Praha - V hlavní budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy dnes začíná výstava Civilizace na Nilu představující nejnovější a nejvýznamnější archeologické objevy v Egyptě a Súdánu, které se podařily českým vědcům. Největší část výstavy se věnuje lokalitě v Abúsíru, kde egyptologové zkoumají královskou pyramidovou nekropoli z doby 5. dynastie. Právě zde Češi objevili hrob královského lékaře Šepseskafancha, který byl označen jako jeden z deseti nejvýznamnějších archeologických objevů světa v loňském roce.
Objev hrobky lékaře z období 2500 až 2350 před naším letopočtem byl natolik významný, že kvůli němu egyptologové upravili i pražskou výstavu. „Výstavu jsme upravili tak, aby se jeden z panelů týkal oceněného objevu,“ potvrdil egyptolog Jaromír Krejčí z Českého egyptologického ústavu FF UK.
Šepseskafanch byl vlivný lékař faraona, kromě dalších funkcí zastával posty v několika slunečních chrámech. Díky nápisům na zdech, analýze keramiky a prozkoumání kosterních ostatků vyvstává před očima českých vědců obraz muže, který pomáhal určovat směřování starověké říše v polovině 3. tisíciletí před Kristem.
„Byl také královským důvěrníkem a čistým knězem, tzv. wab. Jeho tituly ukazují, že se jednalo skutečně o jednoho z nejvýznamnějších úředníků královského dvora,“ řekl vedoucí archeologického výzkumu v Abúsíru Miroslav Bárta. Moc klanu Šepsekafancha, který by se dal přirovnat třeba k rodině Kennedyů nebo Rotschildů, narůstala v době, kdy se čas budovatelů pyramid začal naplňovat. Kamenná hrobka byla ještě ve starověku vykradena - kult pohřbených začal upadat již nedlouho po jejich smrti.
„Pokud se z písku vynořují věci, které nebyly na povrchu země 4,5 tisíce let, tak je to velice zajímavé. Ale pak je možná ještě zajímavější dát dohromady to puzzle informací, aby to dávalo nějaký smysl a zapadlo to do historického vývoje,“ řekl Krejčí.
Přes v současnosti nelehkou situaci v Egyptě zůstávají čeští egyptologové špičkou. Vynikají například ve spolupráci s dalšími, hlavně přírodovědnými obory a technickými metodami. Například biofyzikální metody využívají Češi už od 80. let, například k nedestruktivnímu sledování terénu. Čeští egyptologové se zaměřují i na písemné památky, hlavně v Abúsíru, o němž se písemných zmínek dochovalo poměrně hodně.
„Máme velkou tradici práce na lokalitě v Abúsíru,“ připomněl padesátileté zkušenosti Čechů v této lokalitě Krejčí. Vzhledem k tomu, že se dosud podařilo odhalit jen desetinu celého území, egyptologové věří, že starověké pohřebiště ještě nevydalo zdaleka všechna svá tajemství.
Čeští egyptologové rozšiřují svůj výzkum také do sousedního Súdánu. „Súdán je velmi slibná oblast,“ myslí si Krejčí. Zatímco v Egyptě je práce vědců omezena přísnými pravidly, v Súdánu je jednak omezení méně, navíc jde o méně probádanou oblast, která nabízí možnost mnoha nových objevů.
