„Rozhodně bych podporoval stavbu justičního areálu i dnes. Konečně se tu vytvořilo příznivé, moderní a patřičnou technikou vybavené pracovní prostředí. Na druhé straně tak rozsáhlé investiční akce by mělo zajišťovat ministerstvo spravedlnosti, a to týmem odborníků. Postavení předsedy soudu a jeho aparátu není vhodné pro zajišťování investičních akcí tak zásadního rozsahu,“ říká Jaromír Pořízek, jehož poslední rok ve funkci poznamenalo vyšetřování okolností kolem stavby justičního areálu v Brně.
Justiční areál, jehož stavební náklady byly vypočteny zhruba na 1,6 miliardy, se nakonec prodražil zhruba o tři sta milionů. Při jeho stavbě navíc vedení soudu zadalo zakázku na jednu z menších budov – sídlo státních zástupců - stejné firmě, která stavěla hlavní soudní budovu. Podle státní zástupkyně tak byla vyloučena možnost posoudit jiné cenové nabídky a stát mohl přijít až o 35 milionů korun.
Jaromír Pořízek o svém působení v čele krajského soudu
Jaromír Pořízek o svém působení v čele krajského soudu
Krajské soudy mají nové předsedy
Pořízek je stíhán pro zneužití pravomoci veřejného činitele, porušování povinností při správě cizího majetku a porušování závazných pravidel hospodářského styku. Kauzou se zabývá Krajské státní zastupitelství v Ostravě. „Trestní stíhání považuji za naprosto absurdní, nesmyslné a myslím si, že velmi podivné,“ uvedl Pořízek.
Pořízek byl obviněn už na podzim 2012, za ministra Pavla Blažka (ODS). Informace o obžalobě se do médií dostaly až letos v únoru. Současná ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) ho proto dočasně zbavila jak funkce předsedy krajského soudu, tak soudcovského taláru. Pořízek proti rozhodnutí podal rozklad a ministryně nakonec uznala, že tento má odkladný účinek. Pořízek se tak 8. září vrátil do soudní síně i na post šéfa soudu, kde mu k dnešnímu dni končí mandát. Soudit bude moci až do vyřešení rozkladu.
Příliš drahý justiční areál?
- Nový areál vznikl v letech 2006-2009 v brněnské Polní ulici
- Projekt si vysloužil kritiku kvůli vysokým nákladům. Ty se se v roce 2005 předpokládaly na zhruba 800 milionů korun, po přesném vyčíslení nákladů pak cena vzrostla na 1,674 miliardy korun. Tuto investici schválilo i ministerstvo spravedlnosti.
- Celkové náklady za budovy včetně vybavení se nakonec blíží skoro dvěma miliardám. Pořízek už dříve upozornil, že čísla mohou být zavádějící. Při stanovení prvotní částky nebyly známy například náklady na navazující infrastrukturu, stejně tak se nepočítalo s tím, že se do nového areálu přestěhují i žalobci za Brno-venkov.
- Stavbou se v minulosti zabýval Nejvyšší kontrolní úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže i finanční úřad. Ten krajskému soudu v Brně udělil rekordní dvoumiliardovou pokutu. Generální finanční ředitelství pak sice soudu tři čtvrtiny pokuty prominulo, i tak měl ale soud zaplatit 480 milionů. Brněnský soud ale peníze nemá – půl miliardy je jeho roční rozpočet. Královéhradecký soud však celou dvoumiliardovou pokutu zrušil, finanční ředitelství sice proti tomu podalo kasační stížnost, tu ale zamítl Nejvyšší správní soud. Rekordní částka se tak bude muset přepočítat.
Na postu předsedy Pořízka nahradí dosavadní místopředseda pražského vrchního soudu Milan Bořek. Čeká na něj například úkol vypořádat se s obrovským deficitem v řešení insolvenční agendy. „Faktem je, že obchodní úseky všech krajských soudů jsou zcela nebývale zatíženy insolvenční agendou a že zůstatky v této agendě se měsíc od měsíce zvyšují. Nemáme na to dostatečný personál, jak počet soudců, tak i administrativy, aby se tento obrovský počet insolvenčních návrhů dokázal v dohledné době zvládnout,“ uzavřel Pořízek.
Kromě Bořka, který se postaví do čela Krajského soudu v Brně, má nového šéfa i Krajský soud v Ústí nad Labem, povede ho Luboš Dörfl. Oba se svých funkcí ujmou 1. října. Předsedou Krajského soudu v Ústí nad Labem se měl původně stát Jan Veselý, Zeman ho ale odmítl v červenci jmenovat. Prý kvůli soudcovým nedostatečným pracovním výsledkům i výsledkům mělnického soudu, který řídí.