Gripeny budou střežit Česko dalších 12 let

Praha - Kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) schválil prodloužení pronájmu švédských stíhaček Gripen do roku 2027 s dvouletou opcí. Za pronájem bude Česko platit ročně 1,7 miliardy korun, celkem tedy 20,4 miliardy korun. O dodatku nynější smlouvy, na jejímž základě má Česko v nájmu 14 stíhaček, se začalo vyjednávat před více než dvěma roky. Původní smlouva vyprší příští rok.

„Smlouva je výhodnější než ta předešlá, je na delší dobu a obsahuje větší objem služeb - na prvním místě bych uvedl průběžné modernizování letounů,“ prohlásil ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

Původní informace ministerstva obrany z loňského podzimu uváděly cenu ročního pronájmu 1,4 miliardy korun, podle ministra ale v této sumě nebyly zahrnuty některé daně, a navíc došlo k intervenci České národní banky, která oslabila českou měnu. Nájem se platí ve švédských korunách. „Ministerstvo obrany s tímto výdajem počítalo a počítá, je to v rámci jeho regulérního rozpočtu,“ dodal Stropnický.  

Podle Stropnického měl současný kabinet malý prostor na vyjednávání, cenová nabídka totiž platila do konce března. Ministr řekl, že se kvůli tomu sešel ještě se zástupci švédské vlády a pokoušel se cenu snížit. To se ale nepodařilo. Podle ministra ale i přesto byl kontrakt sjednán výhodně a korektně. Podklady připravil předchozí úřednický kabinet Jiřího Rusnoka. Stropnický uvedl, že základní parametry už byly před jeho nástupem dohodnuty.

Gripeny budou mít noční vidění

Součástí dodatku ke kontraktu je rozšíření schopností gripenů pro útoky na pozemní cíle. Zakotveny jsou i požadavky ministerstva obrany na výcvik pozemního a létajícího personálu. Během dvanáctileté smlouvy tak švédská strana vytrénuje 25 českých pilotů a 90 techniků.

Plánovaná modernizace nadzvukových stíhaček mimo jiné umožní nasadit je v případě spojeneckých zásahů, jakým byla třeba kontrola vzdušného prostoru nad Libyí. Do ní se čeští piloti nemohli zapojit, neboť systémy gripenů neumožňovaly propojení se systémy dalších zemí. 

Po 12 letech nového pronájmu se může Česko rozhodnout, zda nájem ukončí, nebo v něm bude nadále pokračovat. Po uplynutí nové smlouvy budou letouny zhruba v polovině své životnosti.

Švédský víceúčelový proudový bojový letoun Jas-39 Gripen

  • Jde o jednomotorový středoplošník s jednoduchým deltakřídlem a předkřídlem. Písmena Jas v názvu říkají, že gripeny umějí bojovat jako stíhačky (švédsky Jakt), útočit na pozemní cíle (Attack) a plnit průzkumné úlohy (Spaning). 
  • Ačkoli se o gripenu běžně mluví jako o švédském letadle, podílela se na jeho vývoji a hlavně prodeji ve světě i britská zbrojovka BAE Systems (někdejší British Aerospace). V továrnách mimo Švédsko vzniká zhruba 40 procent dílů pro každý gripen.
  • Vývoj letounů byl zahájen v roce 1982; první vzlet se uskutečnil 9. prosince 1988, poslední letové testy pak byly dokončeny v prosinci 1996. V operačním nasazení švédského letectva je od roku 1997. 
  • Gripen má délku 14,1 metru, výšku 4,5 metru a rozpětí křídel 8,4 metru. Jeho prázdná hmotnost je 5 700 kilogramů, maximální vzletová hmotnost letounu dosahuje 14 000 kilogramů.
  • Pohonnou jednotkou je proudový motor Volvo Aero RM 12 s tahem 80 kN (8 000 kilogramů). Letoun dosahuje maximální rychlosti 2 400 kilometrů v hodině (Mach 2), dolet má 3 000 kilometrů.
  • Posádku gripenu tvoří standardně jeden pilot, existuje ale i dvoumístná verze.
  • U jednomístné verze C tvoří výzbroj palubní kanon Mauser BK-27 ráže 27 milimetrů se zásobou 120 nábojů a regulovatelnou kadencí 1 100 až 1 700 ran za minutu (dvoumístná varianta D kanon nemá). Letoun je vybaven pěti závěsníky.
  • Základem protiletadlové výzbroje jsou řízené střely středního dosahu AIM-120 AMRAAM a krátkého dosahu AIM-9 Sidewinder. Lze použít protizemní řízené střely AGM-65 MAVERICK, protilodní řízené střely RBS-15F nebo další typy. Alternativní výzbrojí k ničení pozemních cílů může být víceúčelová kontejnerová zbraň.
  • Vedle Švédska a ČR využívají gripeny také vojenská letectva Maďarska, Jihoafrické republiky a Thajska. Jedná se o koupi letounů ve Švýcarsku, jeden stroj létá také v Británii.
  • Schopnosti gripenů si piloti vesměs pochvalují. Letouny se vyznačují snadnou ovladatelností a obratností, mechanici zase oceňují jednoduchou údržbu. 
  • Konkurenty gripenů jsou například americké F-16 či Eurofighter.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Paraguayi byl nalezen mrtvý český podnikatel, píše místní server

V Paraguayi byl nalezen mrtvý český podnikatel, zřejmě se stal obětí vraždy. Jeho krajan je na útěku a pátrá po něm policie, informoval v neděli místní server ABC. Čin se stal v departementu Itapúa na jihu země, policie okolnosti a motiv činu stále vyšetřuje.
před 56 mminutami

Šéfredaktoři vyzvali Babiše a další politiky k respektování kritické novinařiny

Více než dvacet českých šéfredaktorů a šéfredaktorek vyzvalo premiéra Andreje Babiše (ANO) a další politiky, aby respektovali svobodnou, nezávislou a kritickou žurnalistiku. Svobodná a nezávislá média označili za nezbytnou součástí každé demokratické společnosti, zajišťují i veřejnou kontrolu státní moci a každý demokratický politik by měl takovou kontrolu snést.
před 1 hhodinou

VideoČeské vrtulníky sestřelují ruské drony. Štáb ČT natáčel s ukrajinskou jednotkou

Bachmut, Kupjansk nebo Pokrovsk. V těchto ukrajinských městech byly nasazeny vrtulníky Mi-24, které zemi postupně do roku 2024 dodala česká armáda. Když Rusko změnilo taktiku vzdušných úderů na města, začaly pomáhat sestřelováním bezpilotních letounů. U jednoho stroje z Česka je na kontě více než dvacet sestřelených bezpilotních letounů. Darja Stomatová a Ján Schürger strávili den s jednotkou, která stroje z Česka využívá.
před 3 hhodinami

Vláda má šanci prosadit celostátní referendum. O možné podpoře mluví Piráti

Vláda slibuje změny v české ústavě. S některými úpravami základního zákona ale nejspíš narazí. Zástupci opozice rázně odmítají zakotvit do nejvyšší normy korunu i právo na hotovost. Větší šanci má zavedení celostátního referenda. O jeho možné podpoře mluví Piráti. Trojici zákonů kabinet zahrnul do legislativního plánu. Ke schválení ale potřebuje ve sněmovně alespoň 120 hlasů. Má jich 108.
před 4 hhodinami

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 11 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 12 hhodinami
Načítání...