Brno – Poruchami příjmu potravy trpí čím dál mladší děti. Nemoci jako anorexie a bulimie už se také neomezují jen na ženy a dívky, diktátu přehnané štíhlosti podléhají i chlapci. Občanské sdružení Anabell proto pořádá preventivní programy už i pro malé školáky, kterým ukazuje různé pojetí krásy a učí je vážit si svého těla. S informacemi o problémech s potravou se nyní setkávají i v mateřských školách; zdravému životnímu stylu tam děti učí pomocí maňásků.
- „Začalo to tím, že mi někdo řekl, že jsem tlustá, tak jsem přestala jíst. Nejdřív jsem vynechávala večeře, pak snídaně, a nakonec mi celý den stačilo jablko nebo dvě rajčata. Paní doktorka mi pak řekla, že jsem v ohrožení života,“ popsala své zdravotní problémy pacientka, která se rozhodla razantně zhubnout po porodu.
- „Nakonec jsem měla úplný strach z jídla, prala jsem se i s mámou. Když jsem pak už ležela na JIPce, tak jsem si vytahovala sondu z žaludku. V pubertě jsem vážila 60 kilo, nakonec jsem vážila 32 kilo,“ vypočítala dívka, která kvůli anorexii nedokončila vysokou školu a dnes je v invalidním důchodě.
Přísné diety, deprese, nízké sebevědomí, podlomené zdraví. Pacient trpící poruchou příjmu potravy má problémy se zažívacím traktem, metabolismem, ledvinami, pokožkou, vypadávají mu vlasy, zuby, poškozuje si srdce. „Objevují se i dětští pacienti s těmito problémy, převážně dívky ještě před rozvojem puberty. Je pro mě překvapením, že i jedenáctileté dívky trpí tímto onemocněním,“ prohlásil přednosta brněnské psychiatrické kliniky Tomáš Kašpárek.
Podle průzkumu trpí v České republice poruchou příjmu potravy každá patnáctá dívka. Přibývá ale i chlapců: v roce 2012 byl téměř každý desátý pacient s poruchami příjmu potravy muž. „Držení diet se navíc přesouvá do nižších ročníků,“ varovala odbornice na klinickou výživu a metabolismus Miroslava Navrátilová z FN Brno.
V roce 2012 se v Česku ambulantně léčilo s poruchami příjmu potravy 3 461 pacientů, na psychiatrických odděleních pak bylo hospitalizováno 330 lidí s touto diagnózou. Většinu nemocných (91 procent) tvořily ženy. Necelá desetina pacientů byla mladších 15 let, třetina ve věku mezi 15 až 19 lety a více než 60 procent nemocných s poruchami příjmu potravy byli lidé starší 20 let.
Na jižní Moravě bylo ambulantních pacientů 399, z toho drtivou většinu tvořily ženy, mezi pacienty ale bylo i 37 mužů. Na Zlínsku bylo ambulantních pacientů 90, z toho 11 mužů a 79 žen.
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky
„Mám období, kdy je to dobré, ale pak se to zase zvrtne. Trvalo mi devět let, než mi to v hlavě docvaklo. Myslela jsem si, že čím budu hubenější, tím budu lepší a krásnější. Pořád jsem chodila cvičit, ale nakonec jsem nemohla udělat ani dva kroky,“ vzpomínala na své temné období jedna z pacientek. Většině pacientů se nepodaří zbavit nemoci napořád.
„Nedá se říct, že jsem se úplně vyléčila. Chtěla jsem se ale vrátit ke svému velkému koníčku, a to bylo tancování. Moje štěstí bylo, že jsem si sama řekla, že už takhle nechci dál. Během čtyř měsíců jsem zhubla třicet kilo. V té době jsem ale ani nevěděla, co to anorexie je,“ vysvětluje jedna z dívek, která nemoci podlehla v sedmnácti letech. Rok a půl pak byla bez menstruace a trpěla i depresemi. Z 80 kilogramů během chvilky spadla na 50 kilo.
Aby se školáci naučili vážit si vlastního těla a nepodléhat diktátu krásy a štíhlosti, pořádalo centrum Anabell preventivní programy ve školách po celé jižní Moravě. Děti z 3. a 7. tříd se učily zdravému životnímu stylu a lásce k pohybu, ale získávaly také schopnost dívat se realisticky na reklamu a obecně na mediální ideál krásy. Spolu se snižujícím se věkem, kdy se problémy s potravou objevují, se neziskové organizace snaží preventivní programy nabízet i malým dětem. Děti v mateřských školách tak lektoři učí pomocí maňásků zdravému životnímu stylu.
