Praha – Hlavním nedostatkem České republiky v rámci evropské dopravní sítě je nevyhovující spojení s Rakouskem, a to jak pro železniční, tak pro automobilovou dopravu. V e Studiu 6 to prohlásil ředitel Centra pro efektivní dopravu Petr Šlegr. Dopravou v Evropě se na svém setkání zabývají středoevropští prezidenti. Vyslovili se pro vytvoření evropského fondu, ze kterého by bylo možné strategické dopravní stavby financovat.
Středoevropští prezidenti o dopravě: Vytvořme evropský fond
Šlegr: Ve spojení Německa s Rakouskem je Česko špunt (zdroj: ČT24)
O dopravní infrastruktuře ve střední Evropě diskutují na Pražském hradě prezidenti zemí Visegrádu, Rakouska a Slovinska. Míní, že by rozvoji mohlo pomoci vytvoření společného evropského fondu. „Rád bych zmínil naši společnou podporu polskému návrhu na vytvoření společného evropského investičního fondu pro dopravní investice, protože se domnívám, že by přispěl ke zlepšení dopravní infrastruktury nejenom v oblasti střední Evropy, ale v dalších částech Evropské unie,“ uvedl hostitel prvního plenárního zasedání Miloš Zeman.
Výsledkem setkání má být dokument v podobě vize, jak si prezidenti představují budování dopravní infrastruktury ve střední Evropě po roce 2020. Z něj by pak mohly vycházet vlády jednotlivých zemí při jednání s Evropskou unií.
Summit prezidentů zemí V4, Rakouska a Slovinska. Zleva Miloš Zeman, Heinz Fischer, Bronislaw Komorowski, János Áder, Borut Pahor a Andrej Kiska.
Prezidenti dnes jednali především o železničním spojení, zrychlení stávajících tratí, ale i výstavbě nových. Miloš Zeman nastínil představu vysokorychlostní trati z Frankfurtu nad Mohanem do Prahy a dále na východ. Takové spojení podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka nazval novodobým Orient Expresem. Představitelé šesti středoevropských zemí se také bavili o potřebě propojení dálniční sítě. Jejich setkání bude pokračovat v pátek, kdy by hlavním tématem měla být energetická infrastruktura, například plynovody, dodal hradní mluvčí.
Hlavní dopravní problémy střední Evropy podle prezidentů:
- rychlé železniční spojení Praha–Linec, Praha–Vídeň a Bratislava–Budapešť
- modernizace transevropského koridoru Štětín–Koper
- propojení dálničních sítí jednotlivých zemí
Dunaj-Odra-Labe? Zemanova priorita, pro dopravního experta ale příliš pomalá
Miloš Zeman také nechal připravit výstavu o vodním koridoru Dunaj-Odra-Labe, aby ho mohl svým kolegům představit. „Je to můj oblíbený projekt, ale nelekejte se, nebudu vám ho vnucovat. Pouze vás seznámím s vizualizací tohoto projektu,“ ujistil Zeman. Projekt označil za jeden ze snů. „Bez snů je život politiků nudný a bez významu,“ poznamenal prezident. Ze slov dopravního experta Petra Šlegra, který byl hostem vysílání ČT24, ovšem vyplývá, že by si hlava státu měla najít v oblasti dopravy jiné priority.
Události komentáře: Má Visegrád smysl? (zdroj: ČT24)
„Z hlediska nákladní dopravy může mít lodní doprava smysl pro přepravu nadrozměrných nákladů, ale i tak je daleko pomalejší než železnice. Pokud chceme konkurovat nejsilnější kamionové dopravě, musí to být železnicí, která je rychlejší a efektivnější,“ konstatoval Šlegr a upozornil na to, že Česko v současnosti disponuje jedinou tratí, která se dá srovnat s evropskými parametry, a sice koridorem Praha-Ostrava. Za hlavní nedostatek tuzemské komunikační sítě, a to jak v případě vlaků, tak v případě aut, potom označil nedostatečné spojení Německa a Rakouska.
