V České republice přibývá otrav rostlinami. Seznam těch nejrizikovějších

Ve srovnání s minulým rokem přibylo o polovinu více různých případů otravy rostlinami. Uvedlo to ve své statistice Toxikologické informační centrum. Otrav přibývá zvláště v letních měsících, kdy si lidé nejčastěji pletou lesní ovoce s jedovatými bobulemi. Nejohroženější skupinou jsou pak děti od dvou do devíti let.

Rulík, vraní oko nebo zimolez – už 80 případů otrav rostlinami zaznamenali letos odborníci z Toxikologického informačního střediska. To je dvakrát víc než ve stejném období loňska. Nejčastěji si lesní plody s jedovatými bobulemi pletou děti.

Během letních měsíců bývá otrav nejvíc. Lidé si pletou borůvky s fialovými bobulemi rulíku a vraního oka nebo červený rybíz s plody zimolezu a jeřábu ptačího, říká Jiří Hlušička z Toxikologického informačního střediska.

„Nejčastěji se otráví dětí od dvou do devíti let. Pojídají bobule – zimolez, pámelník, tis, ptačí zob, jeřabiny. Dále pokojové rostliny – dieffenbachie, pryšce,“ řekl Hlušička. Dodal, že někdy však děti sní i prudčeji jedovaté rostliny, jako je rulík, lýkovec, ocún nebo štědřenec.

Nahrávám video
Jedovaté rostliny v ČR
Zdroj: ČT24

Otravy rostlinami se ale týkají i dospělých. Ve většině případů jde o sebevrahy. „Odvar z jehličí tisu, výjimečně oměj šalamounek,“ jsou rostliny, kterými se podle Hlušičky nejčastěji pokouší lidé otrávit. Toxikologické informační středisko zaznamenalo od začátku roku 2015 celkem 5 vážných případů, ve kterých hrozilo úmrtí, a to právě po vypití odvaru z těchto jedovatých rostlin.

Závažnou otravu si podle Hlušičky lidé způsobují také durmanem. Rostlina, jejíž semínka a výpary způsobují silné halucinace, může být smrtelně nebezpečná.

Co dělat v případě otravy?

„Dnes je poradenství mnohem snazší než dříve. Stačí, když lidé pošlou fotografii, a pak jednáme. Většinou se jedná o planý poplach, že dítě snědlo bobuli, která ani jedovatá není. Dříve nám lidé po telefonu popisovali, jak rostlina vypadá a poradenství bylo mnohem složitější. Dále lidem v dnešní době může lépe pomoci internet, kde si rostlinu mohou vyhledat a porovnat,“ uvádí Jaroslav Klán, z Ústavu soudního lékařství a toxikologie, 1. LF UK a VFN.

Rodiče by měli vést děti k opatrnosti a v případě otravy neprodleně zajistit lékařské ošetření. Lékařům mohou usnadnit diagnostiku a zákrok tím, že přivezou část zbylých bobulovin, stonku s plody či větvičku rostliny, jejichž požití vedlo k otravě. V každém případě musí dítě zůstat v nemocnici alepoň den na pozorování, pokud se nejedná o těžší otravu, vyžadující delší speciální léčení. Je tomu tak proto, že každé dítě reaguje na otravu jinak a navíc se zpravidla neví, kolik jedovaté látky pozřelo.

Nejjedovatější rostliny v České republice:

Zimolez
V České republice jsou původní dva druhy zimolezů – pýřitý a černý, další se do přírody dostávají z lidmi pěstovaných druhů – jde například i zimolez ovíjivý, zimolez kozí list a zimolez tatarský. Po celé Evropě roste 17 druhů zimolezů. Jedovaté jsou většinou jejich plody, které bohužel vypadají velmi lákavě, přitom způsobují zvracení, průjem a silné bolesti břicha.

