Gripeny budou střežit Česko dalších 12 let

Praha - Kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) schválil prodloužení pronájmu švédských stíhaček Gripen do roku 2027 s dvouletou opcí. Za pronájem bude Česko platit ročně 1,7 miliardy korun, celkem tedy 20,4 miliardy korun. O dodatku nynější smlouvy, na jejímž základě má Česko v nájmu 14 stíhaček, se začalo vyjednávat před více než dvěma roky. Původní smlouva vyprší příští rok.

„Smlouva je výhodnější než ta předešlá, je na delší dobu a obsahuje větší objem služeb - na prvním místě bych uvedl průběžné modernizování letounů,“ prohlásil ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

Původní informace ministerstva obrany z loňského podzimu uváděly cenu ročního pronájmu 1,4 miliardy korun, podle ministra ale v této sumě nebyly zahrnuty některé daně, a navíc došlo k intervenci České národní banky, která oslabila českou měnu. Nájem se platí ve švédských korunách. „Ministerstvo obrany s tímto výdajem počítalo a počítá, je to v rámci jeho regulérního rozpočtu,“ dodal Stropnický.  

Podle Stropnického měl současný kabinet malý prostor na vyjednávání, cenová nabídka totiž platila do konce března. Ministr řekl, že se kvůli tomu sešel ještě se zástupci švédské vlády a pokoušel se cenu snížit. To se ale nepodařilo. Podle ministra ale i přesto byl kontrakt sjednán výhodně a korektně. Podklady připravil předchozí úřednický kabinet Jiřího Rusnoka. Stropnický uvedl, že základní parametry už byly před jeho nástupem dohodnuty.

Gripeny budou mít noční vidění

Součástí dodatku ke kontraktu je rozšíření schopností gripenů pro útoky na pozemní cíle. Zakotveny jsou i požadavky ministerstva obrany na výcvik pozemního a létajícího personálu. Během dvanáctileté smlouvy tak švédská strana vytrénuje 25 českých pilotů a 90 techniků.

Plánovaná modernizace nadzvukových stíhaček mimo jiné umožní nasadit je v případě spojeneckých zásahů, jakým byla třeba kontrola vzdušného prostoru nad Libyí. Do ní se čeští piloti nemohli zapojit, neboť systémy gripenů neumožňovaly propojení se systémy dalších zemí. 

Po 12 letech nového pronájmu se může Česko rozhodnout, zda nájem ukončí, nebo v něm bude nadále pokračovat. Po uplynutí nové smlouvy budou letouny zhruba v polovině své životnosti.

Švédský víceúčelový proudový bojový letoun Jas-39 Gripen

  • Jde o jednomotorový středoplošník s jednoduchým deltakřídlem a předkřídlem. Písmena Jas v názvu říkají, že gripeny umějí bojovat jako stíhačky (švédsky Jakt), útočit na pozemní cíle (Attack) a plnit průzkumné úlohy (Spaning). 
  • Ačkoli se o gripenu běžně mluví jako o švédském letadle, podílela se na jeho vývoji a hlavně prodeji ve světě i britská zbrojovka BAE Systems (někdejší British Aerospace). V továrnách mimo Švédsko vzniká zhruba 40 procent dílů pro každý gripen.
  • Vývoj letounů byl zahájen v roce 1982; první vzlet se uskutečnil 9. prosince 1988, poslední letové testy pak byly dokončeny v prosinci 1996. V operačním nasazení švédského letectva je od roku 1997. 
  • Gripen má délku 14,1 metru, výšku 4,5 metru a rozpětí křídel 8,4 metru. Jeho prázdná hmotnost je 5 700 kilogramů, maximální vzletová hmotnost letounu dosahuje 14 000 kilogramů.
  • Pohonnou jednotkou je proudový motor Volvo Aero RM 12 s tahem 80 kN (8 000 kilogramů). Letoun dosahuje maximální rychlosti 2 400 kilometrů v hodině (Mach 2), dolet má 3 000 kilometrů.
  • Posádku gripenu tvoří standardně jeden pilot, existuje ale i dvoumístná verze.
  • U jednomístné verze C tvoří výzbroj palubní kanon Mauser BK-27 ráže 27 milimetrů se zásobou 120 nábojů a regulovatelnou kadencí 1 100 až 1 700 ran za minutu (dvoumístná varianta D kanon nemá). Letoun je vybaven pěti závěsníky.
  • Základem protiletadlové výzbroje jsou řízené střely středního dosahu AIM-120 AMRAAM a krátkého dosahu AIM-9 Sidewinder. Lze použít protizemní řízené střely AGM-65 MAVERICK, protilodní řízené střely RBS-15F nebo další typy. Alternativní výzbrojí k ničení pozemních cílů může být víceúčelová kontejnerová zbraň.
  • Vedle Švédska a ČR využívají gripeny také vojenská letectva Maďarska, Jihoafrické republiky a Thajska. Jedná se o koupi letounů ve Švýcarsku, jeden stroj létá také v Británii.
  • Schopnosti gripenů si piloti vesměs pochvalují. Letouny se vyznačují snadnou ovladatelností a obratností, mechanici zase oceňují jednoduchou údržbu. 
  • Konkurenty gripenů jsou například americké F-16 či Eurofighter.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Dálnice i železnice. Ministerstvo vykáže dvacítku staveb jako výdaje na obranu

