Jurečka složil funkci šéfa lidoveckých poslanců, vystřídal ho Mihola

Jurečka není první lidovec, který z těchto důvodů opustil funkci ve sněmovně. Na únorové schůzi se bude volit i náhradník za předsedu strany Pavla Bělobrádka, který kvůli postu ve vládě odstoupil z vedení dolní komory. Lidovci by do funkce místopředsedy sněmovny rádi prosadili místopředsedu strany Jana Bartoška. Volba proběhne zřejmě ve čtvrtek.  

Lidovci trvají na zachování lustračního zákona

Sněmovna by se na současné schůzi mohla v úvodním kole zabývat i návrhem poslanců KSČM na zrušení lustračního zákona. Lidovci zopakovali, že to považují za nepřijatelné. „Koaliční partnery jsme upozornili, že budeme považovat eventuelní hlasování za v podstatě porušení koaliční smlouvy. Domníváme se, že je to pořád zákon, který má svůj smysl,“ řekl na brífinku Bělobrádek. Zákon přímo v koaliční smlouvě není, podle Bělobrádka by ale jeho zrušení považovali lidovci za obejití koaličního partnera. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš prý nicméně Bělobrádkovi řekl, že on pro zrušení hlasovat nebude. Podle předsedy poslanců ANO Jaroslava Faltýnka klub žádný pokyn k hlasování svým poslancům nedal, předpokládá ale, že hnutí zrušení zákona nepodpoří. Šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka dodal, že poslanci ČSSD budou v této otázce hlasovat volně.

Lustrační zákon stanoví podmínky, které musejí splňovat zájemci o výkon funkcí v orgánech státní správy, v justici, armádě a veřejnoprávních médiích, v podnicích s většinovou účastí státu nebo v České národní bance. Norma zakazuje v těchto oblastech působit lidem, kteří byli v letech 1948 až 1989 příslušníky nebo spolupracovníky StB, angažovali se minimálně v okresních výborech komunistické strany, v lidových milicích nebo studovali alespoň tři měsíce na vysokých školách někdejší sovětské tajné policie KGB. Lustrační osvědčení vydává ministerstvo vnitra. Problém s jeho získáním by mohl mít právě Babiš. Předseda hnutí ANO se totiž na Slovensku soudí kvůli údajné spolupráci s komunistickou Státní bezpečností.