Praha - Kvalita ovzduší se i přes pokles znečišťujících látek v Česku nezlepšuje. Uvádí to zpráva za rok 2013, kterou dnes projedná vláda. Podle dokumentu se celkově zvýšil počet smogových dnů a do takzvané smogové ligy patří nově také Olomouc a Prostějov. Největším problémem je to, že lidé mají doma zastaralé kotle. Ministerstvo životního prostředí proto chystá další projekt na jejich výměnu, evropské peníze by mohly stačit až pro sto tisíc domácností.
Olomouc i Prostějov jsou zdánlivě čistá města bez těžkého průmyslu, jenomže na nadlimitní zamoření ovzduší stačí hustá doprava a kotle rodinných domů. Zákon a evropská směrnice o ovzduší povolují překročit denní limit pro znečištění prachem 35 dnů v roce. V Olomouci i Prostějově je to už teď 42 dnů.
Z lokálních topenišť pochází až 41 procent emisí polétavého prachu PM10. Právě z komínů rodinných domů se škodlivé látky nestačí rozptýlit v ovzduší a lidé je přímo dýchají. „Od doby, kdy dochází ke zdražení zemního plynu, došlo ke zvýšení koncentrací rakovinotvorného benzopyrenu, například v Prachaticích je situace horší než v Teplicích a Praze,“ upozorňuje vědec Radim Šrám.
Ministerstvo životního prostředí chce proto lidi motivovat, aby vyměnili staré kotle na hnědé uhlí na nové ekologičtější. Zatímco teď jdou dotace z rozpočtu státu a krajů, nově by mohla peníze dát i Evropská unie. „Teď jsme ve finále jednání s Evropskou komisí a velmi rádi bychom ji přesvědčili, že bychom velkou část peněz – mohlo by to být až devět miliard korun – použili na masivní výměnu domácích topenišť,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Ministerstvo si slibuje, že peníze vystačí na výměnu sto tisíc kotlů.
V Česku už sice probíhá projekt kotlíkových dotací, který je hrazen ze státních i krajských peněz, jenže tyto prostředky vystačily jen na výměnu asi šesti tisíc kotlů. Pokud bude vyjednávání s Evropskou komisí úspěšné, mohly by se evropské peníze rozdělovat ve druhé polovině příštího roku, dodal ministr Brabec v Událostech.
Se znečišťujícími látkami v ovzduší a skleníkovými plyny se nejvíce potýká Moravskoslezský, Ústecký a Středočeský kraj. Nadlimitní koncentrace karcinogenního benzopyrenu ale ovlivňují dvě třetiny obyvatel Česka.
Nadále ubývá zemědělské půdy kvůli zástavbě
Zpráva o životním prostředí se věnuje i kvalitě lesů, která se po roce 2000 začala znovu zhoršovat. Je to kvůli tomu, že v minulosti lesní ekosystémy zatěžovalo silně znečištěné ovzduší. Ačkoliv se provedlo plošné odsiřování průmyslu, lesy reagují se zpožděním a jejich kvalita zeslábla. Podle ekologů z Hnutí Duha jsou příčinou také stále převažující umělé smrkové porosty a další nevhodná výsadba smrků. Škody v lesích, zejména na jedlích, způsobuje i přemnožená spárkatá zvěř - divoká prasata a jeleni.
Problémy má také zemědělská půda kvůli zástavbě. Loni bylo podle zprávy zabráno 2,9 tisíce hektarů orné půdy. Za poslední tři roky se zvýšil rozsah zastavěných a ostatních ploch o 3,5 procenta (28,7 tis. ha), ty tak překročily už deset procent území republiky. Krajinu také rozdělují dopravní stavby, s čímž mají podle ekologů problém velké šelmy.
Velkým problémem je podle zprávy také eroze zemědělské půdy. „Lidskou činností se může eroze až ztisícinásobit,“ upozornil Brabec s tím, že kvalitní zemědělská půda přitom vzniká staletí. K erozi půdy výrazně přispívají nejen povodně, ale například také pěstování monokulturních plodin, jejichž příkladem mohou být velká kukuřičná pole. „Erozi jsou velmi vytaveny ty nejúrodnější oblasti jako Polabí nebo jižní Morava,“ poukázal Brabec.
Přibývá odpadů i možností recyklace
Ministr životního prostředí upozornil, že přibývá obalových odpadů, kterých v loňském roce lidé v České republice vyprodukovali milion tun. „Skoro každé jablko je baleno do speciálního obalu,“ řekl Brabec. „Dobrá zpráva je, že se zvyšuje procento recyklace odpadů,“ dodal s tím, že přibývá také obcí napojených na systém zpětného odběru recyklovaného odpadu, kterého se tak dnes již účastní téměř všechny české obce.
Mezi nejvíc ohrožené druhy patří perlorodka nebo sysel
Z českých potoků a řek mizí vodní živočichové. Zatímco v historii se vyskytovalo na území České republiky 12 druhů ryb, které migrují mezi mořem a řekami, v současnosti evidují odborníci pouze dva druhy - úhoře říčního a lososa obecného. Populaci živočichů a rostlin totiž negativně ovlivňuje budování staveb a přehrazování toků, například proti povodním.
Pro nejvíce ohrožené přijímá ministerstvo záchranné programy - aktuálně pro perlorodku říční, sysla obecného, hnědáska osikového, užovku stromovou a další. Do dubna 2016 vyčlenilo 62 milionů korun, do nichž významně přispějí i fondy z Evropy.
