V předvolební debatě lídrů kandidátek pro krajské volby v Jihočeském kraji se často skloňovalo téma dopravy. Dálnice D3 má spojit Prahu s hraničním přechodem s Rakouskem v Dolním Dvořišti na Českokrumlovsku. Zatím je v provozu z plánovaných téměř 200 kilometrů jen 40 kilometrů na Táborsku. Vývoj kolem D3, problematiku obchvatů a opravy silnic doplňovaly v prioritách kandidátů otázky bezpečnosti, ekologie nebo referenda. Debata se věnovala také palčivému tématu regionu – bydlení.
Dálnice, obchvaty, okresky. Prioritám kandidátů v Jihočeském kraji dominuje doprava
- ČSSD: Jiří Zimola
- ANO: Radka Maxová
- KSČM: Petr Braný
- PJČ: Jiří Švec
- ODS: Jan Zahradník
- KDU-ČSL: Pavel Talíř
- Jihočeši 2012: Pavel Hroch
- Zelení: Svatomír Mlčoch
Největší prioritou zelených pro nadcházející volby je podle lídra kandidátky Svatomíra Mlčocha péče o krajinu a její ráz. „Máme obavy, že krajina jižních Čech upadá, že je příliš často zastavovaná. Ani jim se nevyhnula stavební kaše, logistická centra. Vjezd do Českých Budějovic je tak všední jako do kdejaké jiné metropole, a jedinečnost, která tam byla dříve, mizí,“ shrnul směr zaměřené pozornosti Mlčoch. Dodal, že druhým tématem je kvalita života lidí ve městech.
Podle první ženy na kandidátce ANO Radky Maxové je prioritou pro Jižní Čechy bezpečnost. Ta souvisí s dobrovolnými hasiči, policií a krizovými plány jednotlivých obcí. Zaměření na dopravu má pak přinést rozkvět kraje. „Já si nemůžu samozřejmě odpustit vylepšení sociálního systému směrem k sociálním službám a terénní péči,“ zmínila ve svém výčtu Maxová. Rozvoj venkova a okrajových částí patří také k prioritám ANO, dodala.
Pavel Hroch vede kandidátku Jihočechů 2012 s pozorností zaměřenou na venkov, v tomto tématu vyzdvihl především obchvaty obcí, měst a městysů. „Sídelní celky jsou velmi zatížené dopravou. Je velice dobře, že se věnujeme právě těmto obchvatům a také opravám místních komunikací, protože venkov je jich plný. Turisté jich využívají a dnes se po nich nedá projet,“ popsal jádro pozornosti Jihočechů 2012. Podle něj na komunikace uplynulá rozpočtová období zapomněla a nové do roku 2020 s nimi nepočítá. „Právě kraj by měl komunikace na obcích podporovat svým grantovým schématem,“ dodal.
Jako první by po volbách komunisté podpořili pořádání místních referend, konstatoval lídr jejich kandidátky Petr Braný. Má za to, že na obecné referendum jsme se načekali dost dlouho a nepřišlo, proto je načase realizovat alespoň to na místní úrovni. A podle něj je řada témat, o nichž by měli občané rozhodovat, jako příklad uvedl situaci kolem letiště. „Když na něj nebyly prostředky z evropských fondů, byl to zrovna ten moment, kdy bychom se měli zeptat občanů, zda chtějí pokračovat a za jakých podmínek,“ uvedl Braný.
Kdyby stávající hejtman Jiří Zimola za ČSSD obhájil svůj post, začal by především sestavením funkční krajské koalice, která bude naplňovat svůj program. Zdůraznil, že lidé mají plné zuby rozpadů koalic v různých krajích, nejistoty v otázce udržitelnosti projektů a význam politické funkce upadl. „Musíme lidem dopřát ten pocit, že politici jsou tam pro ně, pracují a nehádají se mezi sebou,“ zmínil k případnému prvnímu kroku po volbách. Následně by řešil rozpočet kraje, který je nezbytností vymezující všechny politiky. Poté by se zaměřil na funkční program ve vzniklé koalici.
