V České republice přibývá otrav rostlinami. Seznam těch nejrizikovějších

Ve srovnání s minulým rokem přibylo o polovinu více různých případů otravy rostlinami. Uvedlo to ve své statistice Toxikologické informační centrum. Otrav přibývá zvláště v letních měsících, kdy si lidé nejčastěji pletou lesní ovoce s jedovatými bobulemi. Nejohroženější skupinou jsou pak děti od dvou do devíti let.

Rulík, vraní oko nebo zimolez – už 80 případů otrav rostlinami zaznamenali letos odborníci z Toxikologického informačního střediska. To je dvakrát víc než ve stejném období loňska. Nejčastěji si lesní plody s jedovatými bobulemi pletou děti.

Během letních měsíců bývá otrav nejvíc. Lidé si pletou borůvky s fialovými bobulemi rulíku a vraního oka nebo červený rybíz s plody zimolezu a jeřábu ptačího, říká Jiří Hlušička z Toxikologického informačního střediska.

„Nejčastěji se otráví dětí od dvou do devíti let. Pojídají bobule – zimolez, pámelník, tis, ptačí zob, jeřabiny. Dále pokojové rostliny – dieffenbachie, pryšce,“ řekl Hlušička. Dodal, že někdy však děti sní i prudčeji jedovaté rostliny, jako je rulík, lýkovec, ocún nebo štědřenec.

5 minut
Jedovaté rostliny v ČR
Zdroj: ČT24

Otravy rostlinami se ale týkají i dospělých. Ve většině případů jde o sebevrahy. „Odvar z jehličí tisu, výjimečně oměj šalamounek,“ jsou rostliny, kterými se podle Hlušičky nejčastěji pokouší lidé otrávit. Toxikologické informační středisko zaznamenalo od začátku roku 2015 celkem 5 vážných případů, ve kterých hrozilo úmrtí, a to právě po vypití odvaru z těchto jedovatých rostlin.

Závažnou otravu si podle Hlušičky lidé způsobují také durmanem. Rostlina, jejíž semínka a výpary způsobují silné halucinace, může být smrtelně nebezpečná.

Co dělat v případě otravy?

„Dnes je poradenství mnohem snazší než dříve. Stačí, když lidé pošlou fotografii, a pak jednáme. Většinou se jedná o planý poplach, že dítě snědlo bobuli, která ani jedovatá není. Dříve nám lidé po telefonu popisovali, jak rostlina vypadá a poradenství bylo mnohem složitější. Dále lidem v dnešní době může lépe pomoci internet, kde si rostlinu mohou vyhledat a porovnat,“ uvádí Jaroslav Klán, z Ústavu soudního lékařství a toxikologie, 1. LF UK a VFN.

Rodiče by měli vést děti k opatrnosti a v případě otravy neprodleně zajistit lékařské ošetření. Lékařům mohou usnadnit diagnostiku a zákrok tím, že přivezou část zbylých bobulovin, stonku s plody či větvičku rostliny, jejichž požití vedlo k otravě. V každém případě musí dítě zůstat v nemocnici alepoň den na pozorování, pokud se nejedná o těžší otravu, vyžadující delší speciální léčení. Je tomu tak proto, že každé dítě reaguje na otravu jinak a navíc se zpravidla neví, kolik jedovaté látky pozřelo.

Nejjedovatější rostliny v České republice:

Zimolez
V České republice jsou původní dva druhy zimolezů – pýřitý a černý, další se do přírody dostávají z lidmi pěstovaných druhů – jde například i zimolez ovíjivý, zimolez kozí list a zimolez tatarský. Po celé Evropě roste 17 druhů zimolezů. Jedovaté jsou většinou jejich plody, které bohužel vypadají velmi lákavě, přitom způsobují zvracení, průjem a silné bolesti břicha.

Zimolez obecný
Zdroj: CC BY-SA 3.0/eiku/Wikimedia Commons

Rulík zlomocný
Je zřejmě nejjedovatější rostlinou na našem území i v celé střední Evropě. Kvůli vysoké koncentraci alkaloidů je prudce jedovatá celá rostlina – zásadní problém jsou plody, které mohou připomínat něco jedlého. Uvádí se, že pro velmi malé dítě mohou představovat smrtelné riziko už tři bobule, u dospělého člověka asi deset. Typickým příznakem otravy rulíkem jsou rozšířené zorničky.

Rulík zlomocný
Zdroj: CC BY-SA 3.0/Karelj/Wikimedia Commons

Vraní oko čtyřlisté
Otravy touto rostlinou jsou vzácné, protože bobule sice mohou připomínat borůvky, ale mají odpornou chuť, takže je dítě jen málokdy zkonzumuje. Jed je ovšem značně prudký, projevuje se nevolností, zvracením a poruchami vidění.

Vraní oko
Zdroj: volné dílo/George Chernilevsky/Wikimedia Commons


Jeřáb ptačí
Tato rostlina je široce rozšířená, protože vypadá krásně a snadno roste na mnoha druzích půd. Děti může zmást, že jeho plody normálně pojídají ptáci a také fakt, že je sbírají i lidé. Mohou se však používat pouze sušené nebo převařené, čerstvé syrové jeřabiny mohou způsobit lehčí otravu, která se projevuje obecnou nevolností a zvracením.

Jeřáb ptačí
Zdroj: Jonik CC BY-SA 2.0/Wikimedia Commons

Pámelník bílý
Tento keř sice pochází ze Severní Ameriky, v České republice však roste téměř všude, býval a je totiž využíván jako okrasná dřevina. Děti si s jeho bobulemi často a rády hrají, bílé kuličky totiž hlasitě praskají. Jsou však mírně jedovaté, po jejich požití se mohou objevit bolesti břicha a zvracení, v těžších případech i závažnější poruchy zažívacího traktu.

Pámelník bílý
Zdroj: CC BY-SA 3.0/H.Zell/Wikimedia Commons

Tis červený
Je jedovatý téměř celý, a to velmi prudce. Nejčastěji se jím člověk otráví tak, že rozkouše jeho semena – děti přitahují svou barvou. Alkaloidy v nich obsažené způsobují zpomalení srdeční činnosti, křeče svalstva a poruchy vidění. Proti tomuto jedu neexistuje protilátka, otrava může být tedy smrtelná. Smrtící může být i odvar z jeho jehličí.

Tis červený
Zdroj: Didier Descouens/CC BY-SA 4.0/Wikimedia Commons


Ptačí zob
Tyto keře se u nás používají nejčastěji jako okrasné rostliny. Bohužel jsou jejich plody jedovaté pro člověka, ale jedlé pro ptáky. Když dítě vidí ptáka bobuli sníst, může snadno podlehnout dojmu, že ani jemu neublíží. Jeho jedovatost však není vysoká, větší problémy může způsobit až ve větším množství, jinak vyvolává především průjem nebo lehčí nevolnost.

Ptačí zob
Zdroj: CC BY-SA 3.0/Pancrat/Wikimedia Commons


Lýkovec jedovatý
Tato rostlina je sice v přírodě vzácná, ale lidé ho často pěstují jako okrasnou rostlinu na skalkách. Obsahuje silně toxickou látku mezerek, která se do lidského těla může dostat jak pojídáním kůry, tak i plodů.

Lýkovec jedovatý
Zdroj: Isidre blanc/CC BY-SA 4.0/Wikimedia Commons

Počet konzultovaných případů / otrav rostlinami:

2017 (k 11. 8.) 1152 / 80
2016 (k 11. 8.) 1103 / 42
2016 (celkem) 2081 / 90
2015 (celkem) 1902 / 82

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 7 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 9 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...