Biľak: O intervenci jsem věděl - přiznávám, ale Až po mé smrti

Praha - Na pultech knihkupectví se objevily paměti jednoho z nejmocnějších mužů normalizace Vasila Biľaka, a to až tři měsíce po jeho smrti. Šlo o podmínku, kterou si sám Biľak vynutil. V knize poprvé přiznává, že o okupaci Československa věděl týden dopředu, nicméně podpis zvacího dopisu stále popírá. „Spoluvytvářel nebo chtěl spoluvytvářet podmínky pro to, aby se intervence legalizovala, což je daleko horší, než kdyby podepsal zvací dopis…,“ řekl v rozhovoru pro ČT ředitel nakladatelství BVD Svatopluk Štefl, podle něhož je Biľak vlastizrádce.

Nahrávám video

Před čtyřiceti šesti lety se střely spřátelených armád zaryly do fasády Národního muzea. Vasil Biľak vždy popíral, že je autorem zvacího dopisu. Nicméně ve svých pamětech poprvé připouští, že tehdy věděl víc než jiní. Historici ale mají už za prokázané, že právě Biľak je jedním z lidí, kteří armády Varšavské smlouvy do Československa skutečně pozvali. „Rozhodně věděl, že na území Československa vstoupí spojenecká vojska, což, ať už se na to člověk kouká z jakéhokoli úhlu, je vlastizrada,“ domnívá se vydavatel. 

Více o tzv. zvacím dopise: Biľak a spol.– „zdravé síly“, které v Srpnu pozvaly tanky

Knihu tvoří kromě pamětí Vasila Biľaka, jejichž základ normalizátor napsal v polovině 80. let a dodatky, jež vznikly po roce 1996, i pohled na Biľaka očima renomovaného historika Vladimíra Čermáka. 

Většinou jde o vzpomínky na rok 1968 

Kniha vznikala složitě. „Biľak byl po revoluci stárnoucí, velmi nedůvěřivý muž, který podle mého soudu měl obavy z trestního stíhání. Našel jsem ale člověka, který měl k němu blíž a podařilo se mi tak nakonec prolomit jeho nedůvěru,“ vzpomíná nakladatel, kterému nakonec Biľak své paměti sepsané v roce 1986 svěřil s tím, že je může vydat, ale až po jeho smrti. „Musel jsem mu garantovat, že nebudu do textu žádným způsobem vstupovat či text komentovat,“ řekl v rozhovoru pro ČT nakladatel, který měl Biľakův rukopis od roku 1996. 

Pokoušel se také přimět mocného muže normalizace, aby některé události dořekl. Po revoluci totiž vyvstaly ještě další otázky, které v době vzniku pamětí nebyly tak důležité. „Položili jsme mu sedm otázek, které paměti dokreslují, a to jsou ty dodatky, v nichž upřesňuje svou roli v událostech kolem 21. srpna,“ dodává nakladatel. 

Klíčový je první dodatek, který se týká Biľakova angažmá v přípravě srpna 1968. Zde připouští, že se setkal se sovětskými emisary, kteří jej zasvětili do „internacionální pomoci“. Dokonce se podle nakladatele měl dozvědět, že právě on měl nahradit Dubčeka v čele strany. 

Svatopluk Štefl, ředitel nakladatelství pro ČT:

„On popíral, že by podepsal zvací dopis. On ale připouští něco daleko horšího. Že se setkal se sovětskými politiky ještě před 21. srpnem a že vlastně byl zasvěcen do intervence. Připouští, že on v tom viděl řešení. Spoluvytvářel nebo chtěl spoluvytvářet podmínky pro to, aby se intervence legalizovala. Což je daleko horší, než kdyby podepsal zvací dopis…“ 

„… Přiznal, že o intervenci věděl. Prozradil, že se 14. srpna, týden před intervencí, sešel na utajeném jednání se dvěma sovětskými politiky, s ideologem Suslovem a s šéfem Ukrajinského KSS Šelestem…“

Paměti vycházely již v roce 1987, soudruzi to ale stopli 

Biľak byl až do konce života zatížen stranickým stigmatem, miloval Sovětský svaz a tíhnul k myšlence společenského řádu brežňevovského typu. Po revoluci ale podle nakladatele znejistěl, protože to, pro co žil, se mu najednou rozpadlo jako domeček z karet. Působil dojmem nejistého muže. V roce 1992 mínil, že zvací dopis s jeho podpisem může být podvrh. Jenže na začátku normalizace mluvil jinak.„Nemáme důvod zastírat to, k čemu jsme se jako komunisti vždy hrdě hlásili. Že se budeme chodit do Moskvy radit o tom, co chceme, abychom dobře sloužili našim národním zájmům,“ řekl Biľak v lednu 1969. 

