Celkem 556 jezer v 10 evropských státech analyzovali při více než tříletém výzkumu hydrobiologové z Biologického centra Akademi věd ČR společně se zahraničními kolegy. Zjistili, že rybí společenstva v jezerech ovlivňuje mnoho stresorů, které způsobila činnost člověka. Konkrétně například znečištění vod odpadními látkami nebo úpravy pobřeží.
- Aby bylo možné vyhodnotit míru ovlivnění jednotlivých jezer a porovnat je napříč kontinentem, vytvořili vědci společnou databázi a nový srovnávací nástroj - souhrnný index antropogenního zatížení – TAPI.
Jedním z nejvýznamnějších stresorů, jenž má dopad na ekologickou kvalitu evropských jezer, je nadměrný přísun živin. Ten je způsoben zejména intenzivní zemědělskou výrobou a odpadními vodami ze sídel. K dalším stresorům, které silně zatěžují jezera, patří změny hydromorfologických parametrů, například úpravy pobřeží či kolísání hladiny, a intenzita využívání jezer, především k rekreačním účelům.
„V naší studii jsme zjišťovali, jak jsou rybí obsádky ovlivněny těmito nejvýznamnějšími stresory. Kombinace stresorů měla na rybí indikátory vždy silnější vliv, než když jsme testovali stresory jednotlivě,“ říká Petr Blabolil, výzkumný pracovník Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Právě kombinaci stresorů vědci využili pro vytvoření souhrnného indexu antropogenního zatížení – TAPI (z angl. originálu total anthropogenic pressure intensity index). Ten se stal vhodnou alternativou pro biologické indexy, které jsou na mezinárodní úrovni často jen obtížně porovnatelné. Díky tomu lze vyhodnotit míru intenzity stresorů na jednotlivých jezerech i sjednotit hodnocení ekologické kvality napříč kontinentem.
Výsledky analýz ze zkoumaných evropských jezer však příliš nepotěšily. „Ekologický stav rybích obsádek ve státech EU je bohužel často horší, než bychom si přáli a jaký je vyžadován Rámcovou směrnicí vodní politiky,“ hodnotí Jan Kubečka, ředitel Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Asi nejlépe si stojí jezera v Německu a Estonsku, na opačné straně stupnice je Dánsko, Litva, Nizozemsko a také Česká republika. Jedná se o důsledky činnosti společnosti; ve státech s vysokou populační hustotou jsou jezera pod vyšším tlakem působících stresorů než v méně zalidněných.
Druhým aspektem je chování lidí; v určitých zemích je voda vnímána jako klíčové dědictví od předků, o které se musí pečovat, aby mohla sloužit i našim potomkům. V tomto bodě mají Češi stále rezervy.
Česká republika nepotěšila
V České republice analyzovali vědci na 23 umělých jezer, přesněji přehradních nádrží, ze všech částí republiky. Nejlepší hodnocení obdržely nádrže v bývalém vojenském újezdu Brdy (dnes stejnojmenná chráněná krajinná oblast) a také šumavská nádrž Nýrsko a krušnohorské Fláje.
Kvalitní rybí společenstva se rovněž formují v tzv. důlních jezerech v severozápadních Čechách, která vznikla zatopením povrchových hnědouhelných dolů. Asi nejprozkoumanější českou nádrží je římovská přehrada na Českobudějovicku, která zásobuje pitnou vodou jižní Čechy.
Tuto přehradu českobudějovičtí hydrobiologové nepřetržitě monitorují už více než čtyři desetiletí. Během této doby došlo k řadě historických událostí, včetně změn ve sledování ryb. Již od roku 1999 se zde začal využívat jednotný monitoring sítěmi odpovídajícími evropskému standardu a vyhodnocení těchto údajů ukázalo na postupné zlepšování ekologické kvality.
