Umělá inteligence člověka v simulaci nezabila, přiznal americký plukovník. Omluvil se za špatné vyjádření

Na začátku června se v řadě médií, včetně webu ČT24, objevila informace o tom, že v simulaci, kterou provedla americká armáda, dron vybavený umělou inteligencí kvůli splnění cíle zlikvidoval svého lidského operátora, který ho řídil. Americký armádní velitel, který informaci rozšířil, se teď ale omluvil za svoje špatné vyjádření.

Dron s umělou inteligencí zabil svého operátora v simulaci“, „Dron s umělou inteligencí zabil lidského operátora během simulace, která se podle amerického letectva neuskutečnila“, „Americké letectvo popírá, že by provedlo simulaci, při níž dron s umělou inteligencí zabil operátora“. To jsou titulky světových médií z pátku 2. června 2023. Informovala o válečných hrách, při nichž se měla umělá inteligence v simulaci vymknout kontrole. Jenže plukovník Tucker „Cinco“ Hamilton, z jehož vyjádření novináři vycházeli, teď přiznal, že všechno bylo jinak.

Hamilton jako šéf testů a operací umělé inteligence u amerického letectva popisoval událost na konferenci Future Combat Air and Space Capabilities Summit v Londýně. Mělo jít o simulovaný test, při němž dostal dron poháněný umělou inteligencí za úkol zničit systémy protivzdušné obrany nepřítele, a nakonec zaútočil na každého, kdo by provedení tohoto rozkazu bránil. Podobně jako v reálných situacích měl být dron dozorován lidským operátorem, v tomto případě samozřejmě také simulovaným. Takový člověk má za úkol operaci přerušit, pokud něco podle něj brání hladkému průběhu – například se v cílové oblasti nacházejí civilisté.

„Systém si začal uvědomovat, že sice správně identifikuje hrozbu, ale občas mu lidský operátor řekne, aby tuto hrozbu neničil. Dostával ale odměny v podobě bodů za to, že hrozbu zničí. Co tedy udělal? Zabil operátora. Zabil operátora, protože ten člověk mu bránil v dosažení cíle,“ měl plukovník uvést. Jenže když se ho novináři začali ptát na podrobnosti, armádní velitel otočil.

„Jen hypotetický myšlenkový experiment“

Na stránkách konference, která jako první jeho vyjádření přinesla, plukovník Hamilton přiznal, že se ve své prezentaci na summitu FCAS Královské letecké společnosti „špatně vyjádřil“ a že „simulace dronu s umělou inteligencí byla jen hypotetickým myšlenkovým experimentem“.

Podle armádního experta se jednalo jen o vyprávění založené na pravděpodobných scénářích a pravděpodobných výsledcích, nikoliv o skutečnou simulaci, kterou by americká armáda provedla. „Nikdy jsme takový experiment neprováděli a ani bychom to nepotřebovali, abychom si uvědomili, že se jedná o pravděpodobný výsledek,“ uvedl Hamilton. Upřesnil ještě, že americké letectvo žádnou umělou inteligenci tímto způsobem netestovalo – ani reálně, ani v simulaci.

Téma je podle něj přesto důležité. „Přestože se jedná o hypotetický příklad, ilustruje to výzvy, které v reálném světě představují schopnosti poháněné umělou inteligencí. A to je důvod, proč se letectvo zavázalo k etickému rozvoji umělé inteligence,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 49 mminutami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 1 hhodinou

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
včera v 12:52

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
včera v 00:26

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
11. 9. 2026

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
11. 9. 2026

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.