V Německu spustili nejdelší laser světa. 3,4 kilometru dlouhý stroj nahlédne do nanosvěta

V Hamburku byl zahájen provoz obřího rentgenového laseru. Stál v přepočtu 31 miliard korun.

Největší rentgenový laser na volných elektronech na světě byl na začátku září otevřen v Hamburku a je nyní k dispozici vědcům. Slavnostního zprovoznění zařízení nazývaného European XFEL se zúčastnili provozovatelé „superkamery pro nanokosmos“ a zástupci 11 zemí, které se na projektu podílejí, informovala agentura DPA. Česká republika mezi nimi není.

Zařízení za 1,2 miliardy eur (přes 31 miliard Kč), z nichž zdaleka největší část do projektu vložilo Německo, má umožnit pořizování podrobných trojdimenzionálních snímků molekul, buněk a virů. Výzkumníci předpokládají také filmování chemických reakcí. Za tím účelem budou v podzemním tunelu dlouhém 3,4 kilometru vytvářeny ultrakrátké rentgenové záblesky, které zachytí průběh chemických reakcí po tisícinách biliontiny vteřiny.

  • Laser vyzařuje fotony v jednom koherentním paprsku. V něm jsou jednotlivé částice velmi disciplinované – na rozdíl od normálního světla v něm vyzáří svou energii jakoby na povel.  

„European XFEL je světově jedinečné zařízení špičkového výzkumu slibující průkopnické poznatky o nanosvětě,“ řekla německá ministryně školství a výzkumu Johanna Wanková.

První experimenty mají na zařízení v polovině září provádět vědci z Ruska, Británie a Německa. Zabývat se budou mimo jiné strukturou proteinů.

  • Princip laseru fyzikálně popsal už v roce 1917 Albert Einstein, ale první laser vznikl až v roce 1960 ve Spojených státech amerických.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 12 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 19 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...