Praha – Romské děti tvoří 28 procent žáků tzv. zvláštních škol. Ukázal to poslední průzkum České školní inspekce, který na konferenci o vzdělávání romských dětí prezentoval náměstek ministra školství Jindřich Fryč. Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier reagoval, že Česku se zatím inkluze ve vzdělávání v dostatečné míře nedaří.
Školní inspekce: Každý čtvrtý žák ve zvláštní škole je Rom
Dnes prezentovanou analýzu provedla Česká školní inspekce loni na podzim a zapojilo se do ní bezmála 500 škol, jež navštěvuje minimálně pět dětí, které učitel vyučuje podle programu pro lehce mentálně postižené. Čísla jsou následující:
- 41 643 školáků se vzdělávalo podle běžných osnov, romské děti z nich tvořily desetinu (4 278 žáků)
- 14 908 školáků se učilo podle programu pro lehké mentální postižení. Romské děti v této skupině tvořily 28 procent (4 198 žáků).
„Jsou to první validní údaje, se kterými budeme pracovat,“ uvedl náměstek ministra školství Fryč. Výsledky se podle něj nedají s dřívějšími zjištěními příliš porovnávat, protože vzorek škol je s dřívějšími průzkumy nesrovnatelný z pohledu kvantitativního i kvalitativního.
Česko léta sklízí kritiku za to, že v praktických (dříve zvláštních) školách zbytečně končívá řada romských dětí. Už v roce 2007 Evropský soud pro lidská práva odsoudil ČR za to, že přeřazením 18 Romů do zvláštních škol porušila jejich právo na vzdělání a diskriminovala je. Podle mnoha romských aktivistů i expertů se situace od té doby příliš nezměnila. Ministerstvo školství nyní vypracovalo plán, který na verdikt evropského soudu reaguje. Obsahuje osm opatření včetně vedení pravidelné statistiky; průzkum se tak bude opakovat každý podzim.
Dienstbier: V systému je něco špatně
Mezi další kroky patří i změna diagnostikování dětí. Podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera by se měl brát ohled třeba na to, že děti neměly doma dost podnětů a nemohly se rozvíjet. Nedostatky by pak pětiletí mohli dohnat v mateřské škole. Počítá se totiž s tím, že by její poslední rok byl povinný. Změnit by se měl i přístup ke znevýhodněným žákům. Nově by se na ně nemělo pohlížet jako na postižené, ale jako na děti se speciálními vzdělávacími potřebami.
Podle Dienstbiera je z nejčerstvějších dat zřejmé, že v Česku se začleňování romských dětí do běžných škol stále dostatečně nedaří. „Podle studií má dětská populace bez ohledu na etnicitu či rasovou příslušnost stejné předpoklady pro vzdělávání. Pokud je nějaké etnikum zjevně víc zastoupeno v těch ne zcela plnohodnotných vzdělávacích programech, tak je vidět, že je v systému něco špatně,“ řekl Dienstbier.
Navrhuje, aby se znevýhodněné děti zařadily do hlavního proudu vzdělávání, měly by tam pak dostat pomoc podle svých potřeb. „Pokud to nevyřešíme, budeme sociální problémy přenášet na další generace.“