Třetině zvířat, která jsou státním symbolem, hrozí vyhynutí

Lev je symbolem nejednoho afrického státu – a také České republiky. Orel bělohlavý je zase státním symbolem Spojených států amerických. Obě zvířata spojuje jedna věc: jsou ohrožená.

Podobně je na tom podle nové studie ekologů z University of Miami mnohem více erbovních zvířat. Vědci se podívali na 189 zvířecích druhů, které se staly státními symboly. Autoři práce zjistili, že více než třetina těchto zvířat (35 procent) je ohrožená vymřením a 45 procent zažívá pokles populace.

Ohrožená zvířata
Zdroj: BioScience

Nejčastější příčinu úbytku představují lov, likvidace jejich přirozeného životního prostředí a likvidace jejich ekosystémů. Překvapivé bylo pro vědce především to, že pouze 16 procent těchto zvířecích druhů má zaručenou nějakou ochranu v zemi, jejímž symbolem jsou. Nejlépe jsou na tom v zákonné ochraně erbovní zvířata v Severní Americe a Oceánii, naopak nejhůře dopadla zvířata, jež jsou státními symboly afrických států.

Půlka zvířat v ohrožení

„Pokud vydrží dnešní trendy, přes padesát procent národních zvířat bude v budoucnosti čelit vyhynutí,“ uvedli autoři práce. „Jasně to ukazuje, že by jednotlivé státy měly začít s ochranou svých zvířecích symbolů.“

Nahrávám video
Rozhovor se šéfem pražské zoo nejen o pandách
Zdroj: ČT24

Tato práce nebyla nijak zásadní ani po vědecké stránce složitá: vědci jen analyzovali data z Červeného seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody, která pak porovnali s tím, jaká zvířata jsou symbolickými tvory států. Na seznamu měli vědci 127 států, přičemž některé země erbovní zvířata sdílí. Týká se to třeba lva, který je symbolem Maroka, Toga, Gambie a Sierry Leone – a to přesto, že v těchto zemích již vymřel.

Ohrožená, ale s nadějí

Právě erbovní zvířata ale mají podle vědců velmi dobrou šanci ohrožení zvládnout. Jsou pro země tak důležitá, že není obtížné získat pro projekty na jejich záchranu dostatečnou podporu veřejnosti – a tedy také podporu finanční. Jako příklad může sloužit například panda velká. Ta se dokázala díky podpoře Číny dostat před rokem ze seznamu těch nejohroženějších zvířat světa; řada záchranných programů i záchrana jejích přirozených habitatů umožnily, aby se pandy začaly znovu množit.

Tato studie byla zveřejněna v odborném časopise BioScience, který vydává American Institute of Biological Sciences.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 2 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 22 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026
Načítání...