Více než osm miliard korun vykáže ministerstvo dopravy z letošních útrat jako výdaje na obranu. Vytipovalo dvacet staveb, které by v případě potřeby sloužily armádě. V týdnu to jednomyslně schválili poslanci rozpočtového výboru.
před 7 mminutami

Policie v osadě Bedřiška zajistila dům určený k demolici

Policisté v pondělí brzy ráno zajistili v bývalé hornické kolonii Bedřiška v Ostravě dům určený k demolici. V minulých dnech na jeho střeše navzdory chladnému počasí setrvávali aktivisté, kteří se tak snažili bourání zabránit. Ti na něm nyní nebyli. Informovali o tom starosta Patrik Hujdus (Starostové pro Ostravu) a policejní mluvčí Eva Michalíková. Firma by s demolicí posledního domku v aktuální demoliční vlně měla začít časně ráno.
před 25 mminutami

Policie během adventu posiluje hlídky, aktivnější jsou ale i kapsáři

Ozbrojení policisté jsou tradiční a již standardní součástí bezpečnostních opatření během období adventu. Na řadě míst je doplňují i městští strážníci. Vlastní bezpečnostní opatření zavádějí i některá města. Například vjezdy na náměstí, kde jsou trhy, osazují zábranami. Podle policie jde nicméně v celé šíři o preventivní opatření.
před 8 hhodinami

Klasickým restauracím přebírají zákazníky fastfoody. A přibývá jich

Restauracím rychlého občerstvení se v tuzemsku daří a podle provozovatelů pokladních systémů přebírají část zákazníků tradičním podnikům. Zavedené řetězce rozšiřují síť svých poboček a přicházejí i nové značky, které jsou zaměřené i na zdravější stravování. Provozovatelé i analytici očekávají další růst fastfoodového sektoru. Lidé podle nich stále častěji vyhledávají rychlost, jednoduchost a moderní prostředí.
před 10 hhodinami

Středula a Zajíček v Duelu ČT24 mluvili i o tom, že se Babiš vzdá Agrofertu

„Pokud bude sledovat obvyklé zahraniční modely, mělo by být dostatečné,“ zhodnotil avizované řešení střetu zájmů pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO) prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS). Babiš před pár dny uvedl, že akcie Agrofertu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce. Potomci předsedy ANO získají firmu až po jeho smrti. „Ten signál je jasný, ale je potřeba kontrolovat, jak svá slova bude Babiš praktikovat,“ poznamenal šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Hosté Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem debatovali také o průměrné mzdě či zadlužení státu.
před 10 hhodinami

Průzkum: Dle většiny lidí se Turek na ministra nehodí. Motoristé náhradu nehledají

„Je jasné, že polarizuje společnost,“ řekl v Otázkách Václava Moravce o nominantu na ministra životního prostředí Filipu Turkovi (za Motoristy) předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. To potvrzuje i výzkum Kantaru CZ pro Českou televizi, v němž většina respondentů uvedla, že Turek není vhodným kandidátem na ministra. Podle ministra průmyslu v demisi Lukáše Vlčka (STAN) je Turek nekompetentní a do vlády nepatří. S europoslancem Alexandrem Vondrou (ODS) a místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem debatovali také o střetu zájmů Andreje Babiše (oba ANO) a rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Turek na pondělní jednání s Pavlem ze zdravotních důvodů nedorazí, oznámil Hrad

Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Filip Turek v pondělí nedorazí na plánované jednání s prezidentem Petr Pavlem. V neděli pozdě odpoledne to oznámil Hrad s tím, že se Turek omluvil ze zdravotních důvodů. Dříve mluvčí Motoristů Barbora Šťastná uvedla, že poslanec podstupuje vyšetření a intenzivní medikaci.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zavoral a Novák diskutovali o možných změnách financování médií veřejné služby

Budoucí koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů avizovala, že nahradí koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média přímou platbou ze státního rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) by změna mohla vstoupit v platnost nejdříve od roku 2027. O možných dopadech této změny v Otázkách Václava Moravce hovořili generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral a předseda Rady České televize (ČT) Karel Novák. Pozvání do pořadu nepřijali dva kritici současného modelu financování médií veřejné služby – místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov a někdejší předseda Rady ČT a současný radní Pavel Matocha.
před 14 hhodinami
Načítání...