Češi mapují přírodu Špicberk, pomůže jim nová výzkumná stanice

Praha – Čeští vědci budou mít na Špicberkách brzo svou vlastní stálou výzkumnou stanici. Od konce června budou po dobu čtyř let v centrální části ostrovů zkoumat sinice, lišejníky, mechy, vyšší rostliny a ryby, ale i tání ledovců a jeho vliv na okolní arktickou přírodu. Polární expedice Jihočeské univerzity tam také nainstaluje dvě meteorologické stanice.

„Koupili jsme rodinný dům, který sloužil k ubytování jedné rodiny a potom k malému podnikání. Vyslali jsme tam četu našich řemeslníků, kteří tento dům předělali a vybudovali tam laboratoře,“ říká k počátkům České arktické výzkumné stanice na Špicberkách vedoucí Centra polární ekologie Josef Elster, který výzkumnou expedici vede. 

Výstavba polární stanice na Špicberkách stála 30 milionů korun. V minulosti si však vědci museli kupovat ubytování od Norů, což prý bylo mnohonásobně dražší. „Teď se logistický systém snažíme vytvářet tak, aby byl co nejlacinější a čeští vědci a studenti tam mohli jezdit za rozumné finanční náklady,“ dodává Elster.

Touha více poznat Arktidu

Ovšem proces kolem vybudování stanice nebyl zrovna jednoduchý. „Bylo velice náročné a zdlouhavé vyjednávání s norskou vládou – jak náš systém bude fungovat, kde bude stanice lokalizovaná, jaké technické podmínky budeme nabízet atd.,“ popisuje Elster. 

Výzkum je součástí velkého mezinárodního arktického projektu Biologická a klimatická diverzita Arktidy. Koordinuje jej Norský polární institut a probíhá ve všech oblastech Arktidy od Aljašky po Sibiř. Výsledkem čtyřletého projektu by měla být komplexní databáze poznatků o klimatu a biologické diverzitě Arktidy a jejích proměnách. Čtyřletý projekt financuje české ministerstvo školství. 

Kontejnery české expedice na Špicberkách - rok 2012
Zdroj: ČT24/Centrum polární ekologie

Josef Elster, vedoucí Centra polární ekologie 

„Chtěli bychom do budoucna přilákat i vědce, kteří se zabývají studiem neživé přírody. Už teď nám pomáhají kolegové, kteří studují glaciologii, klimatologii, geologii, geomorfologii, limnologii a hydrologii.“ 

Celý projekt vede a garantuje Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, konkrétně Přírodovědecká fakulta. Dále byl ke spolupráci přizván Botanický ústav AV ČR v Třeboni a Masarykova univerzita v Brně. Expedice se zúčastní celkem 12 vědců. 

Jihočeská přírodovědecká fakulta provádí dlouhodobý výzkum na české vědecké základně na souostroví Špicberky (Svalbard), spravovaném Norským královstvím, už od roku 2007. První dlouhodobý výzkumný projekt se tam uskutečnil v letech 2007 až 2010. Současný výzkum na něj navazuje, ale vedle biodiverzity a klimatologie nově připojuje i bádání v oblasti neživé přírody.

Více informací o expedici najdete ZDE

7 minut
Na Špicberky budou každoročně jezdit desítky českých vědců
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejen vojáci či hasiči. Platy by letos mohly růst i celníkům a dozorcům

Výdělky bezpečnostních sborů by mohly vzrůst ještě v tomto roce. V případě, že by se vláda na zvýšení platů vojáků, policistů a hasičů dohodla, obdobně by měla zvednout i výplaty vězeňských dozorců a celníků, sdělili ČT ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a ředitel celní správy Marek Šimandl. Právě na celníky se přitom v současných rozpravách o platech bezpečnostních složek podle něj trochu zapomíná.
před 8 hhodinami

Zájem o dálniční známky vzrostl

Řidiči mají vyšší zájem o dálniční známky. Do konce dubna si je pořídilo zhruba o sto tisíc šoférů více než za stejné období loni. To přitom kupovali kupony ve velkém kvůli blížícímu se výraznému zdražení. Znovu si přitom připlatili řidiči i letos. Populární jsou i jednodenní známky. Za chybějící elektronické viněty celníci za první čtyři měsíce při kontrolách uložili na místě pokuty bezmála za čtrnáct milionů.
před 8 hhodinami

Systém financování zdravotnictví se musí změnit, vyzývají ekonomové

Financování českého zdravotnictví je podle Hospodářské komory do budoucna neudržitelné. Odhaduje, že náklady veřejného zdravotního pojištění v roce 2040 přesáhnou bilion korun. Příjmy přitom porostou výrazně pomaleji. Důvodem je stárnutí populace. Ekonomové vyzývají politiky ke změnám.
před 9 hhodinami

Pokrok, míní o Putinově návrhu k jednání Vondráček. Podle Vondry nestačí

Návrh ruského vládce Vladimira Putina, aby se v Istanbulu konaly bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou, je podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) důležitým krokem, ale nestačí. V Otázkách Václava Moravce řekl, že si lze klást otázku, zda nejde o zdržovací taktiku. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka ale není v Putinově zájmu dát Ukrajincům čas na dozbrojení. Návrh Kremlu tak považuje za hmatatelný pokrok. Premiér Petr Fiala (ODS) si myslí, že Rusko hledá způsoby, jak se vyhnout úplnému příměří, na které je Ukrajina podle něj připravena.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lhostejnost otevírá dveře násilí, zdůraznil při pietě v Letech šéf Senátu

Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
před 11 hhodinami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Mateřství je hra života, míní zpěvačka Vytisková

Je Den matek, který tradičně připadá na druhou květnovou neděli. Zpěvačku Kláru Vytiskovou, která má tři děti, inspiruje mateřství k psaní písniček, žena si v něm dle ní může najít hru života. Podle chartistky Kamily Bendové je důležité, aby matka dětem, kterých má ona sama šest, vytvořila jistotu bytí. Domov, kam se mohou vždycky vrátit. Obě ženy hovořily o mateřství v pořadu 90′ČT24.
před 20 hhodinami

Dědečka mu věznili nacisti, teď školák sbírá podpisy potomků válečných veteránů

Současní školáci patří zhruba ke čtvrté generaci po druhé světové válce. Paměť a poselství se stále předávají dál v hodinách dějepisu či na vzpomínkových akcích. Některé děti a dospívající ale pátrají i v rodinné historii. Patří mezi ně i žák základní školy Stanislav Zach, jehož předci byli vojáky a jehož dědečka nacisté drželi v pracovním táboře. Chlapec nyní do zápisníku sbírá podpisy potomků válečných veteránů.
před 20 hhodinami
Načítání...