Biľak: O intervenci jsem věděl - přiznávám, ale Až po mé smrti

Praha - Na pultech knihkupectví se objevily paměti jednoho z nejmocnějších mužů normalizace Vasila Biľaka, a to až tři měsíce po jeho smrti. Šlo o podmínku, kterou si sám Biľak vynutil. V knize poprvé přiznává, že o okupaci Československa věděl týden dopředu, nicméně podpis zvacího dopisu stále popírá. „Spoluvytvářel nebo chtěl spoluvytvářet podmínky pro to, aby se intervence legalizovala, což je daleko horší, než kdyby podepsal zvací dopis…,“ řekl v rozhovoru pro ČT ředitel nakladatelství BVD Svatopluk Štefl, podle něhož je Biľak vlastizrádce.

3 minuty
Biľak v pamětech: Věděl jsem, že Rusové přijedou
Zdroj: ČT24

Před čtyřiceti šesti lety se střely spřátelených armád zaryly do fasády Národního muzea. Vasil Biľak vždy popíral, že je autorem zvacího dopisu. Nicméně ve svých pamětech poprvé připouští, že tehdy věděl víc než jiní. Historici ale mají už za prokázané, že právě Biľak je jedním z lidí, kteří armády Varšavské smlouvy do Československa skutečně pozvali. „Rozhodně věděl, že na území Československa vstoupí spojenecká vojska, což, ať už se na to člověk kouká z jakéhokoli úhlu, je vlastizrada,“ domnívá se vydavatel. 

Více o tzv. zvacím dopise: Biľak a spol.– „zdravé síly“, které v Srpnu pozvaly tanky

Knihu tvoří kromě pamětí Vasila Biľaka, jejichž základ normalizátor napsal v polovině 80. let a dodatky, jež vznikly po roce 1996, i pohled na Biľaka očima renomovaného historika Vladimíra Čermáka. 

Většinou jde o vzpomínky na rok 1968 

Kniha vznikala složitě. „Biľak byl po revoluci stárnoucí, velmi nedůvěřivý muž, který podle mého soudu měl obavy z trestního stíhání. Našel jsem ale člověka, který měl k němu blíž a podařilo se mi tak nakonec prolomit jeho nedůvěru,“ vzpomíná nakladatel, kterému nakonec Biľak své paměti sepsané v roce 1986 svěřil s tím, že je může vydat, ale až po jeho smrti. „Musel jsem mu garantovat, že nebudu do textu žádným způsobem vstupovat či text komentovat,“ řekl v rozhovoru pro ČT nakladatel, který měl Biľakův rukopis od roku 1996. 

Pokoušel se také přimět mocného muže normalizace, aby některé události dořekl. Po revoluci totiž vyvstaly ještě další otázky, které v době vzniku pamětí nebyly tak důležité. „Položili jsme mu sedm otázek, které paměti dokreslují, a to jsou ty dodatky, v nichž upřesňuje svou roli v událostech kolem 21. srpna,“ dodává nakladatel. 

Klíčový je první dodatek, který se týká Biľakova angažmá v přípravě srpna 1968. Zde připouští, že se setkal se sovětskými emisary, kteří jej zasvětili do „internacionální pomoci“. Dokonce se podle nakladatele měl dozvědět, že právě on měl nahradit Dubčeka v čele strany. 

Svatopluk Štefl, ředitel nakladatelství pro ČT:

„On popíral, že by podepsal zvací dopis. On ale připouští něco daleko horšího. Že se setkal se sovětskými politiky ještě před 21. srpnem a že vlastně byl zasvěcen do intervence. Připouští, že on v tom viděl řešení. Spoluvytvářel nebo chtěl spoluvytvářet podmínky pro to, aby se intervence legalizovala. Což je daleko horší, než kdyby podepsal zvací dopis…“ 

„… Přiznal, že o intervenci věděl. Prozradil, že se 14. srpna, týden před intervencí, sešel na utajeném jednání se dvěma sovětskými politiky, s ideologem Suslovem a s šéfem Ukrajinského KSS Šelestem…“

Paměti vycházely již v roce 1987, soudruzi to ale stopli 

Biľak byl až do konce života zatížen stranickým stigmatem, miloval Sovětský svaz a tíhnul k myšlence společenského řádu brežňevovského typu. Po revoluci ale podle nakladatele znejistěl, protože to, pro co žil, se mu najednou rozpadlo jako domeček z karet. Působil dojmem nejistého muže. V roce 1992 mínil, že zvací dopis s jeho podpisem může být podvrh. Jenže na začátku normalizace mluvil jinak.„Nemáme důvod zastírat to, k čemu jsme se jako komunisti vždy hrdě hlásili. Že se budeme chodit do Moskvy radit o tom, co chceme, abychom dobře sloužili našim národním zájmům,“ řekl Biľak v lednu 1969. 

Sebejistý na veřejnosti ale nebyl příliš často - vyučený krejčí, který spíš než po dalším vzdělání toužil po stranickém vzestupu, si musel všechny projevy psát dopředu a pak je číst. A to byl také jeden z důvodů, proč jeho paměti, napsané už v roce 1986 a uveřejňované na pokračování v Rudém právu v roce následujícím, vedení strany nedoporučilo k vydání. Dokonce i přes Biľakův tehdejší vliv paměti nevyšly celé ani v Rudém právu. „Bilak měl takové svérázné způsoby komunikace, což se promítlo i do jeho písemností, …, neměl jazyk velkého státníka, to byla vyjádření člověka naprosto lidového rozměru bez velkých intelektuálních rozměrů,“ vysvětlil Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Od roku 1996 čekaly dokončené paměti na to, až Vasil Biľak zemře. Byl natolik vystrašený z trestního stíhání, že si svoje malé přiznání spolupráce se Sověty chtěl schovat až na dobu, kdy ho nebude možné obvinit. 