Zimolův předchůdce v křesle hejtmana Jan Zahradník, který vede do krajských voleb kandidátku ODS, označil za prioritu dostavbu dálnice D3. Je si vědom hlasů, které tvrdí, že nejde o kompetenci kraje. „Ale já si myslím, že bychom měli vyčlenit v rozpočtu kraje prostředky na výkupy pozemků pod trasou dálnice,“ prohlásil s tím, že jde především o část vedoucí na jih od Českých Budějovic. Kraj podle něj může pozemky vykupovat a tlačit na vládu.
Lidovci svůj zrak rovněž upírají k tématu dopravy, vývoj stavby D3 se díky posudku vlivu na životní prostředí zastavil. První muž kandidátky Pavel Talíř vidí inspiraci v efektivitě výstavby na rakouské straně. „Těch 25 kilometrů od Dolního Dvořiště do Dolního Třebonína bychom mohli vyzkoušet variantu stavět se společností Asfinag, která staví v Rakousku. Protože u nás se stále mluví o tom, že stavíme příliš draho. Proč to nezkusíme dát rakouské firmě, když už jsou tak rozjetí, ať pokračují až k nám,“ soudí Pavel Talíř, který se prý na tuto možnost u rakouské firmy dotazoval, a ta mu prý na možnost spolupráce přikývla.
Jiří Švec z čela kandidátky PRO JIŽNÍ ČECHY! – Koalice Starostů, HOPB a TOP 09 poukázal na to, že krajští politici by se měli především po volbách shodnout na společné vizi. I pro něj je alfou a omegou doprava a nemluvil jen o dokončení dálnice, ale zmínil i obchvaty a parkování. „Možná bych se také nejdříve soustředil na to, aby kraj byl schopný dobře čerpat evropské dotace na dopravní stavby, které nyní čerpat můžeme,“ zdůraznil. Jde podle jeho slov o to, projekty dobře připravit a konsensuálně je prosadit.
Debata se věnovala také bydlení. Nápady kandidátů se různí
Průměrná měsíční mzda Jihočecha byla v prvním pololetí roku 2016 podle českého statistického úřadu 24 047 korun. Ve srovnání s rokem 2015 číslo vzrostlo o 4,4 procenta. Při porovnání všech čtrnácti krajů je průměrný plat v Jihočeském kraji na 10. místě.
Ceny nemovitostí za posledních pět let rychle rostou. Podle údajů statistického úřadu se ale byty v Jihočeském kraji aktuálně prodávají průměrně až o 16 % levněji než ve zbytku republiky. Trh s byty v minulém roce zrychlil. Lidé chtějí investovat do bydlení, čemuž nahrávají hlavně extrémně nízké úrokové sazby hypoték. V jižních Čechách se pronájmům dobře daří, měsíční náklady domácností na bydlení jsou podle údajů statistického úřadu v republikovém průměru. A to se týká i cen energií, stejně tak i ceny pitné vody.
„V Jihočeském kraji nejsou nějak výrazně nízké mzdy, ale jsou tam relativně vysoké ceny služeb, které jsou třeba v okolí Vltavy taženy turismem. Když spočítáte reálné mzdy a dáte je do poměru s cenami, jsou Jihočeši asi na 92 procentech českého průměru. Reflektují to a asi polovina obyvatel kraje si myslí, že vysoké ceny bydlení a služeb jsou zásadní problém,“ říká k průzkumu sociolog z agentury Median Daniel Prokop.
Podle Pavla Talíře chtějí lidovci dostupné bydlení pro všechny věkové kategorie dosáhnout vytvořením garančního fondu, který by ručil za půjčky pro mladé lidi. Mladí lidé po vystudování nemají žádný majetek, tudíž nemají čím ručit, pomýšlejí-li na vlastní bydlení. Obec by dala mladé rodině parcelu pro bytový dům a kraj by za půjčky ručil bance. Podobný model podle něj zavedl Jihomoravský kraj.
