Vědci objevili neznámý druh dvoutunové ryby. Skrýval se 125 let

Měsíčníci jsou nejtěžší kostnaté ryby, které v současnosti na Zemi žijí. Mohou vážit i dvě tuny a měří až 2,5 metru. Přestože jde o tak nápadné zvíře, vědcům se podařilo teprve nyní objevit nový druh tohoto tvora.

Poprvé po 125 letech byl objeven nový, doposud neznámý, druh měsíčníka. Oznámili to biologové ve specializovaném časopise Zoological Journal of the Linnean Society.

Za tímto objevem stojí tým vědců z australské Murdoch University. Zkoumali DNA přibližně 150 exemplářů této podivné ryby. K jejich překvapení se ukázalo, že se jedná nikoliv o jeden druh ryby, ale o čtyři druhy – o třech se už vědělo, ale ten čtvrtý byl zcela neznámý. Ve zkratce: vědci zjistili, že existuje zcela neznámý druh měsíčníka.

Mělo to ale celé háček: nikdo neví, jak tato neznámá ryba vypadá. Vědci totiž neoznačovali ryby, z nichž vzorky DNA odebrali - a zpětně se to již zjistit nedá. Nově objevený tvor tedy dostal vědecké pojmenování Mola tecta, neboli měsíčník ukrytý. Tento tým tedy získal nový úkol: pokusit se ve volné přírodě identifikovat ryby, které by mohly být měsíčníkem ukrytým.

Měsíčník ukrytý
Zdroj: César Villarroel/ExploraSub

Trvalo to dlouhé čtyři roky: nakonec k nalezení záhadného zvířete pomohla náhoda. Jeden z členů vědeckého týmu dostal anonymní tip od novozélandského rybáře, který objevil mrtvého měsíčníka vyplaveného na pobřeží nedaleko města Christchurch. Ryba se měla lišit od normálních měsíčníků rovnou v několika detailech.

Podrobná analýza ukázala, že je to pravda. Už na první pohled vypadá odlišně – na rozdíl od ostatních tří druhů měsíčníků vypadá nejméně podivně. Má méně mohutné tělo, které působí méně neohrabaně – a to přesto, že i tento měsíčník může vážit přes jednu tunu.

Definitivní důkaz

Testy DNA nakonec definitivně potvrdily, že DNA tohoto exempláře odpovídá vlastnostem objeveným ve vzorcích, které popsala studie. Od té doby se díky údajům ze studie podařilo identifikovat tyto měsíčníky na starších videozáběrech, jejichž autoři rybu považovali za „obyčejného“ měsíčníka svítivého.

Jde o nesmírně bizarní, evolučně prastaré ryby – a to jsou zvláštní nejen svou podobou, ale i chováním a vlastnostmi. Už jen tím, že samice produkují najednou až 300 milionů vajíček. Přesto ani tohle nestačí, aby se měsíčníkům v měnících se oceánech dařilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 12 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 13 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 16 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 18 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...