Zimolez obecný
Zdroj: CC BY-SA 3.0/eiku/Wikimedia Commons

Rulík zlomocný
Je zřejmě nejjedovatější rostlinou na našem území i v celé střední Evropě. Kvůli vysoké koncentraci alkaloidů je prudce jedovatá celá rostlina – zásadní problém jsou plody, které mohou připomínat něco jedlého. Uvádí se, že pro velmi malé dítě mohou představovat smrtelné riziko už tři bobule, u dospělého člověka asi deset. Typickým příznakem otravy rulíkem jsou rozšířené zorničky.

Rulík zlomocný
Zdroj: CC BY-SA 3.0/Karelj/Wikimedia Commons

Vraní oko čtyřlisté
Otravy touto rostlinou jsou vzácné, protože bobule sice mohou připomínat borůvky, ale mají odpornou chuť, takže je dítě jen málokdy zkonzumuje. Jed je ovšem značně prudký, projevuje se nevolností, zvracením a poruchami vidění.

Vraní oko
Zdroj: volné dílo/George Chernilevsky/Wikimedia Commons


Jeřáb ptačí
Tato rostlina je široce rozšířená, protože vypadá krásně a snadno roste na mnoha druzích půd. Děti může zmást, že jeho plody normálně pojídají ptáci a také fakt, že je sbírají i lidé. Mohou se však používat pouze sušené nebo převařené, čerstvé syrové jeřabiny mohou způsobit lehčí otravu, která se projevuje obecnou nevolností a zvracením.

Jeřáb ptačí
Zdroj: Jonik CC BY-SA 2.0/Wikimedia Commons

Pámelník bílý
Tento keř sice pochází ze Severní Ameriky, v České republice však roste téměř všude, býval a je totiž využíván jako okrasná dřevina. Děti si s jeho bobulemi často a rády hrají, bílé kuličky totiž hlasitě praskají. Jsou však mírně jedovaté, po jejich požití se mohou objevit bolesti břicha a zvracení, v těžších případech i závažnější poruchy zažívacího traktu.

Pámelník bílý
Zdroj: CC BY-SA 3.0/H.Zell/Wikimedia Commons

Tis červený
Je jedovatý téměř celý, a to velmi prudce. Nejčastěji se jím člověk otráví tak, že rozkouše jeho semena – děti přitahují svou barvou. Alkaloidy v nich obsažené způsobují zpomalení srdeční činnosti, křeče svalstva a poruchy vidění. Proti tomuto jedu neexistuje protilátka, otrava může být tedy smrtelná. Smrtící může být i odvar z jeho jehličí.

Tis červený
Zdroj: Didier Descouens/CC BY-SA 4.0/Wikimedia Commons


Ptačí zob
Tyto keře se u nás používají nejčastěji jako okrasné rostliny. Bohužel jsou jejich plody jedovaté pro člověka, ale jedlé pro ptáky. Když dítě vidí ptáka bobuli sníst, může snadno podlehnout dojmu, že ani jemu neublíží. Jeho jedovatost však není vysoká, větší problémy může způsobit až ve větším množství, jinak vyvolává především průjem nebo lehčí nevolnost.

Ptačí zob
Zdroj: CC BY-SA 3.0/Pancrat/Wikimedia Commons


Lýkovec jedovatý
Tato rostlina je sice v přírodě vzácná, ale lidé ho často pěstují jako okrasnou rostlinu na skalkách. Obsahuje silně toxickou látku mezerek, která se do lidského těla může dostat jak pojídáním kůry, tak i plodů.

Lýkovec jedovatý
Zdroj: Isidre blanc/CC BY-SA 4.0/Wikimedia Commons

Počet konzultovaných případů / otrav rostlinami:

2017 (k 11. 8.) 1152 / 80
2016 (k 11. 8.) 1103 / 42
2016 (celkem) 2081 / 90
2015 (celkem) 1902 / 82

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

ŽivěArtemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
včeraAktualizovánopřed 47 mminutami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
před 11 hhodinami

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 14 hhodinami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
před 19 hhodinami

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
9. 4. 2026
Načítání...