Vědci objevili čtyři nové druhy žiraf. Aniž by opustili laboratoř

Není jen jeden druh žirafy - existují celkem čtyři. A zcela to mění náš pohled na to, jak moc jim hrozí vyhynutí.

Pokud se tento objev potvrdí, bude to znamenat přepisování učebnic biologie. Až doposud se v biologii bralo jako fakt, že existuje jen jediný druh žirafy – který má devět poddruhů. Nový výzkum genetiků ale ukázal, že na světě jsou čtyři druhy žiraf, které se od sebe značně liší.

Genetická analýza žirafí DNA dokázala, že čtyři druhy jsou si vývojově vzdálené nejméně tak jako medvěd hnědý a medvěd lední.


Neočekávaný objev zveřejnili genetici v odborném časopise Current Biology v září 2016. Je podle nich důkazem, že bychom měli DNA žiraf zkoumat ještě podrobněji a také se intenzivněji pokusit o jejich záchranu.

„Byli jsme extrémně překvapení, protože morfologické rozdíly mezi žirafami jsou velmi omezené,“ popsal výzkum Axel Janke, německý genetik, který se na studii podílel. „Biologové také považují chování různých poddruhů žiraf za velmi podobné – ale nikdo vlastně nic přesně neví, protože věda dlouhou dobu žirafám nevěnovala dostatečnou pozornost.“

V posledních letech zažívají žirafy dramatický pokles populace. Za třicet let jich ubyla třetina: ze 150 tisíc jich zbylo už jen necelých sto tisíc. Přesto mají vědci výrazně větší zájem o jiné velké savce – lvy, slony nebo nosorožce.

Celý výzkum vyšel ze zájmu Juliana Fennessyho z Giraffe Conservation Foundation. Ten přišel roku 2011 za německými genetiky s požadavkem na to, aby se pokusili zjistit, jak podobné jsou si různé poddruhy žiraf žijící v různých částech Afriky. Zajímalo ho hlavně to, jestli se spolu kříží – což má zásadní vliv na schopnost zoologických zahrad zachovávat geneticky vyvážený druh.

Německý tým analyzoval vzorky kůže ze 190 kusů žiraf, které pro ně Fennessy shromáždil. V nich měl vzorky ze všech devíti poddruhů. Z analýzy vyšlo, že mezi žirafami existují čtyři velmi odlišné skupiny, které se mezi sebou v divočině vůbec nekříží. Jde o:

  • Žirafu núbijskou
  • Žirafu kapskou
  • Žirafu síťovanou
  • Žirafu masajskou

Podle expertů, kteří se na studii podíleli, mají závěry této práce zásadní dopad na schopnost lidstva zachránit žirafy před vyhynutím. „Protože nyní víme, že jde o čtyři odlišné druhy zvířat, můžeme lépe definovat, jak moc jsou které ohrožené, a případně je rychleji dostat na Červenou listinu ohožených druhů zvířat,“ popsal Fennessy.

Mezi poddruhy (nyní druhy) totiž existují zásadní rozdíly, co se týká jejich počtu ve volné přírodě. Žiraf núbijských už žije jen posledních 4750 kusů, žirafy síťované existují v počtu 8700. Vzhledem k tomu, že vyšlo najevo, že jde o samostatné druhy, představují jedny z nejohroženějších savců světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 11 mminutami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 1 hhodinou

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 2 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 2 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 5 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 6 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 7 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.