Sněžný levhart už není ohrožený, dohodli se biologové. Okamžitě přišla kritika

Experti z Mezinárodního svazu ochrany přírody se rozhodli, že asijský sněžný levhart nazývaný také irbis už není ohrožený – nyní patří do kategorie „zranitelných“ živočichů.

Experti stále varují, že šelmě stále hrozí mnoho rizik spojených s pytláky a úbytkem jejich přirozeného životního prostředí. Na seznam se irbis poprvé dostal už roku 1972.

  • Mezinárodní svaz ochrany přírody (anglicky International Union for Conservation of Nature), je mezinárodní organizace zaměřená na uchování přírodních zdrojů. Byla založena v roce 1948 a má sídlo ve švýcarském Glandu u Ženevského jezera. IUCN spojuje 83 států, 108 státních institucí, 766 nevládních organizací, 81 mezinárodních organizací a kolem 10 000 odborníků a vědců z celého světa.

Změna statusu je výsledkem tříleté práce mezinárodního panelu pěti vědců. Jedním z nich byl Tom McCarthy, vedoucí Snow Leopard Programme. Podle vyjádření, které poskytl BBC, levhart už nesplňuje podmínky, aby spadal do kategorie ohroženého zvířete. „Aby se dalo zvíře označit jako ohrožené, muselo by existovat méně než 2500 dospělých irbisů – a jejich populace by musela zaznamenat strmý pokles.“ Ani jedna z těchto podmínek však není v současné době splněná, takže jsou to pro biology dobré zprávy.

Neznamená to však, že nastal čas na oslavy. Irbisů ve volné přírodě stále ubývá a riziko, že tam zcela vyhynou, i nadále existuje. Jen se rychlost poklesu zpomalila – irbisů tedy neubývá v přírodě tak rychle, jak to doposud vypadalo.

Kategorie „zranitelný“ je popsána jinými čísly: ve volné přírodě musí existovat méně než 10 000 rozmnožování schopných zvířat a úbytek se pohybuje kolem 10 procent v průběhu tří generací.

Námitky vůči rozhodnutí

Proti tomuto rozhodnutí intenzivně protestuje několik organizací, které se ochranou těchto šelem zabývají, nejhlasitěji Snow Leopard Trust. Tato organizace se snaží chránit irbisy pomocí podpory řady drobných komunitních projektů. „Obáváme se, že toto rozhodnutí by mohlo mít pro celý druh závažné důsledky,“ uvedli.

Zpomalení úbytku levhartů je totiž přičítáno právě podobným projektům. Aktivisté v jejich rámci například financují lepší ochranu hospodářských zvířat v Asii – místní lidé pak levharty tak často neloví. Jenže když se teď irbis ocitl v kategorii méně ohroženého zvířete, budou se ekologům na takové projekty shánět hůře finance; což může vést k opětovnému návratu irbisů mezi ohrožené.

Sněžný leopard neboli irbis je považován za nejhůře studovatelnou velkou kočkovitou šelmu na světě. Obývá rozsáhlou oblast velkou asi 1,6 milionu kilometrů čtverečních – jeho teritorium pokrývá celkem 12 zemí v Asii.

Jedná se o zvíře specializované na život ve vysokých nadmořských výškách, nejčastěji nad 3000 metrů nad mořem. V těchto místech je již nižší koncentrace kyslíku, žije tam jen málo zvířat, která by irbisové mohli lovit. Sněžný levhart je ve většině míst, kde žije, vrcholovým a současně největší predátorem, je tedy ohrožen jakýmikoliv změnami, které tam probíhají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 6 hhodinami

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
včera v 15:33

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
včera v 07:00

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026
Načítání...