Prosadí ministři za ANO jez na Labi? Agrofertu by se to hodilo

Praha – Podniky Andreje Babiše jsou jedněmi z nejvýznamnějších zákazníků lodní dopravy a čtyřmiliardový projekt na stavbu labského jezu u Děčína by jim velmi pomohl. Plány na jez zatím pokaždé ztroskotaly na nechuti ministerstva životního prostředí – to ale dnes vede Richard Brabec z Babišova hnutí ANO, který zároveň léta šéfoval firmě Lovochemie, jež by na jezu také profitovala. Proti se zřejmě nepostaví ani další ministr za ANO, Antonín Prachař, který vede dopravu. Labskému jezu se v Reportérech ČT věnoval Jan Moláček.

Debatu o výstavbě jezu, jež by reguloval Labe mezi Ústím nad Labem a německou hranicí, vedou politici, ochránci životního prostředí a místní občané už dvacet let. Jádrem problému, kvůli kterému se lidé k projektu neustále vrací, je skutečnost, že když korytem protéká málo vody, nemohou po řece plout velké nákladní lodě. „Pakliže se nevyřeší splavnost úseku mezi Ústím nad Labem, Střekovem a státní hranicí, tak prakticky hrozí likvidace celé české lodní dopravy,“ vysvětluje redaktor Dopravních novin Tomáš Johánek.

Proti jezu ale dlouhodobě vystupují ekologické organizace. Kritizují i aktuální verzi projektu, která místo dvou jezů počítá jen s jedním, a to kousek po proudu za Děčínem. „Jestliže uděláme jez, tak je to nepřekročitelná nebo obtížně překročitelná bariéra pro celou řadu vodních živočichů jako jsou ryby, savci, třeba bobr evropský, který je zákonem chráněný, vydra říční nebo losos, kterého se podařilo vrátit do Labe, a celá řada tažných ryb. K tomu mění charakter řeky z proudné řeky na de facto stojatou vodu,“ uvádí Marian Páleník, ředitel společnosti Přátelé přírody.

Ředitelství vodních cest:

"Vlivy plánované stavby na přírodu posuzovalo ministerstvo životního prostředí v procesu známém pod zkratkou EIA už dvakrát. Pokaždé žádost Ředitelství vodních cest vrátilo. O projektu se skoro přestalo mluvit, teď je ale znovu na stole."

To, že se o projektu začalo opět mluvit, ale musí mít svůj důvod. „Změnila se politická konstelace. Ministr dopravy a ministr životního prostředí jsou ze stejné strany, dokázali se domluvit, mluví stejným jazykem. To znamená, že už asi nebude v nejbližších letech lepší konstelace,“ myslí si Johánek.

Oba klíčoví ministři, jak Brabec, tak Prachař jsou sice z jedné politické strany, ale co je ještě důležitější – jsou z politické strany řízené Andrejem Babišem. Nelze se tak vyhnout spekulacím, zda není labský jez u Děčína dalším střetem zájmů ministra financí a podnikatele v jedné osobě. Babiš totiž sice odešel ze statutárních orgánů Agrofertu, ale stále je jeho stoprocentním vlastníkem.

Vodní cestou se přepravuje zejména zboží jako potraviny, obilí, chemické produkty nebo stavební materiál. Využívá ho tedy nejen Agrofert, ale také například chemička Lovosice, která po Labi přepravuje velkou část své produkce hnojiv a shodou okolností také patří ministru financí. „Vždycky plavaly lodě do chemičky do Lovosic a z chemičky z Lovosic. Zásobování ještě za minulé éry vždycky probíhalo ve velké míře na lodích. Dneska tomu tak není a jestli tu chemičku vlastní pan Babiš, nebo ji vlastní někdo jiný, to je v současné době pro mě úplně jedno,“ uvádí poslanec za ANO Stanislav Pfléger.

Chemička Lovosice:

"Vzhledem k tomu, že jsme přesvědčeni, že Vaším záměrem pravděpodobně není objektivně informovat veřejnost o vlivech splavnění Labe na region, ekonomiku, firmy, zaměstnanost obyvatel či životní prostředí, nýbrž pouze řešit údajný střet zájmů pana Andreje Babiše, je nám líto, ale takovou reportáž nemáme v úmyslu podporovat a ani v ní aktivně vystupovat."

