Vyřešil jsem největší matematický problém, tvrdí devadesátiletý vědec. Pokud má pravdu, dostane milion dolarů

Nahrávám video

Britský matematik Sir Michael Atiyah na konferenci Heidelberg Laureate Forum představil důkaz slavného matematického problému známého jako Riemannova hypotéza. Moderní matematika ji řadí mezi největší záhady – na vyřešení se čekalo 160 let.

Clayův matematický ústav v roce 2000 vyhlásil sedm matematických problémů tisíciletí. Tyto největší problémy moderní matematiky jsou podle něj tak závažné a složité, že za vyřešení každého z nich vypsal odměnu milion dolarů.


Zatím se to podařilo jen jednou, a to roku 2006 Grigoriji Perelmanovi za řešení takzvané Poincarého domněnky. Ten však obě ocenění odmítl. Nyní se to může stát znovu – pokud matematici Atiyahovo řešení přijmou.

Samotný Atiyah už nabídl své řešení několika odborným časopisům, tvrdí ale, že ho všechny odmítly – prý kvůli Atiyahově věku. V dubnu mu bude devadesát let. Ve své době přitom patřil k těm nejuznávanějším matematikům, roku 1966 dokonce dostal Fieldsovu medaili, nejprestižnější ocenění, jaké může člověk v jeho oboru získat.

Riemannova hypotéza je značně složitá matematika, a tedy extrémně složitě vysvětlitelná –  problém přibližují dvě videa v tomto článku. Matematička Tereza Bártlová z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy popsala, že hypotéza souvisí s rozmístěním kořenů Riemannovy zeta funkce (přičemž kořen v podstatě znamená řešení). Komplikací jednoduchého pochopení je už to, že jak kořeny, tak samotná funkce se pohybují v komplexních číslech. U těchto čísel je kromě reálné části i takzvaná imaginární část – obě složky tak mají i kořeny zmíněné funkce.

Ani graf funkce se tak nedá jednoduše ztvárnit, míní Bártlová. „Reálně ho nemůžeme nakreslit, protože se jedná o čtyřrozměrný objekt,“ vysvětluje. 

Budeme lépe luštit

Tak složitá matematika má v sobě samozřejmě značný potenciál, a to pro celou řadu vědeckých oborů. Pokud by se opravdu podařilo Atiyahovi tento problém vyřešit, mohlo by to pomoci ve zpřesnění rozložení velkých prvočísel, mohlo by se vědět víc o tom, jestli existují zákonitosti v jejich rozložení.

„Riemann se domníval, že kořeny zmíněné funkce leží v jedné přímce. A o to jde – jestli skutečně jsou v jedné přímce. Brzy se ukázalo, že rozmístění kořenů souvisí s rozmístěním prvočísel, a tato souvislost je podstatná,“ dodala Bártlová.

V tomhle bodě se tak už problém dotýká známější věci – šifrování. Prvočísla jsou totiž potřeba v zabezpečovacích technikách, třeba u internetového bankovnictví.

Lidé nevěří, že Riemannova hypotéza má řešení, a už vůbec nevěří, že by ho mohl najít někdo, komu je devadesát. Chci ukázat, že není pravda, že matematici jsou v nejlepší formě před čtyřicítkou. Chci ukázat, že něco dokážu, i když je mi už devadesát.
Michael Atiyah
matematik

Je tedy možné, že by na základě rovnic devětaosmdesátiletého matematika šlo lépe, účinněji a rychleji šifrovat – anebo také naopak šifrování snadněji prorážet. Zda se to ale opravdu stane, není jisté, nejprve se musí prokázat, že měl britský vědec pravdu.

Kdy přijde odměna?

Sir Michael Atiyah si tak počká, zda případný milionový bonus dostane. Výše zmíněný Perelman peníze dostal až čtyři roky poté, co svůj objev řešení Poincarého domněnky veřejně představil.

Prvotní reakce matematického světa jsou zatím spíše opatrné, Atiyahovo řešení je prý příliš krátké (má jen pět stránek) a pouhý důkaz sporem, který použil, mnoha odborníkům nestačí. Navíc vychází jen z věcí, které jsou již známé, tady jsou jen zkombinované, uvádí matematička Bártlová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
před 15 hhodinami

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
před 21 hhodinami

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizovánovčera v 00:04‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Vědci objevili obřího pravěkého ptáka, který obýval stejnou jeskyni jako hobiti

Objev několika kostí v jeskyni na ostrově Flores vyvolal nadšení až po jejich důkladnějším prozkoumání. Vědci totiž zjistili, že drží v rukou pozůstatky doposud neznámého tvora, který rozměry zásadně překonával jeho moderní příbuzné.
14. 11. 2026‌‌

SpaceX vyslala Starship na další testovací let. Nosná raketa při návratu explodovala

Společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska v pátek vyslala z Texasu na patnáctý testovací let kosmickou loď Starship. Cílem mise je poprvé dopravit loď na oběžnou dráhu Země a následně ji vrátit na místo startu. První část raketového systému, nosný stupeň Super Heavy, však při pokusu o návrat explodovala nad Mexickým zálivem. Samotná loď Starship se úspěšně dostala na oběžnou dráhu a její návrat se očekává v sobotu, informovala agentura Reuters.
14. 11. 2026‌‌

Brněnští mikroroboti mají zachytávat mikroplasty z ženských pohlavních orgánů

Na první pohled vypadají jako obyčejný prášek, v lidském těle na sebe ale dokáží navázat mikroplasty. Tak mají fungovat speciální magnetičtí mikroroboti, které vyvinuli vědci z CEITEC VUT v Brně. Chtějí je využít k odstranění mikroplastů z ženských reprodukčních orgánů. První testy v simulovaném vaginálním prostředí ukázaly, že dokáží odstranit až polovinu přítomných mikroplastů.
13. 11. 2026‌‌

Tisícileté deště, povodně, stavy nouze. El Niño ukazuje v Americe svou extrémní podobu

Amerika v těchto týdnech zažívá projevy extrémní podoby klimatického jevu El Niño. Patrné to je především v případě prudkých dešťů, které tamní lidé nikdy nezažili.
13. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.