Krajům hrozí nedostatek praktických lékařů – stárnou a mladí nemají zájem

Praha – Odborná lékařská veřejnost varuje před stárnutím praktických doktorů. Jen na jižní Moravě je každý čtvrtý „obvoďák“ v důchodovém věku, což podle Sdružení praktických lékařů představuje pro budoucnost časovanou bombu. Končící medici totiž upřednostňují specializaci před praxí a v souvislosti s povoláním praktického lékaře si stěžují na nízké příjmy v době atestace a složité hledání praxe.

„Obor není pro absolventy dostatečně prestižní vzhledem k tomu, že nemohou nějak kariérně postupovat,“ potvrzuje brněnský traumatolog Josef Prokeš, který promoval před dvěma lety. „Osobně jsem preferoval kariéru chirurga vzhledem k tomu, že se tady člověk může dál nějak profilovat v jiných oborech – v traumatologii, ortopedii…“

Prokeš přitom není sám. Když kamera ČT zavítala mezi studenty medicíny na 1. lékařskou fakultu Karlovy univerzity, jen deset z 250 absolventů posledního ročníku si vybralo povolání praktika. Lékař Vít Křehák v této souvislosti podotkl, že za nedostatek praktických doktorů může mimo jiné i to, že je málo starších „obvoďáků“, kteří by byli ochotní mladé školit. Práce pod dohledem staršího praktika je přitom nezbytnou podmínkou.

Proč se mladí nehrnou? Kvůli financím i místu

A čím vším tedy vlastně musejí lékaři projít, než do ordinace praktického doktora usednou? Po absolvování šestiletého lékařského vzdělání je čeká tříletá praxe. Z toho dva roky na klasických nemocničních stážích vybraných oborů a jeden rok v ordinaci zmíněného praktického lékaře-školitele. Když po této době lékař získá potřebnou atestaci, může se nechat zaměstnat nebo si otevřít vlastní ordinaci.

Absolventi medicíny si ovšem stěžují na to, že během tříleté praxe nemají dostatečný finanční příjem a že získat vlastní ordinaci není snadné, zejména s ohledem na finance. Může vyjít i na více než jeden milion korun. Pokud se najdou praktičtí lékaři, kteří za sebe hledají nástupce, jedná se zároveň o lokalitu, jež není pro čerstvě vystudované doktory atraktivní; největší nouze je totiž v malých obcích a v pohraničí, kde navíc častokrát platí, že má doktor pod sebou několik obcí a buď dojíždí on za pacienty, nebo nemocní za ním.

Sdružení praktických lékařů: Dostupnost péče může být ohrožena

Sdružení praktických lékařů ovšem varuje, že aktuální trend může mít fatální následky. „Pokud by minimálně část lékařů skutečně odešla do důchodu, tak by vznikl problém s dostupností péče pro občany našeho regionu,“ podotýká jihomoravský zástupce lékařské organizace Jiří Bartoš.

Na jižní Moravě totiž v současnosti ordinuje 603 praktických lékařů, Jen 60 z nich ale ještě nebylo čtyřicet. A lékařů ve věku 50–59 let působí 315. Příští rok bude každý čtvrtý praktik v důchodovém věku. Stejný scénář potom platí i pro Plzeňsko. Na Klatovsku je průměrný věk praktických lékařů 58 let, na Domažlicku je v důchodovém věku více než polovina praktických lékařů (podrobněji zde).

Záchranu ohroženým regionům slibuje ministerstvo zdravotnictví. Šest let neměnilo praktickým lékařům příspěvky za pacienta, což by se mohlo změnit. Z přídavku by přitom mohli těžit především venkovští lékaři. „Kapitační platba, kterou dostávají, by měla být vyšší než ve velkoměstě, kde jich je na každé ulici pět,“ nastínil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).

