerstva zavádí státní tajemníky, kteří povedou jejich odborný aparát. Jejich pozice má garantovat, že na úřadech nedojde s každou novou vládou k personálnímu zemětřesení, neboť tajemníky může odvolat pouze výše zmíněný generální ředitel – dohodne-li se na tom s šéfem příslušného resortu. Tato politická vazba je ale trnem v oku některým právním iniciativám; politický vliv tak podle nich ve státní správě zůstane i nadále.
Kromě toho služební zákon zpřísňuje obsazování úřednických míst – každý zájemce o pozici ve státní správě bude muset projít veřejným výběrovým řízením a jeho součástí bude i pohovor v cizím jazyce.
GALERIE
videogallery_410634
