Čeští vojáci setrvají v Afghánistánu, Mali i na Balkáně

Praha – Čeští vojáci budou další dva roky působit na zahraničních misích například v Afghánistánu, v Mali nebo na Balkáně. Počítá s tím vládní plán, který dnes schválili i poslanci. Náklady na vyslání sil a prostředků v zahraničních operacích se v roce 2015 předpokládají přibližně 1,48 miliardy korun a v roce 2016 ve výši 1,72 miliardy korun. Na aktuální mise české armády se můžete podívat zde.

Čeští vojáci setrvají v Afghánistánu, Mali i na Balkáně (zdroj: ČT24)

Při hlasování ve sněmovně bylo pro 134 ze 176 přítomných poslanců. Proti jich hlasovalo 27, hlavně z řad KSČM. Návrh prošel Senátem už minulý týden. „Zahraniční mise, to je věc, ve které hlasuje každý poslanec trochu sám za sebe. Neseme odpovědnost za politické účely i za rizika, která tam na sebe vojáci berou. Je tedy důležité, aby na tom parlament našel shodu, aby to nepodléhalo třeba čistě stranické disciplíně. Je to opravdu osobní rozhodování, které je i věcí svědomí,“ řekl ještě před hlasováním ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Čeští vojáci dostali od americké armády vyznamenání za boje v Afghánistánu. Více čtěte ZDE.

Podle návrhu ministra obrany Martina Stropnického (ANO) by měli být čeští vojáci nasazeni do konkrétních zemí a zároveň zde bude vyčleněn určitý počet příslušníků, kteří by mohli jet do mise NATO, EU nebo OSN v Africe a na Blízkém východě operativně při náhlé krizové situaci. O takovém nasazení rozhodne vláda a ihned informuje obě parlamentní komory. Pokud by mise trvala déle než dva měsíce, budou ji senátoři a poslanci muset schválit. Kterákoli komora bude mít možnost rozhodnout o ukončení mise, dodal Stropnický.

Právě tato část návrhu byla kritizována ODS s tím, že balancuje na hraně ústavnosti, protože se zde v podstatě vystavuje bianco šek na neurčený počet vojáků do blíže neurčené mise. „S námitkou se vypořádá ústavně-právní výbor a legislativci,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala. Sněmovna v tomto směru přijala doplňující usnesení a možná dojde i na úpravu legislativy. Podle komentátora Českého rozhlasu Plus Petra Hartmana je v tomto směru návrh i tak správný, protože umožňuje větší pružnost v rozhodování a v krizových situacích se tak nemusí týdny čekat na politické rozhodnutí.

Zahraniční mise české Armády
Zdroj: ČT24/Army.cz

Co mají čeští vojáci v zahraničí na starosti?

Afghánistán Parwan (3. SR BAF ISAF) – společně s Američany mají za úkol bezpečnostní opatření v severní části bezpečnostní zóny Bagrám s cílem eliminovat nepřátelské aktivity namířené proti základně Bagrám

Kosovo (KFOR) – plnění operačního úkolu v rámci mezinárodního štábu

Somálsko (EU-NAVFOR - Atalanta) – ochrana plavidel, která jsou součástí Světového potravinového programu (WFP), jež zabezpečuje dodávky potravin a pomoc utečencům v Somálsku

Sinaj (MFO - Multinational Force and Observers) – dohled na dodržování bezpečnostních podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem

Bosna a Hercegovina (Althea - EUFOR) – zachování bezpečí a míru a zároveň má mise také přispět k většímu pokroku Bosny a Hercegoviny na cestě k evropské integraci a k potírání korupce a organizovaného zločinu

Mali (EU TM) – výcviková mise na základě požadavku malijské vlády

Turecko (Active Fence) - posílení aliančního Integrovaného systému protivzdušné obrany jižní části Turecka, kde působí společně s jednotkami protivzdušné obrany Německa, Nizozemska, USA vybavenými systémy protivzdušné obrany PATRIOT

Island (Air Policing)– čtyři letouny Gripen (a pátý záložní) chrání vzdušný prostor nad územím a teritoriálními vodami Islandu

I přes výhrady ODS plán misí podpořila. Jinak tomu bylo u komunistů, kdy například Alexander Černý mluvil o afghanizaci„ armády a o tom, že armáda už není schopna zajistit obranu Česka. “Tentokrát ten návrh pod jakousi rouškou flexibility obchází ústavu. My prostě odmítáme schvalovat bianco šek," dodal.

Pochybnosti vyvolalo také načasování, protože vláda návrh schválila až po senátních volbách, přestože připomínkové řízení skončilo už v létě. Začalo se spekulovat o tom, zda vláda schválení neposunula, aby v komunálních a senátních volbách neztratila hlasy voličů. „Pochopitelně vojenské mise jsou citlivá záležitost, a to ani ne tak z pohledu fungování české politiky nebo fungování české vlády popřípadě české armády, ale spíš z ohlasů veřejnosti,“ uvedl Petr Hartman a připomněl tak, některé negativní reakce veřejnosti po tragických úmrtích na zahraničních misích.

Jedním z kritiků zahraničních misí je i Místopředseda sněmovního výboru pro obranu Alexander Černý z KSČM. „Nejsme proti všem misím, jen proti těm, které nepovažujeme za smysluplné. A tu afghánskou za ni rozhodně nepovažujeme. Bojovat proti terorismu vojenskými prostředky, to se nám nezamlouvá,“ říká. Dále prohlašuje, že v uplynulých letech armáda dávala důraz na zahraniční mise a zanedbala obranyschopnost země.

Přestože se kolem zahraničních misí hodně diskutuje, jak upozorňuje Petr Hartman, nevysíláme do zahraničí tak velký počet vojáků. „Nejedná se o nějaké masivní nasazení, byť se to může zdát z toho výčtu, kam všude ti vojáci zamíří. Ale v Afghánistánu je to několik stovek a pak se to spíše počítá na desítky,“ řekl v ČT.

Prioritním zůstává podle ministerstva působení v Afghánistánu, kde budou čeští vojáci pokračovat ve výcviku vojáků a policie, podílet se budou i na ochraně spojeneckých vojsk. V zemi by tak mělo působit až 310 vojáků v operaci Resolute Support pod vedením NATO, až 20 osob při ochraně českého zastupitelství v Kábulu a až 20 lidí, kteří budou pomáhat afghánským silám s bojem proti výrobě a distribuci drog.

Kabinet dále počítá s působením českých sil na Balkáně, a to v celkovém počtu do 20 lidí, i v oblasti severní Afriky, Sahelu a Blízkého východu. Nyní je několik desítek českých vojáků na misi EU v Mali. V prvním pololetí příštího roku má v celém regionu - tedy i v pozorovatelské misi na Sinajském poloostrově - působit až 70 lidí, jejichž počet by v případě potřeby mohl od 1. července 2015 stoupnout na 220.

Sněmovna projednala také informaci o loňských armádních misích, které i s přípravou stály zhruba 1,25 miliardy korun. Dolní komora vojákům na návrh Jany Černochové (ODS) poděkovala.

Vydáno pod