Co důležitého se stalo během třetího listopadového týdne v české i světové vědě?
Vědecká redakce ČT24 přináší na konci každého týdne souhrn toho nejdůležitějšího, co se ve vědě a výzkumu v Česku i ve světě odehrálo. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který běží každou neděli v 18:30 na ČT24.
Polovině dlouhodobých kuřáků hrozí obstrukční plicní nemoc
Polovině dlouhodobých kuřáků podle zahraničních studií hrozí chronická obstrukční plicní nemoc neboli CHOPN. Příčinou je v 80 procentech případů kouření.
Lidem, kteří kouřit nepřestanou, pojišťovny neplatí stejnou léčbu jako nekuřákům. Informace v pondělí zazněly na tiskové konferenci ke světovému dni této nemoci, který se připomíná ve středu. V Česku je nemocných 250 tisíc lidí, další o své nemoci nevědí. Ročně zemře na její následky 3500 lidí.
Vzdálené galaxie mají nečekaně podobné složení jako naše Slunce
Vědci odhalili nečekaně podobný vývoj našeho Slunce a vzdálené kupy galaxií v souhvězdí Persea v dlouhé historii vesmíru. Zjistili, že oba systémy mají téměř totožné chemické složení.
Ukázalo se, že k podobnému objemu prvků jako železo či nikl přispěly jak v naší, tak ve vzdálených galaxiích dva druhy supernov typu „Ia“. Vznik supernov a jejich obohacování vesmíru různými prvky lépe objasnila nedávná mise japonské družce Hitomi, na jejímž vědeckém programu se podílel také Norbert Werner z Masarykovy univerzity. Výsledky výzkumu zveřejnil časopis Nature.
Vědci transplantovali miniaturní lidské mozky do mozků krys
Dva vědecké týmy současně oznámily, že implantovaly lidské organoidy do mozků myší a krys. Reakce vědecké komunity jsou však velmi rozdílné: kromě nadšení z nesporného úspěchu přichází také kritika etických důsledků takového výzkumu.
Jeden z týmů vedl slavný Fred Gage z věhlasného Salkova institutu, jedné z nejpřednějších světových institucí v biologickém výzkumu. Druhá skupina pracovala pod vedením Isaaca Chena z Pensylvánské univerzity. O obou pracích se toho zatím příliš neví, oficiálního představení se teprve dočkají na letošním zasedání Society for Neuroscience.
Nová hlasová analýza zkoumá únavu u řidičů
Únava nese odpovědnost zhruba za pětinu všech dopravních nehod, a zásadním faktorem je tak třeba v nákladní dopravě. Snížit nepříznivou statistiku by mohla nová hlasová analýza, která se zaměřuje i na ty nejjemnější změny, a dokáže tak přesně určit míru vyčerpání.
Na zlepšení detekce únavy řidičů pracují na University College v Londýně. Pomoct má rozbor hlasu. Zatímco dřívější výzkumy se soustředily na jeho jednotlivé charakteristiky, jako je výška a rozsah, londýnští vědci v čase zkoumají celý soubor hlasových rysů.
„Snažíme se vyrobit model lidského hlasu tím, že pořizujeme mnoho nahrávek v různém časovém rozmezí. Pozorujeme velmi jemné rozdíly, ke kterým dochází během dne, dokonce během jedné pracovní doby,“ vysvětluje profesor Mark Huckvale.
Záchrana banánů. Díky genetické úpravě jsou odolné proti plísni, která je mohla zničit
Banány po celém světě jsou ohrožené plísní, proti níž zatím nebylo obrany. Teď se australským expertům povedlo banány geneticky změnit, aby měly vůbec šanci. Australští vědci úspěšně vyvinuli a geneticky upravili banány Cavendish tak, aby se staly odolnými vůči takzvané panamské nemoci. Ta je doposud pro banány naprostou pohromou a ohrožuje všechny banány na celém světě.
Banány odrůdy Cavendish jsou jednoznačně nejrozšířenějším druhem. Tato odrůda se rozmnožuje pomocí klonů, to znamená, že z genetického hlediska jsou všechny stejné, a tedy snadno ohrozitelné plísní, které se přezdívá panamská nemoc.
Genetické nůžky poprvé stříhaly v lidském těle. Vědci cíleně změnili DNA přímo v pacientovi
Vědci v USA provedli první pokus o cílenou změnu DNA přímo v lidském těle – experiment je však pro pacienta extrémně riskantní, protože případné chyby v genetickém zápisu nepůjde opravit.
Vědci ve Spojených státech se v rámci léčebné terapie vůbec poprvé přímo v lidském těle pokusili upravit gen, aby trvale změnili vybranou část DNA pacienta. Informovala o tom agentura AP s tím, že do tří měsíců bude s jistotou určeno, zda se pokus podařil. První známky možného úspěchu by se ale měly projevit do jednoho měsíce.
První digitální pilulka je tady. Ze střev si povídá s mobilním telefonem
První digitální lék – pilulku se zabudovaným senzorem – schválil do užívání americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Tím se otevřela nová fronta nejen pro farmaceutický průmysl, ale i takzvaný internet věcí, tedy propojení vestavěných zařízení s webem, napsal list Financial Times.
Tabletka vysílá z pacientova žaludku data o tom, zda a kdy si lék vzal. Údaje pak mohou lékařům i pacientům pomoci lépe zvládat léčbu. Všudypřítomné nedodržování léčebného režimu, které je časté zejména u pacientů s chronickými nemocemi, má negativní dopad jak na pokladny zdravotních pojišťoven, tak na výrobce léčiv. Jestliže se pacientův stav kvůli chybějící léčbě zhorší, zdravotnickému systému to přináší nové náklady a farmaceutické společnosti zase pociťují pokles spotřeby svých léků.