V noci z 20. na 21. srpna 1968 kolem 23. hodiny „spřátelená“ vojska Varšavské smlouvy překročila státní hranice Československa jako internacionální „bratrská“ pomoc proti rostoucí kontrarevoluci. Jedním z těch, kteří měli podepsat tzv. zvací dopis měl být i Vasil Biľak. V něm představitelé konzervativního křídla KSČ žádali Sovětský svaz o pomoc „všemi prostředky“ proti nebezpečí kontrarevoluce v tehdejším Československu. Biľak až do své smrti odmítal, že by dopis podepsal. Jednotky bratrských zemí sice postupně československé území opustily, sovětská vojska však zůstala téměř 23 let. Tak skončilo pražské jaro, které vystřídala tvrdá normalizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Blažek: Nic nesvědčí o tom, že by darované bitcoiny pocházely z trestné činnosti

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se na čtvrtečním brífinku vyjádřil ke zjištěním Deníku N, který přišel s informací, že úřad získal darem bitcoiny od muže odsouzeného za obchod s drogami. Kryptoměnu resort následně vydražil za bezmála miliardu korun. Blažek uvedl, že nic nesvědčí o tom, že by tyto prostředky pocházely z trestné činnosti, nyní dle něj budou použity například na pomoc obětem trestných činů nebo v oblasti boje s kyberkriminalitou.
13:00Aktualizovánopřed 11 mminutami

Nejoblíbenějšími dětskými jmény jsou znovu Jakub a Eliška

Nejpopulárnější jména pro děti narozené v roce 2024 byla znovu Jakub a Eliška, první pozici v oblíbenosti si udržují už po více než dekádu. Jakub je nejoblíbenějším chlapeckým jménem od roku 2011, Eliška tím dívčím od roku 2012. Pořadí u chlapců se nezměnilo ani na dalších čtyřech místech, u dívek došlo ke změně na třetí pozici, když Annu vystřídala Sofie, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
před 19 mminutami

Prodloužení nabídky KHNP na dostavbu Dukovan není jisté

Prodloužení nabídky jihokorejské firmy KHNP na stavbu jaderných bloků v Dukovanech není jisté, společnost bude muset případný požadavek české strany posoudit, zvážit okolnosti a poté se rozhodne. Aktuální nabídka platí do konce června.
11:10Aktualizovánopřed 43 mminutami

ŽivěPoslanci projednají zpřísnění migračních pravidel

Sněmovna má na čtvrtečním programu jednání, který již schválila, koaliční novelu se zpřísněním azylových a migračních pravidel. Na mimořádné schůzi svolané z podnětu vládního tábora by měli poslanci posoudit ve druhém čtení mimo jiné i zákaz prodeje zábavní pyrotechniky na tržištích a ve stáncích.
09:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ředitelem ČT chce být 21 lidí, mezi nimi právník Rozehnal či exposlanec Frankl

Do výběrového řízení na generálního ředitele České televize (ČT) se přihlásilo 21 zájemců. Jsou mezi nimi lidé z mediální sféry, manažeři či podnikatelé. Konečný počet uchazečů se ale ještě může změnit, některé přihlášky totiž vykazují nedostatky. Vyplývá to z informací, které dnes Rada ČT zveřejnila na webu. Tendr vypsala poté, co na začátku května odvolala po roce a půl ve funkci Jana Součka. Kromě jmen, která se už v minulých dnech objevila v médiích, je na seznamu kandidátů například bývalý člen představenstva společnosti CETIN a někdejší poslanec Michal Frankl, bývalý místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Hynek Brom, který letos krátce vedl Součkovu kancelář, mediální právník Aleš Rozehnal a účastníci minulé volby, architekt Ondřej Vrbík a živnostník Ondřej Cón.
10:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zbrojař Strnad je podle Bloombergu nejbohatším Čechem

Majitel zbrojařské Czechoslovak Group (CSG) Michal Strnad předstihl s majetkem 17,1 miliardy dolarů (zhruba 379 miliard korun) v žebříčku agentury Bloomberg dědičku impéria PPF Renátu Kellnerovou. V denně aktualizovaném pořadí 500 nejbohatších lidí na světě Bloomberg ve čtvrtek zařadil Strnada na 135. místo, Kellnerovou s majetkem 16,8 miliardy dolarů (372 miliard korun) o dvě příčky níž.
před 2 hhodinami

Příběh zámku z Trutnovska inspiroval filmaře, teď je komplex na prodej

Komplex Nové Zámky na Trutnovsku je na prodej. Do povědomí veřejnosti se dostal v souvislosti s chováním majitelů vůči muži, který jim odmítl prodat pozemky. Příběh se poté stal předobrazem filmu Zahradníkův rok. Firma ruského podnikatele Alexeje Zacharova se zbavuje zámku i čtyřiceti hektarů polností, stavebních parcel a vodní plochy. Z dříve oblíbeného místa k procházkám udělal majitel téměř pevnost obehnanou žiletkovým drátem.
před 6 hhodinami

Normalizační prezident Husák zažil pád režimu, který sám pomáhal budovat

V roce 1975 skončil ve funkci československého prezidenta Ludvík Svoboda. Dne 29. května ho nahradil Gustáv Husák, který už v šestnácti letech vstoupil do Svazu komunistické mládeže a významně se podílel na únorovém převratu v roce 1948, aby byl následně komunistickým režimem odsouzen a vězněn. I díky názorovým obratům po událostech v roce 1968 se ale vrátil na politický vrchol a přesně před padesáti lety se stal osmým československým prezidentem.
před 7 hhodinami
Načítání...