Umělá inteligence člověka v simulaci nezabila, přiznal americký plukovník. Omluvil se za špatné vyjádření

Na začátku června se v řadě médií, včetně webu ČT24, objevila informace o tom, že v simulaci, kterou provedla americká armáda, dron vybavený umělou inteligencí kvůli splnění cíle zlikvidoval svého lidského operátora, který ho řídil. Americký armádní velitel, který informaci rozšířil, se teď ale omluvil za svoje špatné vyjádření.

Dron s umělou inteligencí zabil svého operátora v simulaci“, „Dron s umělou inteligencí zabil lidského operátora během simulace, která se podle amerického letectva neuskutečnila“, „Americké letectvo popírá, že by provedlo simulaci, při níž dron s umělou inteligencí zabil operátora“. To jsou titulky světových médií z pátku 2. června 2023. Informovala o válečných hrách, při nichž se měla umělá inteligence v simulaci vymknout kontrole. Jenže plukovník Tucker „Cinco“ Hamilton, z jehož vyjádření novináři vycházeli, teď přiznal, že všechno bylo jinak.

Hamilton jako šéf testů a operací umělé inteligence u amerického letectva popisoval událost na konferenci Future Combat Air and Space Capabilities Summit v Londýně. Mělo jít o simulovaný test, při němž dostal dron poháněný umělou inteligencí za úkol zničit systémy protivzdušné obrany nepřítele, a nakonec zaútočil na každého, kdo by provedení tohoto rozkazu bránil. Podobně jako v reálných situacích měl být dron dozorován lidským operátorem, v tomto případě samozřejmě také simulovaným. Takový člověk má za úkol operaci přerušit, pokud něco podle něj brání hladkému průběhu – například se v cílové oblasti nacházejí civilisté.

„Systém si začal uvědomovat, že sice správně identifikuje hrozbu, ale občas mu lidský operátor řekne, aby tuto hrozbu neničil. Dostával ale odměny v podobě bodů za to, že hrozbu zničí. Co tedy udělal? Zabil operátora. Zabil operátora, protože ten člověk mu bránil v dosažení cíle,“ měl plukovník uvést. Jenže když se ho novináři začali ptát na podrobnosti, armádní velitel otočil.

„Jen hypotetický myšlenkový experiment“

Na stránkách konference, která jako první jeho vyjádření přinesla, plukovník Hamilton přiznal, že se ve své prezentaci na summitu FCAS Královské letecké společnosti „špatně vyjádřil“ a že „simulace dronu s umělou inteligencí byla jen hypotetickým myšlenkovým experimentem“.

Podle armádního experta se jednalo jen o vyprávění založené na pravděpodobných scénářích a pravděpodobných výsledcích, nikoliv o skutečnou simulaci, kterou by americká armáda provedla. „Nikdy jsme takový experiment neprováděli a ani bychom to nepotřebovali, abychom si uvědomili, že se jedná o pravděpodobný výsledek,“ uvedl Hamilton. Upřesnil ještě, že americké letectvo žádnou umělou inteligenci tímto způsobem netestovalo – ani reálně, ani v simulaci.

Téma je podle něj přesto důležité. „Přestože se jedná o hypotetický příklad, ilustruje to výzvy, které v reálném světě představují schopnosti poháněné umělou inteligencí. A to je důvod, proč se letectvo zavázalo k etickému rozvoji umělé inteligence,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 16 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.