Dienstbier chce dětského ombudsmana zřídit do roku 2017

Praha – Česko v současnosti patří mezi pouhé čtyři země EU bez instituce, která by se zabývala právy dětí. Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier by proto podobný úřad rád vytvořil - a to pokud možno do roku 2017. Nyní podle svých slov vyhodnocuje, zda by lepší variantou byl samostatný úřad nebo jen post zástupce nynější ombudsmanky. Do konce příštího roku má oba modely posoudit a analýzu předložit vládě.

Švédský dětský ombudsman: Problémy dětí sledujeme v terénu (zdroj: ČT24)

Úkol prozkoumat možnost zřízení dětského ombudsmana dostal Jiří Dienstbier od vlády, která čelí kritice, že řádně nedohlíží na dodržování úmluvy o právech dítěte. „Patříme ke čtyřem zemím Evropské unie, které nemají nezávislou instituci, která by monitorovala naplňování práv dětí,“ uvedla pro ČT24 mluvčí ministra pro lidská práva Jarmila Balážová.

  • Podle ombudsmanky Anny Šabatové její kancelář řeší ročně kolem pěti desítek stížností a podnětů od dětí. Týkají se třeba pobytu v dětských domovech, léčby či přejímání poštovních zásilek bez občanského průkazu.

O významu speciálního úřadu na podporu dětských práv je přesvědčen švédský dětský ombudsman Fredrik Malmberg, který přicestoval do Prahy na tematický seminář. "Máme tzv. young speakers, kteří jdou do terénu a hovoří s dětmi. Nesedíme v kanceláři a nesepisujeme zprávy, ale vyrážíme do terénu. Snažíme se zjistit, jaká je situace mezi dětmi, které jsou vystaveny obtížným situacím. Snažíme se zjistit, v jaké situace se mohou ocitnout. Mohou se obrátit na e-mailovou adresu, máme telefonní linku, která se neobjeví na účtu rodičů, pokud z ní volají a tak dále," popsal Malmberg.

V Česku je podle Balážové situace spíše opačná. Existují sice sociální pracovníci, těch však není dost a navíc často nemají pro práci s dětmi žádný speciální výcvik. „Při komunikaci s dětmi musíte být kvalifikovaně proškoleni. Potřebujete, aby aparát, který se tím zabývá, byl navýšen, nikoli podhodnocen, jak se to děje například u orgánů sociálněprávní ochrany dětí, které mají spoustu úkolů týkajících se dětí třeba při rozvodových státních nebo majetkových vyrovnáních,“ shrnula mluvčí ministra pro lidská práva.

Ve Švédsku se podařilo šikanu na školách snížit

Mezi úspěchy úřadu švédského dětského ombudsmana podle Fredrika Malmberga patří například útlum šikany ve školách. „Školy mají povinnost hlásit šikanu, a pokud tak neučiní, děti mohou získat kompenzaci. To znamená, že se tím zvýšila ochrana dětí ve školách,“ shrnul. Dětský ombudsman kromě terénní práce také připomínkuje návrhy zákonů a vládě zprostředkuje informace o dětských problémech.

Jiří Dienstbier ale se svým návrhem podle všeho neuspěje, podle mluvčí Balážové pro vznik samostatného úřadu podporujícího dětská práva zřejmě „nebude politická vůle“. Alespoň dílčím úspěchem by tak mohlo být posílení úřadu veřejné ochránkyně práv, který by dostal více lidí a peněz, aby se mohl detailně zaměřit i na děti. „Tam ovšem hrozí příklad Francie, kde došlo ke sloučení veřejného a dětského ochránce práv. Tematika veřejného ochránce práv totálně překryla dětskou tematiku. Chybí potom nezávislý monitorovací systém, jak naplňovat úmluvu o právech dětí,“ upozornila Jarmila Balážová.

Vydáno pod