Sběrny by měly zakázat výkup od občanů, navrhují senátoři

Praha - Představitelé Bohumína, kteří se dlouhodobě snaží čelit rozšířeným krádežím kovů, mohou slavit dílčí úspěch. Senát podpořil jejich návrh, aby zákon o odpadech zakazoval sběrnám vykupovat šrot od jednotlivých občanů za hotové peníze. Pokud to schválí i poslanci, budou moci vykupovat jen od firem a budou jim platit bezhotovostně. Jednotlivci by podle návrhu odevzdávali kovy zdarma ve sběrných dvorech. Výjimkou by byly autovraky.

Senátoři vložili úpravu, která by měla snížit intenzitu činnosti sběračů barevných kovů a zároveň omezit zisky majitelů sběren z kradených věcí, do novely zákona o odpadech. Její důležitou součástí by měl také zákaz skládkování směsného komunálního odpadu a recyklovaných odpadů od roku 2024.

Brabec: Nevím, proč by měl platit naprostý zákaz výkupu kovů od fyzických osob?

Ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO vyjádřil k senátnímu návrhu výhrady. „Nevím, proč by měl platit naprostý zákaz výkupu kovů od fyzických osob? Nic takového není ani v okolních zemích,“ divil se Brabec. Dodal, že jeho ministerstvo také chystá se Svazem měst a obcí vyhlášku, která by od příštího roku zakazovala výkup kovového odpadu v hotovosti. Výkup od občanů by ale podle něho mohla regulovat připravovaná obsáhlejší novela odpadového zákona. Senátní úpravu novely zákona o odpadech musí každopádně ještě projednat Sněmovna.

Senátor a starosta Bohumína Petr Vícha ministrovi oponoval: „Odevzdávat odpady včetně těch kovových zdarma je běžné v řadě vyspělých zemí, například v Belgii či Rakousku. O to méně pak lidé platí za svoz odpadů,“ řekl Vícha.

Vyhlášky jako akt zoufalství

Vedle iniciativy změnit zákon se zástupci Bohumína a dalších obcí snaží čelit krádežím kovů v podobném duchu vyhláškami ve svých městech. V Bohumíně má platit zákaz prodeje šrotu ve sběrnách od nového roku. Lidé budou muset kovy odevzdávat zdarma v městských dvorech. Provozovatelům sběren pak chtějí vybraný šrot prodávat formou výběrových řízení. Podobně se rozhodli postupovat zastupitelé v Rychvaldu nebo Dolní Lutyni, kde také se zloději kovů bojují. O tom, že se připojí s vlastními vyhláškami uvažují i další okolní města či obce.

„Vyhláška je tak trochu akt zoufalství. Samozřejmě bychom uvítali obdobnou legislativní regulaci,“ uvedl starosta Dolní Lutyně Pavel Brusek. Argumentoval, že ve vyspělých zemích je běžné, že lidé odevzdávají odpad ve sběrných dvorech. „Výkupy zneužívají lidé, kteří kradou kabely, značky, poklopy, historické předměty a další věci. A vše to mizí ve sběrnách. Jen v Dolní Lutyni jsou škody statisícové, možná milionové,“ řekl starosta. Například v Bohumíně mají na svědomí zloději i několik dopravních nehod, které způsobili tím, že ukradli protihlukové stěny podél dálnice.

Odhad škod se blíží miliardě

Zástupkyně Svazu obcí a měst Barbora Tomčalová shrnula, že jen loni dosáhly škody způsobené krádežemi kovů asi půl miliardy korun. Zdůraznila, že jde přitom jen o případy trestných činů se škodou nad 5 tisíc korun. „Pokud by se počítaly i krádeže s nižší škodou nebo ty nenahlášené, škody by se vyšplhala až k miliardě,“ uvedla.

Proti vyhláškám i změně zákona jsou provozovatelé sběrem, kteří tvrdí, že je to omezování podnikání. Oni i další kritici také tvrdí, že „šroťáci“ půjdou se svými těžkými náklady do sousedního Polska. Senátor za ODS Jaroslav Zeman, který se na přípravě novely zákona podílel, připustil, že se mohou objevit firmy, které na tom budou chtít vydělávat tím, že budou kovy vykupovat od lidí. „Zákon by se musel ještě upravit,“ podotkl.