Sněžný levhart už není ohrožený, dohodli se biologové. Okamžitě přišla kritika

Experti z Mezinárodního svazu ochrany přírody se rozhodli, že asijský sněžný levhart nazývaný také irbis už není ohrožený – nyní patří do kategorie „zranitelných“ živočichů.

Experti stále varují, že šelmě stále hrozí mnoho rizik spojených s pytláky a úbytkem jejich přirozeného životního prostředí. Na seznam se irbis poprvé dostal už roku 1972.

  • Mezinárodní svaz ochrany přírody (anglicky International Union for Conservation of Nature), je mezinárodní organizace zaměřená na uchování přírodních zdrojů. Byla založena v roce 1948 a má sídlo ve švýcarském Glandu u Ženevského jezera. IUCN spojuje 83 států, 108 státních institucí, 766 nevládních organizací, 81 mezinárodních organizací a kolem 10 000 odborníků a vědců z celého světa.

Změna statusu je výsledkem tříleté práce mezinárodního panelu pěti vědců. Jedním z nich byl Tom McCarthy, vedoucí Snow Leopard Programme. Podle vyjádření, které poskytl BBC, levhart už nesplňuje podmínky, aby spadal do kategorie ohroženého zvířete. „Aby se dalo zvíře označit jako ohrožené, muselo by existovat méně než 2500 dospělých irbisů – a jejich populace by musela zaznamenat strmý pokles.“ Ani jedna z těchto podmínek však není v současné době splněná, takže jsou to pro biology dobré zprávy.

Neznamená to však, že nastal čas na oslavy. Irbisů ve volné přírodě stále ubývá a riziko, že tam zcela vyhynou, i nadále existuje. Jen se rychlost poklesu zpomalila – irbisů tedy neubývá v přírodě tak rychle, jak to doposud vypadalo.

Kategorie „zranitelný“ je popsána jinými čísly: ve volné přírodě musí existovat méně než 10 000 rozmnožování schopných zvířat a úbytek se pohybuje kolem 10 procent v průběhu tří generací.

Námitky vůči rozhodnutí

Proti tomuto rozhodnutí intenzivně protestuje několik organizací, které se ochranou těchto šelem zabývají, nejhlasitěji Snow Leopard Trust. Tato organizace se snaží chránit irbisy pomocí podpory řady drobných komunitních projektů. „Obáváme se, že toto rozhodnutí by mohlo mít pro celý druh závažné důsledky,“ uvedli.

Zpomalení úbytku levhartů je totiž přičítáno právě podobným projektům. Aktivisté v jejich rámci například financují lepší ochranu hospodářských zvířat v Asii – místní lidé pak levharty tak často neloví. Jenže když se teď irbis ocitl v kategorii méně ohroženého zvířete, budou se ekologům na takové projekty shánět hůře finance; což může vést k opětovnému návratu irbisů mezi ohrožené.

Sněžný leopard neboli irbis je považován za nejhůře studovatelnou velkou kočkovitou šelmu na světě. Obývá rozsáhlou oblast velkou asi 1,6 milionu kilometrů čtverečních – jeho teritorium pokrývá celkem 12 zemí v Asii.

Jedná se o zvíře specializované na život ve vysokých nadmořských výškách, nejčastěji nad 3000 metrů nad mořem. V těchto místech je již nižší koncentrace kyslíku, žije tam jen málo zvířat, která by irbisové mohli lovit. Sněžný levhart je ve většině míst, kde žije, vrcholovým a současně největší predátorem, je tedy ohrožen jakýmikoliv změnami, které tam probíhají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trump si myslí, že je Bůh, říká historik Snyder

Historik Timothy Snyder se dlouhodobě kriticky vyjadřuje k současné americké administrativě, Rusku Vladimira Putina a autoritářským režimům po celém světě. Věnoval se tomu také v pořadu Hyde Park Civilizace, kde se s Danielem Stachem bavil o tom, jak znalost historie pomáhá chápat moderní svět.
před 1 hhodinou

Meteorologové upravili barvy na teplotních mapách. Podívejte se na rozdíl

Český hydrometeorologický ústav až doposud nekomunikoval teploty na svých mapách jednotně – jiné barevné škály se objevovaly na sociálních sítích, další v modelu Aladin a odlišné v dalších službách, které tento úřad občanům i firmám poskytuje. Teď se rozhodl je sjednotit a nastavit nové schéma, které by mělo být univerzálně platné a využitelné v jakémkoliv ročním období.
před 4 hhodinami

Pravděpodobnost super El Niña stoupá

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
před 6 hhodinami

Spalničky zabily v Bangladéši už přes 500 lidí, většinou neočkované děti

V Bangladéši si epidemie spalniček vyžádala už více než pět set životů, většinou dětských. Jedná se tam o nejtragičtější vlnu nemoci za poslední desítky let. Počet obětí minulý týden rychle rostl, během jediného dne zemřelo v tamních nemocnicích třináct dětí.
před 7 hhodinami

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
včera v 15:15

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
včera v 13:30

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
včera v 11:06

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026
Načítání...