Testování Galilea se blíží, dvě třetiny satelitů jsou ve vesmíru

Na oběžnou dráhu zamířily další čtyři satelity evropského navigačního systému Galileo. Celkem tak už kolem Země obíhá osmnáct z třiceti plánovaných satelitů a brzy bude možné začít testovat jejich navigační služby.

Družice systému Galileo odstartovaly z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Evropská kosmická agentura (ESA) poprvé použila vlastní raketu Ariane 5. Ta nahradila ruský Sojuz, který vynášel vždy jen dvě družice najednou.

„Ariane 5 byla specificky upravená, je to speciální verze, která se bude používat jen pro Galileo. Na špičce je takzvaný dispenser, což je zařízení, na kterém čtyři satelity v průběhu startu drží,“ řekl ředitel navigačních programů ESA Paul Verhoef.

Na oběžnou dráhu ve výšce 22 900 kilometrů nad Zemí se teď dostaly satelity s pořadovými čísly 15, 16, 17 a 18. Signál Galilea už nyní pokryje celou zeměkouli, je proto možné začít testovat jeho funkce.

Tato fáze se koordinuje z pražských Holešovic, kde sídlí Evropská agentura pro globální navigační systém. Otevřením centra pro program Galileo (GSA) se završilo šestileté úsilí Česka o přesun administrativního centra navigačního systému z Bruselu do Prahy.

„GSA v Praze je hlavní středisko, které organizuje všechny aplikace. Pro české firmy to znamená jednu zásadní věc – máme nejlepší přístup ke všem informacím a satelitová navigace stoupá každý rok v obratu o 10 procent,“ podotkl vládní zmocněnec pro spolupráci s GSA Karel Dobeš.

Plně funkční by měl být systém Galileo až v roce 2020. Další dvě evropské rakety Ariane 5 mají vynést do vesmíru každá po čtyřech satelitech, a to v létě 2017 a začátkem roku 2018. Pak naváže raketa Ariane 6 a ruská nosná raketa Sojuz.

Vybudování systému, který se má stát výkonnější a přitom kompatibilní obdobou amerického systému GPS, oproti plánu již nabralo zpoždění. Unii přijde na zhruba sedm miliard eur (189 miliard korun).

Uživatelům navigace přinese Galileo několikanásobně přesnější určení polohy ,než jakého dosahuje GPS, a hlavně lepší dostupnost signálu. To umožní, aby se na satelity mohla plně spolehnout i letecká nebo železniční doprava.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
09:04Aktualizovánopřed 17 mminutami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 1 hhodinou

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
před 21 hhodinami

Řadu zápasů na fotbalovém šampionátu může ohrozit „vlhké vedro“

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.
před 22 hhodinami

Archeologové našli pomocí družic mnoho nekropolí v srdci Sahary

Satelity odhalily velké množství rozsáhlých pohřebišť neboli nekropolí, které patřily zatím nepopsané civilizaci, jež obývala Saharu ještě v době před vznikem faraonského Egypta.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Brněnští vědci našli v buňce bod zlomu. Může v něm začít rakovina

Rakovina začíná nenápadně. Buňka si špatně vyhodnotí nějaký signál ze svého okolí a začne se chovat proti zájmu zbytku organismu. Vědci z brněnského institutu CEITEC teď popsali důležité podrobnosti, které by mohly vysvětlit, proč se tato „komunikační chyba“ objeví.
včera v 10:16

Výhody života ve skupině oslabují při klimatických extrémech, ukázal výzkum u opic

Když se zvýší teploty, rostliny ustupují do vyšších poloh, kde je chladněji. Ptáci odletí tam, kde jim teploty vyhovují víc. Ale jak na změny klimatu reagují inteligentní zvířata, která mají dlouhé životy a jsou specializovaná na nějaký zaběhlý způsob života? Prozkoumala to skupina přírodovědců.
včera v 08:34

Geologové přinesli další důkazy, že se Afrika roztrhne

Podoba kontinentů není neměnná. Před miliardami let byla Země jediným světadílem, od té doby se mnohokrát tvář světa proměnila. Tyto procesy probíhají i nadále, ale jsou nesmírně pomalé, proto se jen špatně odhalují. Teď se to podařilo oxfordským vědcům v případě Afriky.
13. 5. 2026
Načítání...