Testování Galilea se blíží, dvě třetiny satelitů jsou ve vesmíru

Na oběžnou dráhu zamířily další čtyři satelity evropského navigačního systému Galileo. Celkem tak už kolem Země obíhá osmnáct z třiceti plánovaných satelitů a brzy bude možné začít testovat jejich navigační služby.

Družice systému Galileo odstartovaly z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Evropská kosmická agentura (ESA) poprvé použila vlastní raketu Ariane 5. Ta nahradila ruský Sojuz, který vynášel vždy jen dvě družice najednou.

„Ariane 5 byla specificky upravená, je to speciální verze, která se bude používat jen pro Galileo. Na špičce je takzvaný dispenser, což je zařízení, na kterém čtyři satelity v průběhu startu drží,“ řekl ředitel navigačních programů ESA Paul Verhoef.

Na oběžnou dráhu ve výšce 22 900 kilometrů nad Zemí se teď dostaly satelity s pořadovými čísly 15, 16, 17 a 18. Signál Galilea už nyní pokryje celou zeměkouli, je proto možné začít testovat jeho funkce.

Tato fáze se koordinuje z pražských Holešovic, kde sídlí Evropská agentura pro globální navigační systém. Otevřením centra pro program Galileo (GSA) se završilo šestileté úsilí Česka o přesun administrativního centra navigačního systému z Bruselu do Prahy.

„GSA v Praze je hlavní středisko, které organizuje všechny aplikace. Pro české firmy to znamená jednu zásadní věc – máme nejlepší přístup ke všem informacím a satelitová navigace stoupá každý rok v obratu o 10 procent,“ podotkl vládní zmocněnec pro spolupráci s GSA Karel Dobeš.

Plně funkční by měl být systém Galileo až v roce 2020. Další dvě evropské rakety Ariane 5 mají vynést do vesmíru každá po čtyřech satelitech, a to v létě 2017 a začátkem roku 2018. Pak naváže raketa Ariane 6 a ruská nosná raketa Sojuz.

Vybudování systému, který se má stát výkonnější a přitom kompatibilní obdobou amerického systému GPS, oproti plánu již nabralo zpoždění. Unii přijde na zhruba sedm miliard eur (189 miliard korun).

Uživatelům navigace přinese Galileo několikanásobně přesnější určení polohy ,než jakého dosahuje GPS, a hlavně lepší dostupnost signálu. To umožní, aby se na satelity mohla plně spolehnout i letecká nebo železniční doprava.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 17 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 19 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 21 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...