Gripeny budou střežit Česko dalších 12 let

Praha - Kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) schválil prodloužení pronájmu švédských stíhaček Gripen do roku 2027 s dvouletou opcí. Za pronájem bude Česko platit ročně 1,7 miliardy korun, celkem tedy 20,4 miliardy korun. O dodatku nynější smlouvy, na jejímž základě má Česko v nájmu 14 stíhaček, se začalo vyjednávat před více než dvěma roky. Původní smlouva vyprší příští rok.

„Smlouva je výhodnější než ta předešlá, je na delší dobu a obsahuje větší objem služeb - na prvním místě bych uvedl průběžné modernizování letounů,“ prohlásil ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

Původní informace ministerstva obrany z loňského podzimu uváděly cenu ročního pronájmu 1,4 miliardy korun, podle ministra ale v této sumě nebyly zahrnuty některé daně, a navíc došlo k intervenci České národní banky, která oslabila českou měnu. Nájem se platí ve švédských korunách. „Ministerstvo obrany s tímto výdajem počítalo a počítá, je to v rámci jeho regulérního rozpočtu,“ dodal Stropnický.  

Podle Stropnického měl současný kabinet malý prostor na vyjednávání, cenová nabídka totiž platila do konce března. Ministr řekl, že se kvůli tomu sešel ještě se zástupci švédské vlády a pokoušel se cenu snížit. To se ale nepodařilo. Podle ministra ale i přesto byl kontrakt sjednán výhodně a korektně. Podklady připravil předchozí úřednický kabinet Jiřího Rusnoka. Stropnický uvedl, že základní parametry už byly před jeho nástupem dohodnuty.

Gripeny budou mít noční vidění

Součástí dodatku ke kontraktu je rozšíření schopností gripenů pro útoky na pozemní cíle. Zakotveny jsou i požadavky ministerstva obrany na výcvik pozemního a létajícího personálu. Během dvanáctileté smlouvy tak švédská strana vytrénuje 25 českých pilotů a 90 techniků.

Plánovaná modernizace nadzvukových stíhaček mimo jiné umožní nasadit je v případě spojeneckých zásahů, jakým byla třeba kontrola vzdušného prostoru nad Libyí. Do ní se čeští piloti nemohli zapojit, neboť systémy gripenů neumožňovaly propojení se systémy dalších zemí. 

Po 12 letech nového pronájmu se může Česko rozhodnout, zda nájem ukončí, nebo v něm bude nadále pokračovat. Po uplynutí nové smlouvy budou letouny zhruba v polovině své životnosti.

Švédský víceúčelový proudový bojový letoun Jas-39 Gripen

  • Jde o jednomotorový středoplošník s jednoduchým deltakřídlem a předkřídlem. Písmena Jas v názvu říkají, že gripeny umějí bojovat jako stíhačky (švédsky Jakt), útočit na pozemní cíle (Attack) a plnit průzkumné úlohy (Spaning). 
  • Ačkoli se o gripenu běžně mluví jako o švédském letadle, podílela se na jeho vývoji a hlavně prodeji ve světě i britská zbrojovka BAE Systems (někdejší British Aerospace). V továrnách mimo Švédsko vzniká zhruba 40 procent dílů pro každý gripen.
  • Vývoj letounů byl zahájen v roce 1982; první vzlet se uskutečnil 9. prosince 1988, poslední letové testy pak byly dokončeny v prosinci 1996. V operačním nasazení švédského letectva je od roku 1997. 
  • Gripen má délku 14,1 metru, výšku 4,5 metru a rozpětí křídel 8,4 metru. Jeho prázdná hmotnost je 5 700 kilogramů, maximální vzletová hmotnost letounu dosahuje 14 000 kilogramů.
  • Pohonnou jednotkou je proudový motor Volvo Aero RM 12 s tahem 80 kN (8 000 kilogramů). Letoun dosahuje maximální rychlosti 2 400 kilometrů v hodině (Mach 2), dolet má 3 000 kilometrů.
  • Posádku gripenu tvoří standardně jeden pilot, existuje ale i dvoumístná verze.
  • U jednomístné verze C tvoří výzbroj palubní kanon Mauser BK-27 ráže 27 milimetrů se zásobou 120 nábojů a regulovatelnou kadencí 1 100 až 1 700 ran za minutu (dvoumístná varianta D kanon nemá). Letoun je vybaven pěti závěsníky.
  • Základem protiletadlové výzbroje jsou řízené střely středního dosahu AIM-120 AMRAAM a krátkého dosahu AIM-9 Sidewinder. Lze použít protizemní řízené střely AGM-65 MAVERICK, protilodní řízené střely RBS-15F nebo další typy. Alternativní výzbrojí k ničení pozemních cílů může být víceúčelová kontejnerová zbraň.
  • Vedle Švédska a ČR využívají gripeny také vojenská letectva Maďarska, Jihoafrické republiky a Thajska. Jedná se o koupi letounů ve Švýcarsku, jeden stroj létá také v Británii.
  • Schopnosti gripenů si piloti vesměs pochvalují. Letouny se vyznačují snadnou ovladatelností a obratností, mechanici zase oceňují jednoduchou údržbu. 
  • Konkurenty gripenů jsou například americké F-16 či Eurofighter.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Minutu po minutěČesko si připomíná výročí 17. listopadu. Na Národní třídě zazněla Modlitba pro Martu