Kolik bere praktický lékař? Jako zaměstnanec vydělá 25 až 50 tisíc korun měsíčně, vše v závislosti na zaměstnavateli i regionu. Ordinace soukromého lékaře zhruba s tisícovkou pacientů měsíčně vydělá přibližně 120 tisíc korun. Po odečtení nákladů na materiál, sestru a nájem se ale i soukromník nakonec dostane zhruba na padesát tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna bude v září finišovat na posledních zákonech

Více než stovka návrhů zákonů zůstane v tomto volebním období neprojednaná. Poslanci se totiž plánují zatím sejít už jen kvůli vratkám ze Senátu. I některé předlohy, o kterých vláda mluvila jako o prioritách, sněmovna nakonec projednat nestihla. Členové kabinetu to zdůvodňují také situací v dolní komoře parlamentu, kdy jednání často provázely dlouhé projevy opozičních politiků. Ti koalici naopak kritizovali za využívání pevného hlasování u některých norem.
před 5 hhodinami

Na Masarykově nádraží začne týdenní vlaková výluka

Na pražské Masarykovo nádraží nebudou od soboty jezdit vlaky. Důvodem týdenní výluky je instalace nového zabezpečovacího zařízení, které je součástí modernizace stanice. Do pátku 1. srpna večer proto budou regionální spoje končit na jiných pražských nádražích, zejména na hlavním. Omezení provozu se týká mimo jiné příměstských vlaků mezi Prahou a Kolínem.
před 6 hhodinami

Rekonstrukce německé železnice dopadne i na české cestující

Začíná rozsáhlá rekonstrukce železniční sítě v Německu, která se dotkne také české osobní a nákladní dopravy. Po dobu devíti měsíců bude v Berlíně čekat na cestující na německý sever objízdná trasa. Na přestup z českého vlaku do rychlíku německých drah budou mít cestující přibližně půl hodiny. Cesta po delší objízdné trase z Berlína až do Hamburku potrvá o 45 minut déle. Ceny jízdného by se neměly oproti dosavadnímu stavu zásadně měnit.
před 6 hhodinami

Novela zákona zavede tresty za propagaci komunismu

Až pětileté vězení za propagaci komunismu. Změna v trestním zákoníku začne platit od příštího roku a má zaručit stejné postihování jako v případě nacismu. Zákaz se podle autora pozměňovacího návrhu Martina Dlouhého (TOP 09) dotkne aktivní činnosti jednotlivců, nikoliv třeba historických budov. Podle odborníků bude klíčové, jak zákon vyloží soudy. KSČM novelu už dříve označila za účelovou.
před 6 hhodinami

Česko o humanitární krizi v Gaze nemlčí, míní Bartošek

Česko nemlčí ani nestojí stranou, prohlásil v souvislosti s humanitární krizí v Pásmu Gazy místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). „Ministerstvo zahraničí opakovaně jednalo o tom, aby bylo otevřeno mnohem více humanitárních koridorů, aby se k potřebným humanitární pomoc dostala,“ řekl s tím, že tuzemsko „možná nedělá velká veřejná gesta, ale dělá reálnou poctivou diplomacii“. V pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníkovou také zmínil, že Česko do Gazy distribuovalo humanitární pomoc za dvaadvacet milionů korun.
před 6 hhodinami

Vývoz českého vojenského materiálu meziročně prudce stoupl

Vývoz vojenského materiálu z Česka vzrostl loni meziročně o asi 86 procent a dosáhl přibližně 91 miliard korun. Vyplývá to z výroční zprávy o zahraničním obchodu s vojenským materiálem za rok 2024, kterou zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo udělilo podle dokumentu loni 1678 licencí k vývozu vojenského materiálu do 95 zemí v hodnotě skoro 105,3 miliardy korun.
před 8 hhodinami

Šéfka pražského městského soudu podala trestní oznámení kvůli zakázkám soudu

Interní audit na Městském soudě v Praze odhalil nesrovnalosti ve veřejných zakázkách, podle jeho zadavatelky a předsedkyně instituce Jaroslavy Pokorné jde o nestandardní postupy při zadávání a realizaci, zejména pak v oblasti správy a údržby jednoho z objektů ve správě soudu. Pokorná proto odvolala dlouholetého ředitele správy soudu Michaela Mrzkoše a podala trestní oznámení. Mluvčí pražských žalobců ČT potvrdil, že ho evidují a zabývají se jím.
před 8 hhodinami

Meteorologové varují před silnými bouřkami. V horách hrozí až přívalové povodně

Část Čech v pátek odpoledne zasáhly silné bouřky, je možný i výskyt přívalového deště. Napršet může kolem čtyřiceti litrů vody na metr čtvereční. V horách na severu Čech je vzhledem k předchozím dešťům vyšší riziko lokálního zatopení, hrozí i přívalové povodně. Varování s nízkým stupněm nebezpečí platí kromě pátku i pro sobotu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...