Vědci objevili čtyři nové druhy žiraf. Aniž by opustili laboratoř

Není jen jeden druh žirafy - existují celkem čtyři. A zcela to mění náš pohled na to, jak moc jim hrozí vyhynutí.

Pokud se tento objev potvrdí, bude to znamenat přepisování učebnic biologie. Až doposud se v biologii bralo jako fakt, že existuje jen jediný druh žirafy – který má devět poddruhů. Nový výzkum genetiků ale ukázal, že na světě jsou čtyři druhy žiraf, které se od sebe značně liší.

Genetická analýza žirafí DNA dokázala, že čtyři druhy jsou si vývojově vzdálené nejméně tak jako medvěd hnědý a medvěd lední.


Neočekávaný objev zveřejnili genetici v odborném časopise Current Biology v září 2016. Je podle nich důkazem, že bychom měli DNA žiraf zkoumat ještě podrobněji a také se intenzivněji pokusit o jejich záchranu.

„Byli jsme extrémně překvapení, protože morfologické rozdíly mezi žirafami jsou velmi omezené,“ popsal výzkum Axel Janke, německý genetik, který se na studii podílel. „Biologové také považují chování různých poddruhů žiraf za velmi podobné – ale nikdo vlastně nic přesně neví, protože věda dlouhou dobu žirafám nevěnovala dostatečnou pozornost.“

V posledních letech zažívají žirafy dramatický pokles populace. Za třicet let jich ubyla třetina: ze 150 tisíc jich zbylo už jen necelých sto tisíc. Přesto mají vědci výrazně větší zájem o jiné velké savce – lvy, slony nebo nosorožce.

Celý výzkum vyšel ze zájmu Juliana Fennessyho z Giraffe Conservation Foundation. Ten přišel roku 2011 za německými genetiky s požadavkem na to, aby se pokusili zjistit, jak podobné jsou si různé poddruhy žiraf žijící v různých částech Afriky. Zajímalo ho hlavně to, jestli se spolu kříží – což má zásadní vliv na schopnost zoologických zahrad zachovávat geneticky vyvážený druh.

Německý tým analyzoval vzorky kůže ze 190 kusů žiraf, které pro ně Fennessy shromáždil. V nich měl vzorky ze všech devíti poddruhů. Z analýzy vyšlo, že mezi žirafami existují čtyři velmi odlišné skupiny, které se mezi sebou v divočině vůbec nekříží. Jde o:

  • Žirafu núbijskou
  • Žirafu kapskou
  • Žirafu síťovanou
  • Žirafu masajskou

Podle expertů, kteří se na studii podíleli, mají závěry této práce zásadní dopad na schopnost lidstva zachránit žirafy před vyhynutím. „Protože nyní víme, že jde o čtyři odlišné druhy zvířat, můžeme lépe definovat, jak moc jsou které ohrožené, a případně je rychleji dostat na Červenou listinu ohožených druhů zvířat,“ popsal Fennessy.

Mezi poddruhy (nyní druhy) totiž existují zásadní rozdíly, co se týká jejich počtu ve volné přírodě. Žiraf núbijských už žije jen posledních 4750 kusů, žirafy síťované existují v počtu 8700. Vzhledem k tomu, že vyšlo najevo, že jde o samostatné druhy, představují jedny z nejohroženějších savců světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 28 mminutami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 1 hhodinou

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 3 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 3 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 7 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 9 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...