Na pražské Národní třídě lidé zapalují svíčky a připomínají si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva připomíná řada akcí po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde se koná celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomíná se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
05:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Srážka vlaků v Praze si vyžádala přes čtyřicet zraněných

Při ranní srážce vlaků u hlavního nádraží v Praze se zranilo 46 lidí, z toho čtyři těžce. Jsou mezi nimi i dva strojvedoucí. Vlaky se střetly čelně. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) řekl novinářům, že jeden z nich projel návěstidlo, které mu zakazovalo jízdu. Škoda přesáhne 16 milionů korun. Provoz u hlavního nádraží byl kolem 13:00 obnoven v plném rozsahu. Omezení na trati trvalo zhruba šest hodin.
07:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Generál Šnajdárek od ledna povede sekci rozvoje sil ministerstva obrany, řekl Zůna

Brigádní generál Petr Šnajdárek nastoupí od ledna nadcházejícího roku do čela sekce rozvoje sil ministerstva obrany. Skončí ve funkci ředitele sekce komunikačních a informačních systémů, kde ho nahradí Jan Jelínek, sdělil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) při své návštěvě Izraele, kde je společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
15:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Řečníci při pietě u Hlávkovy koleje v Praze připomněli nutnost bránit demokracii

Význam veřejnoprávních médií a demonstrací na podporu České televizi a Českému rozhlasu vyzdvihli v úterý zástupci vysokých škol při pietním shromáždění k výročí 17. listopadu u Hlávkovy koleje v Praze. Akademici a studenti hovořili i o nutnosti bránit demokracii a svobodu kritického myšlení. Akce se tiše zúčastnili také předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura, ministr školství Robert Plaga (za ANO), předseda ODS Martin Kupka nebo místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN).
před 4 hhodinami

Část území zasáhne silný vítr, varují meteorologové

Odpoledne a zejména ve středu zasáhne část Česka silný vítr s nárazy 55 až 70 kilometrů za hodinu. Hrozí poškození stromů, problémy v energetice a dopravní komplikace. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal výstrahu s nízkým stupněm nebezpečí.
před 5 hhodinami

Vláda nemůže nereagovat na názory občanů, řekl Pavel

Vláda by podle prezidenta Petra Pavla měla reflektovat názory občanů a případně podle toho také upravovat svůj program. Pavel to řekl ČT při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze v reakci na nedělní demonstraci na Letné. Podle hlavy státu tam zaznělo mnoho podnětů, které si zaslouží diskusi. Nepřítomnost premiéra Andreje Babiše (ANO) na připomínkových akcích k 17. listopadu označil za jeho rozhodnutí a upozornil, že účast není povinná. K samotnému výročí Pavel uvedl, že lidé by si neměli idealizovat minulost a věřit, že před rokem 1989 bylo lépe.
před 6 hhodinami

VideoNová studie říká, že až čtvrtina území si zaslouží vyšší ochranu přírody

Až čtvrtina území Česka by si podle Výzkumného ústavu pro krajinu zasloužila vyšší ochranu přírody. Nyní je to zhruba šestnáct procent. Ministerstvo životního prostředí hodlá s novou studií v budoucnu pracovat, v současné době ale ochranu rozšiřovat nehodlá. Výjimkou je rozjednaný vznik CHKO Krušné hory.
před 11 hhodinami

O čem plánujeme informovat v úterý 17. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.