Mentální anorexie
Onemocnění postihuje zejména dívky a mladé ženy, ale anorexií může onemocnět i chlapec či muž. Projevuje se chorobným strachem z tloušťky a přibývání na váze. Nemocní odmítají jíst, přehnaně cvičí, jejich pozornost je plně soustředěna na tělesnou hmotnost a vlastní jídelníček. Chování ovlivněné nemocí vede k podvýživě a dalším zdravotním a psychosociálním obtížím. Bez léčby může mentální anorexie nemocného ohrozit na životě.
Mentální bulimie
Mentální bulimie se také projevuje strachem z tloušťky a přibývání na váze. Kontrola příjmu potravy však vede k záchvatům přejídání a následně vyvolanému zvracení. Neovladatelné bulimické záchvaty rozvracejí tělesný metabolismus a mohou vést k trvalým zdravotním problémům. Nemocní také často trpí depresivními stavy a silnými pocity viny z nezvládnutého jídelního režimu.
Lékaři v brněnské fakultní nemocnici využívají ke zjištění nemocí spojených s poruchami příjmu potravy laboratorní analýzu, která přesně ukáže stav pacienta či pacientky. Podle analýzy tělních tekutin lze odhalit chybějící prvky v těle, jako je draslík a fosfor.
Poruchy příjmu potravy patří mezi komplikovaná psychická onemocnění. Léčení je zdlouhavé a náročné, pacientům jde často o život, někteří na následky rozvráceného vnitřního prostředí organismu i umírají.
Jak může rodič poznat problém s přijímáním potravy?
Sdružení Anabell nabízí sadu dvanácti kontrolních otázek. Pokud na jednu z nich odpovíte kladně, bylo by vhodné problém konzultovat s odborníkem.
1. Má vaše dítě výkyvy na váze nebo najednou hodně zhublo?
2. Má chuť k jídlu, ale přemáhá hlad a odmítá jíst, přestože netrpí nadváhou?
3. Začalo vaše dítě přehnaně sportovat a dostatečně nejí?
4. Užívá projímadla a snaží se zhubnout, přestože váží přiměřeně nebo dokonce méně, než by mělo vzhledem k věku a výšce?
5. Bojí se toho, že přibere, a to i navzdory tomu, že má podváhu?
6. Prožívá dítě chorobný strach z tloušťky?
7. Popírá dítě svoji podváhu?
8. Ovlivňuje váha jeho sebevědomí, přehnaně mu záleží na vzhledu a na tom, kolik váží?
9. Přestala vaše dcera menstruovat?
10. Začalo se dítě přejídat nebo mizí z ledničky více jídla, než je obvyklé a dítě přitom nepřibírá?
11. Zabývá se vaše dítě často jídlem, například počítá kalorické hodnoty jídla?
12. Přistihli jste někdy dítě, jak zvrací, aby tak zmírnilo vliv jídla na váhu?
Zdroj: Občanské sdružení Anabell
Jak může učitel poznat dítě s poruchou příjmu potravy
Začíná to dietou – dítě do školy nosí pravděpodobně malou nebo žádnou svačinu, vyhýbá se obědům
Objevuje se vyčerpávající cvičení – dítě se může vyhýbat hodinám tělocviku (stydí se za svoji postavu), nebo naopak cvičí velmi usilovně, aby rychleji zhublo
Citlivost na chlad - nemocní jsou extrémně citliví na chlad, tělo totiž ztratilo podkožní tuk a část svalové tkáně
Kulatá tvář - nemocní, kteří si vyvolávají zvracení, mají často kulatou až napuchlou tvář
Sociální izolace - nemocní se začínají vyhýbat společnosti, přátelům, o přestávkách jsou často sami a se spolužáky se příliš nebaví
Depresivní nálady a nízké sebevědomí – dítě postupně ztrácí sebevědomí, stahuje se do sebe, mohou se objevit depresivní pocity a beznadějné myšlenky, které mohou vést až k úvahám o sebevraždě. Nálady si lze všimnout například v hodinách výtvarné výchovy, kdy učitel žákům zadá kresbu na volné téma, nebo je přímo vyzve k vyjádření vlastních pocitů a nálad pomocí kresby
Narušené vnímání vlastního těla - nemocní nedokážou správně posoudit svou postavu, váhu a zdravotní stav. I při výrazné podvýživě si připadají příliš tlustí
Zdroj: Občanské sdružení Anabell