Hejtman Jiří Zimola ale vidí úlohu kraje spíš v dohledu na procesech mezi obcemi a ministerstvy. „Tím chci říct, že lepší je důsledněji využívat a spolupracovat mezi různými ministerskými programy, dotačními programy, které mohou využívat municipality, a pak spolupracovat s konečnými příjemci, nebo chcete-li těmi, kdo byty získají,“ shrnuje současná hlava kraje.
Pokud se investice kraje pohybují kolem tří miliard ročně, mohl by třeba 200 milionů naplánovat tak, aby se podílel na výstavbě sociálního bydlení, které je skutečně potřebné. Míní to kandidát zelených na hejtmana Svatomír Mlčoch. Zároveň bolestnost otázky bydlení tkví podle něj v tom, že lidi v kraji zatěžuje splátkami hypoték, kterých je v regionu 50 tisíc. Varoval před tím, že zadluženost se týká asi třetiny domácností.
Radka Maxová, která vede do voleb kandidátku ANO, vidí těžiště starosti o bydlení na úrovni obcí. Pokud pak obec nemůže dosáhnout na nějaký projekt kvůli náročnosti přípravy nebo s požadavkem konzultací, má se do situace vložit kraj. „Aby byl projekt zpracován, aby byla podána žádost o dotaci třeba na Ministerstvo pro místní rozvoj, životního prostředí nebo financí, případně Státní fond bytového fondu,“ jmenovala možnosti Maxová a nevynechala ani Ministerstvo práce a sociálních věcí, které připravuje zákon o sociálním bydlení.
Zastavení privatizace obecních bytů preferuje v otázce bydlení Petr Braný z KSČM. Kritizuje především to, že obce musejí prodávat byty za tržní ceny a pro cílové skupiny nepředstavuje pořízení nemovitosti nic výhodného. Poukazuje také třeba na to, že ve vznikajících satelitech v regionu bude muset kraj vypomáhat s výstavbou veřejných služeb, jako jsou třeba školská zařízení.
Jihočeši 2012 vidí ústy Pavla Hrocha úlohu kraje ve vytváření pobídek pro výstavbu bytů. Namísto zadlužování kraje mají zastavit pokles. „V roce 2005 se dokončilo 1909 bytů a v roce 2015 jich bylo pouze 1238. Tady si myslím, že naši důchodci jsou někdy v těžké situaci, kdy by jim bylo potřeba pomoci ve zrychleném procesu výměny bytu z velkého na menší,“ zmínil také plán na poradenství pro některé skupiny občanů v otázce bydlení.
Jan Zahradník z ODS zdůrazňuje, že je dobré vnímat na venkově nejen otázku bydlení, ale i rekreačních nemovitostí, jako jsou chalupy. Podle něj tím majitelé mimo jiné přispěli k záchraně kulturního dědictví kraje. Lidi, kteří z Jihočeského kraje nepocházejí, tam on rád vidí. Preferuje otevřenost kraje vůči lidem, kteří si tu rekreační nemovitost chtějí pořídit i navzdory tomu, že v některých turisticky vděčných lokalitách dochází k růstu cen třeba v restauracích.
Také Jiří Švec turistický přísun podporuje. „Naopak o to musíme usilovat, je to naše dědictví, nikdo z nás nechce, aby se kraj uzavíral turistům,“ soudí. Sám otázku bydlení nevnímá jako klíčový problém pro kraj, rozvoji lokalit podle něj musí předcházet uspokojivý stav dopravní obslužnosti.
Na jihu Čech se o přízeň voličů uchází 23 subjektů
Hosté jsou zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracovaly dvě nezávislé renomované společnosti pro výzkum veřejného mínění Median a STEM/MARK. Výzkum se konal od 8. srpna do 3. září, vždy na vzorku minimálně 1200 respondentů v každém kraji.
V Jihočeském kraji letos do krajských voleb kandiduje celkem 23 stran, sdružení a hnutí. Před čtyřmi lety to bylo 18 stran a hnutí.