Umělá inteligence člověka v simulaci nezabila, přiznal americký plukovník. Omluvil se za špatné vyjádření

Na začátku června se v řadě médií, včetně webu ČT24, objevila informace o tom, že v simulaci, kterou provedla americká armáda, dron vybavený umělou inteligencí kvůli splnění cíle zlikvidoval svého lidského operátora, který ho řídil. Americký armádní velitel, který informaci rozšířil, se teď ale omluvil za svoje špatné vyjádření.

Dron s umělou inteligencí zabil svého operátora v simulaci“, „Dron s umělou inteligencí zabil lidského operátora během simulace, která se podle amerického letectva neuskutečnila“, „Americké letectvo popírá, že by provedlo simulaci, při níž dron s umělou inteligencí zabil operátora“. To jsou titulky světových médií z pátku 2. června 2023. Informovala o válečných hrách, při nichž se měla umělá inteligence v simulaci vymknout kontrole. Jenže plukovník Tucker „Cinco“ Hamilton, z jehož vyjádření novináři vycházeli, teď přiznal, že všechno bylo jinak.

Hamilton jako šéf testů a operací umělé inteligence u amerického letectva popisoval událost na konferenci Future Combat Air and Space Capabilities Summit v Londýně. Mělo jít o simulovaný test, při němž dostal dron poháněný umělou inteligencí za úkol zničit systémy protivzdušné obrany nepřítele, a nakonec zaútočil na každého, kdo by provedení tohoto rozkazu bránil. Podobně jako v reálných situacích měl být dron dozorován lidským operátorem, v tomto případě samozřejmě také simulovaným. Takový člověk má za úkol operaci přerušit, pokud něco podle něj brání hladkému průběhu – například se v cílové oblasti nacházejí civilisté.

„Systém si začal uvědomovat, že sice správně identifikuje hrozbu, ale občas mu lidský operátor řekne, aby tuto hrozbu neničil. Dostával ale odměny v podobě bodů za to, že hrozbu zničí. Co tedy udělal? Zabil operátora. Zabil operátora, protože ten člověk mu bránil v dosažení cíle,“ měl plukovník uvést. Jenže když se ho novináři začali ptát na podrobnosti, armádní velitel otočil.

„Jen hypotetický myšlenkový experiment“

Na stránkách konference, která jako první jeho vyjádření přinesla, plukovník Hamilton přiznal, že se ve své prezentaci na summitu FCAS Královské letecké společnosti „špatně vyjádřil“ a že „simulace dronu s umělou inteligencí byla jen hypotetickým myšlenkovým experimentem“.

Podle armádního experta se jednalo jen o vyprávění založené na pravděpodobných scénářích a pravděpodobných výsledcích, nikoliv o skutečnou simulaci, kterou by americká armáda provedla. „Nikdy jsme takový experiment neprováděli a ani bychom to nepotřebovali, abychom si uvědomili, že se jedná o pravděpodobný výsledek,“ uvedl Hamilton. Upřesnil ještě, že americké letectvo žádnou umělou inteligenci tímto způsobem netestovalo – ani reálně, ani v simulaci.

Téma je podle něj přesto důležité. „Přestože se jedná o hypotetický příklad, ilustruje to výzvy, které v reálném světě představují schopnosti poháněné umělou inteligencí. A to je důvod, proč se letectvo zavázalo k etickému rozvoji umělé inteligence,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
před 5 hhodinami

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
před 8 hhodinami

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
před 11 hhodinami

Žloutenky A letos v Česku výrazně přibývá

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.
před 12 hhodinami

Otázky a odpovědi: Jak se slintavka šíří a proč musejí být zvířata utracena

Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc, která může způsobit obrovské hospodářské škody. Není snadné s ní bojovat a její zkrocení vyžaduje rozsáhlejší opatření. Ústřední veterinární správa připravila odpovědi na ty nejdůležitější otázky spojené s touto chorobou.
před 13 hhodinami

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
včera v 19:51

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
včeraAktualizovánovčera v 18:18

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
včera v 10:00
Načítání...