Nedostatky české dopravy optikou Petra Šlegra
- Dálniční spojení s Rakouskem
- Dálniční spojení s Polskem přes východní Čechy
- Rychlostní silnice R55 přes jižní Moravu
- Spojení Berlín-Praha-Brno-Vídeň
Česko jako špunt
„V železniční dopravě je katastrofální spojení Berlín-Praha-Brno-Vídeň, Česká republika zde funguje jako špunt,“ konstatoval. Vlaky jezdí pomalu, cestu prodlužuje i oklika přes Třebovou a pro Vídeňana, který míří do Hamburku, je tak pohodlnější jet delším železničním úsekem přes Bavorsko než kratší cestou přes Česko; ušetří tak celé tři hodiny.
Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny sice přijal rezoluci, že chce do hlavních evropských tahů zařadit například železnici Drážďany-Praha, dále na Brno a Ostravu, ale ministerstvo dopravy je do plánu Transevropské dopravní sítě nevetklo. Vize Evropské komise přitom rýsuje kontinentální dopravu až do roku 2030. „O důvodech můžeme jen spekulovat, možná zde hrála roli i nějaká lobby, problém české železnice jsou totiž výrobci, kteří na ni dodávají vozy a technologie. 'Neumějí' vysokorychlostní tratě a je pro ně výhodné lobbovat za pomalejší koridory,“ konstatuje Šlegr.
Stejně nedostatečné je pak i propojení Česka a Rakouska pro automobilovou dopravu, země pětadvacet let od pádu železné opony postrádá dálniční spojení Praha-České Budějovice-Linec i propojení Brna s Vídní. „Je to ukázka nekoordinovaného přístupu. Paralelně se staví silnice R4 a dálnice D3 místo toho, abychom síly vrhli a koncentrovali na jeden tah a rychle dosáhli spojení,“ podotýká Šlegr.
Hlavní síť: Železnice (osobní přeprava) a letiště
Silnice, přístavy, kombinované terminály železniční a silniční dopravy (RRT) a letiště
Bavorsko - delší, a rychlejší cesta
Varováním by pro Prahu mohla být i chystaná stavba vysokorychlostní železnice mezi Norimberkem a Lipskem, která Česko obkrouží, a pro Rakouské cestující mířící na sever pak už bude výhodnější cestovat přes Německo i v případě, že jedou do Berlína (dosud je tato cesta přes Česko stále rychlejší).
„Hotova bude v roce 2017, a přestože půjde o okliku 150 kilometrů, cesta Vídeň-Berlín bude o dvě hodiny rychlejší, než když byste jeli přes Brno-Praha,“ konstatuje Šlegr a přidává varování: „Německé a rakouské dráhy, které dosud operovaly na mezinárodních tratích s českými, už s námi nebudou chtít spolupracovat, budou preferovat rychlejší variantu bez cesty přes ČR a čeští cestující ztratí napojení na mezinárodní síť.“
Vysokorychlostní železnici by do Česka chtěl přivést i prezident Miloš Zeman, který deklaroval zájem napojit se na německou síť. Jak ale před časem připomněl dopravní expert z ČVUT Petr Moos, vysokorychlostní tratě jsou mimořádně nákladné a „ochota vést přes naše území vysokorychlostní trať dosud nebyla“. Šlegr dodává, že na vysokorychlostní dráze by cesta Praha-Brno trvala necelou hodinu. Dnes je to 2 hodiny 40 minut.
Na okraj summitu se v podvečer s rakouským prezidentem Fischerem sešel i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle tiskového oddělení vlády spolu mluvili především o dalším rozvoji česko-rakouských vztahů, o budování dopravní infrastruktury, hospodářské spolupráci nebo podpoře společných kulturních a vzdělávacích projektů. Prioritou podle Sobotky pro obě země zůstává dobudování dálniční a železniční infrastruktury, a to třeba kapacitní silnice mezi Brnem a Vídní. Český premiér dále ocenil, že se výrazně zvýšil počet vzájemných návštěv českých a rakouských představitelů.