Rozšíření lodní dopravy by chemičce pomohlo i jinak. Mohla by totiž touto levnější formou dopravy dovážet klíčovou surovinu – čpavek, který dnes musí přepravovat po železnici z chemičky v německém Piesteritzu, která shodou okolností patří také Babišovi a rovněž leží na Labi. Konkurence by navíc tlačila dolů i ceny za železniční dopravu.

Ke všem těmto vazbám se ještě přidává fakt, že samotný ministr Brabec, který bude mít ohledně jezu rozhodující slovo, býval generálním ředitelem chemičky Lovosice.

Pomyslnou třešničkou na dortu je již zmiňovaný poslanec Pfléger a jeho asistent Miroslav Šefara, který byl sedm let ředitelem Ředitelství vodních cest – tedy organizace, která o stavbu jezu usiluje. V roce 2011 ale musel odejít kvůli předražené zakázce na most přes Labe u Kolína, kterou tehdy kritizoval i Brusel a bylo dokonce ohroženo čerpání eurodotací.

Oba dva navíc dostali letos v září na první pohled nevýznamné funkce – Pfléger je členem dozorčí rady státního podniku Povodí Ohře, Šefara má stejnou funkci, ale tentokrát v Povodí Labe. Malý háček je v tom, že podle oficiálního rozdělení České republiky spadá Labe u Děčína trochu paradoxně pod správu Povodí Ohře. Pokud tedy někdo chce prosadit děčínský jez, je pro něj důležité mít své lidi jak v Povodí Labe, tak i v Povodí Ohře.

Reportéři ČT je publicistický pořad, který mapuje aktuální politické i společenské kauzy. Vysílá se pravidelně každé pondělí od 21:30 na ČT1. Tým reportérů České televize v tomto týdnu přibližuje kromě budování děčínského jezu i výhodný byznys sociálního demokrata Jiřího Hájka či příběh faráře z Třebíčska, který zachránil příbuzné Jana Kubiše.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na nový centrální stavební úřad půjde 1,7 miliardy, sdělila Mrázová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pokračuje v jednání s dalšími členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Jako první dorazil ve středu na schůzku ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Po něm byla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Už v úterý jednala Schillerová se sedmi ministry. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval, není tedy ani jasné, jaké bude celkové saldo. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliardami korun.
14:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Senát vrátil znovuzavedení EET i zákon o státních zaměstnancích sněmovně

Senát ve středu vrátil předlohu ke znovuzavedení EET s pozměňovacími návrhy sněmovně. Poslancům vrátil i změny podmínek zaměstnávání státních úředníků a návrh na zrušení pravomoci prezidenta určovat vedoucí diplomatických misí. Senátoři schválili lepší ochranu spotřebitelů při uzavírání finančních smluv on-line a umožnili i přijetí úpravy sněmovních pravidel k omezení možných obstrukcí. Novelu stavebního zákona budou probírat nejdříve ve čtvrtek. Senátoři TOP 09 a ODS jsou připraveni obrátit se kvůli ní na Ústavní soud.
09:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoO lžích politiků i o tom, kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska, hovořili Moláček a Golis

Novinář musí být nestranný, ale to neznamená, že nesmí mít názor. Když politici lžou, je povinností novináře na to upozornit. Někteří ale lžou víc než jiní. Jaký je dopad lží a dezinformací nejen na sociálních sítích na veřejnost? Kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska? A proč jsou zrovna v současnosti veřejnoprávní média a jejich nezávislost mnohem důležitější, než kdykoliv v minulosti? Na otázky Jany Neumannové odpovídají reportéři Jan Moláček a Ondřej Golis. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry Reportérů ČT, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 5 hhodinami

Část Česka ve čtvrtek zasáhnou silné bouřky, uvedl ČHMÚ

V Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji hrozí v noci na čtvrtek silné bouřky. V noci na pátek se mohou bouřky doprovázené nárazy větru a kroupami objevit také v pásu na jihovýchodě země. Ve výstraze to ve středu uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 7 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 12 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Překlep či úmysl. Za jízdu bez platné dálniční známky letos padly pokuty za 48 milionů

Policisté a celníci zjistili od začátku roku do konce července přes 36 tisíc případů jízdy bez platné dálniční známky. Rozdali za to pokuty za téměř 48 milionů korun. Vyplývá to ze statistik policie a Celní správy. Za stejné období v loňském roce přitom zjistili o téměř osmnáct set případů méně. Podle mluvčího Celní správy Richarda Zemana si pokutovaní řidiči nejčastěji dálniční známku vůbec nekoupí, nebo zapomenou, že jim vypršela. K postihům mohou vést i překlepy při nákupu známky.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.