Vědci objevili čtyři nové druhy žiraf. Aniž by opustili laboratoř

Není jen jeden druh žirafy - existují celkem čtyři. A zcela to mění náš pohled na to, jak moc jim hrozí vyhynutí.

Pokud se tento objev potvrdí, bude to znamenat přepisování učebnic biologie. Až doposud se v biologii bralo jako fakt, že existuje jen jediný druh žirafy – který má devět poddruhů. Nový výzkum genetiků ale ukázal, že na světě jsou čtyři druhy žiraf, které se od sebe značně liší.

Genetická analýza žirafí DNA dokázala, že čtyři druhy jsou si vývojově vzdálené nejméně tak jako medvěd hnědý a medvěd lední.


Neočekávaný objev zveřejnili genetici v odborném časopise Current Biology v září 2016. Je podle nich důkazem, že bychom měli DNA žiraf zkoumat ještě podrobněji a také se intenzivněji pokusit o jejich záchranu.

„Byli jsme extrémně překvapení, protože morfologické rozdíly mezi žirafami jsou velmi omezené,“ popsal výzkum Axel Janke, německý genetik, který se na studii podílel. „Biologové také považují chování různých poddruhů žiraf za velmi podobné – ale nikdo vlastně nic přesně neví, protože věda dlouhou dobu žirafám nevěnovala dostatečnou pozornost.“

V posledních letech zažívají žirafy dramatický pokles populace. Za třicet let jich ubyla třetina: ze 150 tisíc jich zbylo už jen necelých sto tisíc. Přesto mají vědci výrazně větší zájem o jiné velké savce – lvy, slony nebo nosorožce.

Celý výzkum vyšel ze zájmu Juliana Fennessyho z Giraffe Conservation Foundation. Ten přišel roku 2011 za německými genetiky s požadavkem na to, aby se pokusili zjistit, jak podobné jsou si různé poddruhy žiraf žijící v různých částech Afriky. Zajímalo ho hlavně to, jestli se spolu kříží – což má zásadní vliv na schopnost zoologických zahrad zachovávat geneticky vyvážený druh.

Německý tým analyzoval vzorky kůže ze 190 kusů žiraf, které pro ně Fennessy shromáždil. V nich měl vzorky ze všech devíti poddruhů. Z analýzy vyšlo, že mezi žirafami existují čtyři velmi odlišné skupiny, které se mezi sebou v divočině vůbec nekříží. Jde o:

  • Žirafu núbijskou
  • Žirafu kapskou
  • Žirafu síťovanou
  • Žirafu masajskou

Podle expertů, kteří se na studii podíleli, mají závěry této práce zásadní dopad na schopnost lidstva zachránit žirafy před vyhynutím. „Protože nyní víme, že jde o čtyři odlišné druhy zvířat, můžeme lépe definovat, jak moc jsou které ohrožené, a případně je rychleji dostat na Červenou listinu ohožených druhů zvířat,“ popsal Fennessy.

Mezi poddruhy (nyní druhy) totiž existují zásadní rozdíly, co se týká jejich počtu ve volné přírodě. Žiraf núbijských už žije jen posledních 4750 kusů, žirafy síťované existují v počtu 8700. Vzhledem k tomu, že vyšlo najevo, že jde o samostatné druhy, představují jedny z nejohroženějších savců světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 4 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 17 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 17 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 22 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 23 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026
Načítání...