Sněžný levhart už není ohrožený, dohodli se biologové. Okamžitě přišla kritika

Experti z Mezinárodního svazu ochrany přírody se rozhodli, že asijský sněžný levhart nazývaný také irbis už není ohrožený – nyní patří do kategorie „zranitelných“ živočichů.

Experti stále varují, že šelmě stále hrozí mnoho rizik spojených s pytláky a úbytkem jejich přirozeného životního prostředí. Na seznam se irbis poprvé dostal už roku 1972.

  • Mezinárodní svaz ochrany přírody (anglicky International Union for Conservation of Nature), je mezinárodní organizace zaměřená na uchování přírodních zdrojů. Byla založena v roce 1948 a má sídlo ve švýcarském Glandu u Ženevského jezera. IUCN spojuje 83 států, 108 státních institucí, 766 nevládních organizací, 81 mezinárodních organizací a kolem 10 000 odborníků a vědců z celého světa.

Změna statusu je výsledkem tříleté práce mezinárodního panelu pěti vědců. Jedním z nich byl Tom McCarthy, vedoucí Snow Leopard Programme. Podle vyjádření, které poskytl BBC, levhart už nesplňuje podmínky, aby spadal do kategorie ohroženého zvířete. „Aby se dalo zvíře označit jako ohrožené, muselo by existovat méně než 2500 dospělých irbisů – a jejich populace by musela zaznamenat strmý pokles.“ Ani jedna z těchto podmínek však není v současné době splněná, takže jsou to pro biology dobré zprávy.

Neznamená to však, že nastal čas na oslavy. Irbisů ve volné přírodě stále ubývá a riziko, že tam zcela vyhynou, i nadále existuje. Jen se rychlost poklesu zpomalila – irbisů tedy neubývá v přírodě tak rychle, jak to doposud vypadalo.

Kategorie „zranitelný“ je popsána jinými čísly: ve volné přírodě musí existovat méně než 10 000 rozmnožování schopných zvířat a úbytek se pohybuje kolem 10 procent v průběhu tří generací.

Námitky vůči rozhodnutí

Proti tomuto rozhodnutí intenzivně protestuje několik organizací, které se ochranou těchto šelem zabývají, nejhlasitěji Snow Leopard Trust. Tato organizace se snaží chránit irbisy pomocí podpory řady drobných komunitních projektů. „Obáváme se, že toto rozhodnutí by mohlo mít pro celý druh závažné důsledky,“ uvedli.

Zpomalení úbytku levhartů je totiž přičítáno právě podobným projektům. Aktivisté v jejich rámci například financují lepší ochranu hospodářských zvířat v Asii – místní lidé pak levharty tak často neloví. Jenže když se teď irbis ocitl v kategorii méně ohroženého zvířete, budou se ekologům na takové projekty shánět hůře finance; což může vést k opětovnému návratu irbisů mezi ohrožené.

Sněžný leopard neboli irbis je považován za nejhůře studovatelnou velkou kočkovitou šelmu na světě. Obývá rozsáhlou oblast velkou asi 1,6 milionu kilometrů čtverečních – jeho teritorium pokrývá celkem 12 zemí v Asii.

Jedná se o zvíře specializované na život ve vysokých nadmořských výškách, nejčastěji nad 3000 metrů nad mořem. V těchto místech je již nižší koncentrace kyslíku, žije tam jen málo zvířat, která by irbisové mohli lovit. Sněžný levhart je ve většině míst, kde žije, vrcholovým a současně největší predátorem, je tedy ohrožen jakýmikoliv změnami, které tam probíhají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 10 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 11 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 13 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 14 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 15 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 16 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
16. 6. 2026

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
16. 6. 2026
Načítání...