Sebejistý na veřejnosti ale nebyl příliš často - vyučený krejčí, který spíš než po dalším vzdělání toužil po stranickém vzestupu, si musel všechny projevy psát dopředu a pak je číst. A to byl také jeden z důvodů, proč jeho paměti, napsané už v roce 1986 a uveřejňované na pokračování v Rudém právu v roce následujícím, vedení strany nedoporučilo k vydání. Dokonce i přes Biľakův tehdejší vliv paměti nevyšly celé ani v Rudém právu. „Bilak měl takové svérázné způsoby komunikace, což se promítlo i do jeho písemností, …, neměl jazyk velkého státníka, to byla vyjádření člověka naprosto lidového rozměru bez velkých intelektuálních rozměrů,“ vysvětlil Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Od roku 1996 čekaly dokončené paměti na to, až Vasil Biľak zemře. Byl natolik vystrašený z trestního stíhání, že si svoje malé přiznání spolupráce se Sověty chtěl schovat až na dobu, kdy ho nebude možné obvinit. 

V noci z 20. na 21. srpna 1968 kolem 23. hodiny „spřátelená“ vojska Varšavské smlouvy překročila státní hranice Československa jako internacionální „bratrská“ pomoc proti rostoucí kontrarevoluci. Jedním z těch, kteří měli podepsat tzv. zvací dopis měl být i Vasil Biľak. V něm představitelé konzervativního křídla KSČ žádali Sovětský svaz o pomoc „všemi prostředky“ proti nebezpečí kontrarevoluce v tehdejším Československu. Biľak až do své smrti odmítal, že by dopis podepsal. Jednotky bratrských zemí sice postupně československé území opustily, sovětská vojska však zůstala téměř 23 let. Tak skončilo pražské jaro, které vystřídala tvrdá normalizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSlevy na jízdném pro studenty a seniory chce vláda zvýšit, termín ale nemá

Studentům a seniorům v některých regionech podraží cestování. Další část krajů od Nového roku přestane dorovnávat slevu až na 75 procent z celostátně platných padesáti. Vláda slíbila tento bonus zvýšit, nemá však dohodu, kdy k tomuto kroku přistoupit. „Příští rok už budeme v polovině volebního období a myslím, že by bylo nefér s tím k voličům přijít až před dalšími volbami,“ přiblížil svůj pohled předseda poslaneckého podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník (ANO). Opozice předvolební slib zvýšit slevy kritizuje s tím, že si to stát nemůže dovolit.
před 5 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 9 hhodinami

Zavádíme kontrolu čtyř očí, řekl Bednárik po jednání bezpečnostní komise o srážce vlaků

Na železnici se začne od prosince zavádět takzvaný systém čtyř očí, sdělil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). V pilotním projektu na pražském hlavním nádraží budou muset dva lidé kontrolovat odjezdová návěstidla, zda ukazují volnou dopravní cestu. Od ledna má systém začít fungovat v dalších stanicích, představil ministr doporučení komise pro zvýšení bezpečnosti na železnici. Opatření reaguje na úterní srážku osobních vlaků u pražského hlavního nádraží.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

O čem plánujeme informovat v pátek 20. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 18 hhodinami

Jak zlepšit veřejné finance? Experti navrhují úpravy v daních i revizi výdajů

Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.
před 18 hhodinami

VideoPolicisté začali používat elektronické pokutové bloky. Pomůžou zrychlit práci

Dopravní policisté začali při řešení přestupků používat elektronické pokutové bloky místo papírových. Jejich vyplňování má být rychlejší a přesnější. Ty papírové ale úplně nekončí, ačkoli při jejich vypisování někteří policisté chybují. Toho pak využívají řidiči, když prostřednictvím právníků usilují o zrušení trestu. „Pokutový blok je opravdu malý kus papíru, do kterého musíte všechno vměstnat, a když máte souběh přestupků, tak to pro toho policistu není úplně snadné,“ vysvětluje ředitel dopravní policie Michal Hodboď. Ročně dopravní policisté udělí kolem půl milionu blokových pokut. Zhruba 800 z nich se na žádost řidičů přezkoumává, u více než tří set se přestupek zruší.
před 19 hhodinami

Havlíček podporuje prodej letounů Skyfox Ukrajině. Okamura má výhrady

Ukrajina má zájem o šestnáct letounů L-39 Skyfox české výroby, obchod podpořil ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na návštěvě Kyjeva. Výhrady má předseda vládního hnutí SPD Tomio Okamura. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ale jde o byznys a kabinet o něm nerozhoduje. Ukrajina měla už dřív zájem také o bitevníky L-159 z výzbroje české armády. Minulá i současná vláda ale odprodej odmítly s tím, že je letectvo potřebuje.
19. 11. 2026‌‌

Na Plzeňsku po srážce havaroval autobus s dětmi, řidička auta zemřela

Na Plzeňsku havaroval ve čtvrtek autobus, který převážel desítky dětí předškolního věku. Po kolizi s osobním autem se ocitl částečně na boku, hasiči děti a pedagogy dostávali ven okénky. Řidička auta zemřela. V autobuse utrpělo zranění deset dětí a čtyři dospělí. Žádné zranění není život ohrožující, řekl mluvčí záchranné služby Martin Štěpán. Provoz se v místě nehody na silnici I/27 obnovil před 20. hodinou, sdělil mluvčí krajské policie Michal Schön.
19. 11. 2026Aktualizováno19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.