Praha – Odborná lékařská veřejnost varuje před stárnutím praktických doktorů. Jen na jižní Moravě je každý čtvrtý „obvoďák“ v důchodovém věku, což podle Sdružení praktických lékařů představuje pro budoucnost časovanou bombu. Končící medici totiž upřednostňují specializaci před praxí a v souvislosti s povoláním praktického lékaře si stěžují na nízké příjmy v době atestace a složité hledání praxe.
„Obor není pro absolventy dostatečně prestižní vzhledem k tomu, že nemohou nějak kariérně postupovat,“ potvrzuje brněnský traumatolog Josef Prokeš, který promoval před dvěma lety. „Osobně jsem preferoval kariéru chirurga vzhledem k tomu, že se tady člověk může dál nějak profilovat v jiných oborech – v traumatologii, ortopedii…“
Prokeš přitom není sám. Když kamera ČT zavítala mezi studenty medicíny na 1. lékařskou fakultu Karlovy univerzity, jen deset z 250 absolventů posledního ročníku si vybralo povolání praktika. Lékař Vít Křehák v této souvislosti podotkl, že za nedostatek praktických doktorů může mimo jiné i to, že je málo starších „obvoďáků“, kteří by byli ochotní mladé školit. Práce pod dohledem staršího praktika je přitom nezbytnou podmínkou.
Proč se mladí nehrnou? Kvůli financím i místu
A čím vším tedy vlastně musejí lékaři projít, než do ordinace praktického doktora usednou? Po absolvování šestiletého lékařského vzdělání je čeká tříletá praxe. Z toho dva roky na klasických nemocničních stážích vybraných oborů a jeden rok v ordinaci zmíněného praktického lékaře-školitele. Když po této době lékař získá potřebnou atestaci, může se nechat zaměstnat nebo si otevřít vlastní ordinaci.
Absolventi medicíny si ovšem stěžují na to, že během tříleté praxe nemají dostatečný finanční příjem a že získat vlastní ordinaci není snadné, zejména s ohledem na finance. Může vyjít i na více než jeden milion korun. Pokud se najdou praktičtí lékaři, kteří za sebe hledají nástupce, jedná se zároveň o lokalitu, jež není pro čerstvě vystudované doktory atraktivní; největší nouze je totiž v malých obcích a v pohraničí, kde navíc častokrát platí, že má doktor pod sebou několik obcí a buď dojíždí on za pacienty, nebo nemocní za ním.
Sdružení praktických lékařů: Dostupnost péče může být ohrožena
Sdružení praktických lékařů ovšem varuje, že aktuální trend může mít fatální následky. „Pokud by minimálně část lékařů skutečně odešla do důchodu, tak by vznikl problém s dostupností péče pro občany našeho regionu,“ podotýká jihomoravský zástupce lékařské organizace Jiří Bartoš.
Na jižní Moravě totiž v současnosti ordinuje 603 praktických lékařů, Jen 60 z nich ale ještě nebylo čtyřicet. A lékařů ve věku 50–59 let působí 315. Příští rok bude každý čtvrtý praktik v důchodovém věku. Stejný scénář potom platí i pro Plzeňsko. Na Klatovsku je průměrný věk praktických lékařů 58 let, na Domažlicku je v důchodovém věku více než polovina praktických lékařů (podrobněji zde).
Záchranu ohroženým regionům slibuje ministerstvo zdravotnictví. Šest let neměnilo praktickým lékařům příspěvky za pacienta, což by se mohlo změnit. Z přídavku by přitom mohli těžit především venkovští lékaři. „Kapitační platba, kterou dostávají, by měla být vyšší než ve velkoměstě, kde jich je na každé ulici pět,“ nastínil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).
Kolik bere praktický lékař? Jako zaměstnanec vydělá 25 až 50 tisíc korun měsíčně, vše v závislosti na zaměstnavateli i regionu. Ordinace soukromého lékaře zhruba s tisícovkou pacientů měsíčně vydělá přibližně 120 tisíc korun. Po odečtení nákladů na materiál, sestru a nájem se ale i soukromník nakonec dostane zhruba na padesát tisíc.
