Tyran byl svržen, zabit a pak sněden. Biologové pozorovali převrat v šimpanzí tlupě

Jmenoval se Foudouko a byl dlouhá léta vládcem velké šimpanzí smečky žijící v senegalské savaně. Tuto tlupu sledovali biologové, kteří byli také součástí zcela výjimečné situace, kdy v tlupě došlo k převratu.

  • Naopak k zabíjení mláďat šimpanzů dochází relativně často. Také při bitvách a rvačkách mezi tlupami dochází ke vzájemnému zabíjení šimpanzů.

Šimpanzi jsou sice našimi nejbližšími biologickými příbuznými, ale v zabíjení si příliš nelibují. Vědci za celou dobu, co je zkoumají, pozorovali jen devět případů, kdy skupina dospělých šimpanzů zabila jiného dospělého samce z vlastní tlupy. Pro vědce jde o mimořádnou událost, která jim umožnila studovat, jak vypadají konflikty a spolupráce u šimpanzů. A může to také vrhnout světlo na to, jak fungovaly zákonitosti v tlupách u našich prapředků.

Pro vědce bylo na situaci netypické již jen složení této tlupy. Zatímco klasická tlupa šimpanzů má více samic než samců, u této tomu bylo naopak (na jednu samici připadali dva samci), což podle etologů znamená větší tlak na konkurenci v reprodukčním boji. Michael Wilson z University of Minnesota, který situace podrobně studoval, dokonce tvrdí, že je to klíčem k pochopení celého příběhu.

Další biologové z týmu uvažují o tom, že za změnu podoby tlupy mohou zřejmě lidé – respektive jejich vliv na stav přírody v okolí místa, kde šimpanzi žijí.

Sic semper tyrannis

Šimpanzí samec Foudouko vládl svému klanu asi 13 let. Celou tu dobu byla tlupa sledována výzkumným projektem Fongoli Savanna Chimpanzee Project. Vědci Foudouka popisují jako velmi dominantního samce s až tyranským chováním. Až do roku 2007 vládl s pomocníkem – jeho pravou rukou byl beta-samec Mamadou. Když byl zraněn, opustil na několik týdnů tlupu. Po návratu už to nebyl on – byl slabý a zlomený, kvůli tomu se ocitl na okraji sociální hierarchie skupiny.

Foudouko nebyl schopen přizpůsobit se nové situaci, nadále s Mamadouem držel. Tlupa ho za to vyhnala. Přišel o status alfa samce a i on skončil na periferii skupiny. Žil tak několik let a k tlupě se připojoval výjimečně; vědci ho s ní pozorovali jen asi dvakrát ročně. Protože šimpanzí tlupy ve Fongoli žijí značně izolovaně, nemohl se ani připojit k jiné skupině; roku 2013 se pokusil stát se znovu součástí své původní tlupy.

Jenže mezitím se ve skupině mnohé změnilo. Mamadou se vrátil do role beta-samce, v roli druhého nejdůležitějšího samce se mu zjevně zalíbilo. Alfou se stal jeho bratr David. Oba povolili Foudoukovi, aby se k tlupě vrátil, přestože jiní členové smečky ho stále občas odháněli.

Foudouko se přesto pokoušel dostávat se v sociální hierarchii výš – v cestě mu ale stálo nejméně pět mladších samců, kteří mu v tom chtěli zabránit.

I ty, Mamadou?!

Když jednoho rána biologové slyšeli od sídliště šimpanzí tlupy hlasité vřískání, tušili už předem, k čemu mohlo dojít. Na místě našli mrtvého Foudouka, jemuž ještě tekla krev z několika ran na těle. Vykrvácel z hlubokého kousnutí na pravém stehně, ale měl také natržená záda a roztržený řitní otvor. Pozdější pitva odhalila, že měl rozdrcená žebra a také poraněné prsty na horních končetinách. Podle vědců pocházely z toho, že ho několik samců za ruce drželo a ostatní ho tloukli, kousali a škrábali.

Mrtvý tyran
Zdroj: International Journal of Primatology

Tlupa pokračovala v útoku na padlého tyrana i po jeho smrti: házeli po jeho mrtvole kameny, mlátili do ní větvemi a lámali mu končetiny. Nakonec došlo i ke kanibalismu – nejvíce Foudoukovo tělo požírala samice, která je matkou dvou dominantních samců. Přitom oba z nich patřili k výjimkám, ani jeden z nich se na zneuctění bývalého alfa-samce nepodílel.

Jediný, kdo projevoval lítost nad Foudoukovou smrtí, byl jeho bývalý „vezír“ Mamadou, ten se dokonce pokoušel jeho tělo oživit. Biologové zatím nevědí, zda šimpanzi chápou fenomén smrti podobně jako lidé; výklad toho, co se stalo, je tedy komplikovaný. Jisté ale je, že kanibalismus je zcela výjimečná věc, zřejmě šlo o akt msty nebo něčeho podobného.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 4 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 10 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 10 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 10 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...