Soukromá společnost SpaceX vynesla do kosmu satelit pro tajnou službu

Americké tajné služby začaly využívat pro dopravu špionážních satelitů soukromou společnost SpaceX.

Americká soukromá vesmírná společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu kolem Země satelit pro Národní úřad pro průzkum (NRO), který je jednou z tajných služeb Spojených států. Informovala o tom agentura AP.

Satelit do kosmu vynesla raketa Falcon 9, která odstartovala z floridského Mysu Canaveral. První stupeň rakety se po vyhoření paliva odpojil a následně řízeně přistál. SpaceX využívá použité první raketové stupně k opakovaným startům.

Mise pro NRO byla vedena jako tajná, neznámá je i funkce družice. NRO nicméně od roku 1996 veřejně přiznává starty, které si v utajeném režimu objednává. Tato agentura není příliš známá, ale patří do pětice nejdůležitějších amerických tajných služeb. Jejím hlavním účelem je zajišťovat satelitní sledování Země pro ostatní agentury. 

Největší úspěch SpaceX

Americká soukromá společnost SpaceX na konci března jako první na světě opakovaně použila první stupeň nosné rakety k vynesení družice na oběžnou dráhu. Tento krok má v budoucnosti zlevnit a zrychlit vesmírné lety. První stupeň rakety, který se poprvé vydal do vesmíru téměř před rokem, po své druhé misi znovu úspěšně přistál na Zemi. Šéf firmy Elon Musk označil počin za revoluční a stanovil další cíl: uskutečnit dva lety se stejnou částí rakety během 24 hodin.

Muskově společnosti se opakovaně podařilo po startu a vynesení nákladu do vesmíru znovu přistát s prvním stupněm Falconu 9, který podle miliardáře představuje nejdražší část rakety. Vícenásobná využitelnost raket by zlevnila lety do vesmíru a rovněž zrychlila jejich přípravu. Nynější let označil Musk za „historický milník“ a „velkou revoluci ve vesmírných letech“.

Firma podle agentury Reuters až dosud uváděla sumu 62 milionů dolarů (asi 1,6 miliardy korun) jako náklady na jeden let nosné rakety. Od opětovného použití prvého stupně si slibuje snížení nákladů o 30 procent. Dosud však neupřesnila cenu letu s opětovně použitou raketou.

Kromě finanční úspory je podle SpaceX další výhodou úspora časová, neboť doba potřebná pro výrobu nových dílů brání společnosti provést více letů v kratším čase a uspokojit tak více klientů. K těm vedle soukromých firem patří i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). „Dalším cílem je opětovný let do 24 hodin,“ řekl Musk novinářům. SpaceX se o to podle něj může reálně pokusit ještě letos.

15 let plánování a testů

Kalifornské společnosti SpaceX, jejíž celý název je Space Exploration Technologies Corp, trvalo 15 let vývoje, než přesvědčila svět, že nosné rakety končící obvykle na mořském dně je možné zachytit na plovoucí plošině a opět použít. Náklady na tento projekt se odhadují přinejmenším na miliardu dolarů (25 miliard korun) a firma by podle Muska chtěla dosáhnout návratu investice možná již v příštím roce.

Návratový manévr se poprvé uskutečnil v prosinci 2015 a od té doby se včetně aktuálního letu zopakoval osmkrát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...