Rusko prodalo Aljašku za méně, než za svou kariéru vydělal Jaromír Jágr. Je tomu 150 let

Jeden z nejlepších obchodů historie se povedl USA, když od Ruska před 150 lety koupily Aljašku. Rusům údajně v té době Aljaška nepřinášela žádné zisky, Američané ale věděli o nerostném bohatství tohoto území (zlato či ropa), což se v budoucnu prokázalo.

  • Jaromír Jágr podle médií vydělal tři miliardy korun již roku 2012.

Území Aljašky bylo oficiálně USA předáno 18. října 1867, přičemž smlouva se podepsala již v březnu téhož roku.

Současný rozlohou největší stát USA koupily Spojené státy od Ruska 30. března 1867 za 7,2 milionu dolarů (nyní dle přepočtů přes 120 milionů dolarů, tedy asi 3 miliardy korun), přičemž jen o něco větší území tehdejší kolonie Louisiany (zahrnuje řadu států středozápadu USA) koupily v 1803 od Francie za 15 milionů dolarů.

Aljašku, jejíž název je převzat z aleutského slova Alyeska, což znamená Velká země, objevil v roce 1741 Vitus Jonassen Bering, dánský mořeplavec a badatel v ruských službách. Rusové tam poprvé vkročili v polovině 18. století, o století později jich tam ale žilo jen asi osm set. Na Aljašce vyrostlo několik ruských osad i pravoslavných kostelů, které se v řadě míst zachovaly dosud.

6 minut
Aljaška už 150 let nepatří Rusku
Zdroj: ČT24

Aljaška mohla patřit královně

Koupi Aljašky o rozloze asi 1,5 milionu kilometrů čtverečních dohodl tehdejší americký ministr zahraničí William Seward (za vlády prezidenta Adrewa Johnsona). V roce 1866 se dozvěděl, že Rusové, v jejichž v zemi tehdy vládl car Alexandr II., by chtěli Aljašku prodat, protože jim nepřinášela žádný zisk.

Rusové chtěli údajně Aljašku nejprve nabídnout Britům (sousedním státem byla britská kolonie Kanada), na nabídku ale kývli Američané. Ti zprvu nabízeli pět milionů dolarů, nakonec 2,2 milionu dolarů přidali. Senát dohodu schválil 9. dubna 1867, sněmovna reprezentantů ale až v červenci 1868. Samotné předání území proběhlo v Sitce 18. října 1867. Do roku 1912 byla Aljaška distriktem, pak teritoriem a od ledna 1959 je 49. státem USA.

Po nákupu se v USA vtipkovalo, že jsou to hříšné peníze za takovou „ledničku“ či „horu ledu“, kritické hlasy ale brzy zmlkly, když se ukázalo, že USA vlastně zaplatily Rusku za hektar území zhruba čtyři centy. Tato koupě se brzy ukázala být pro USA největším ternem od koupě Louisiany od Francie v 1803 jak z hlediska hospodářského, tak strategického.

Seward koupil Aljašku jednak proto, že se obával, že ji koupí Britové, a jednak proto, že věděl o nerostném bohatství, možnostech rybolovu a lesích tohoto území. Rusové měli později mnohokrát chuť zvrátit tento obchod jako vynucený.

Zlato, ropa, peníze

Výhoda nákupu se ukázala již o dvacet let později, v roce 1896, kdy bylo na Aljašce objeveno zlato. Na sever USA se v době „zlaté horečky“ vydaly statisíce dobrodruhů s vidinou snadného zisku. Jen do první světové války se zde vytěžilo zlato za víc než bilion dolarů. I dnes se zde zlato nachází, jeho roční těžba ovšem nevynáší víc než ropa vytěžená za jediný den.

2 minuty
Americká vláda ochrání velké území Aljašky od těžby ropy
Zdroj: ČT24

A právě velká naleziště „černého zlata“ (první nález byl oznámen již v roce 1900) tvoří hlavní část aljašského bohatství, i když o „ropné horečce“ se dá mluvit až po úspěšném vrtu z června 1968.

Aljaška získala v září 1969 za pronájem práv v těžební oblasti téměř 900 000 milionů dolarů. Začala výstavba transaljašského ropovodu, který ústí v nezamrzajícím přístavu Valdez. První tanker s ropou odtud odplul v srpnu 1977.

Základní údaje o Aljašce:

- Největší stát USA (nyní 1,7 milionu kilometrů čtverečních) v severozápadní části Severní Ameriky. Na východě sousedí s Kanadou, ze západu a jihu tvoří její hranici Tichý oceán (8900 km), na severu Severní ledový oceán (1706 km).

- Od severu na jih měří 1770 km, od východu na západ 3200 km. K Aljašce patří i Aleuty - 110 ostrovů v Tichém oceánu. Velmi členité pobřeží má délku kolem 70 000 kilometrů.

- Má asi 738 000 obyvatel (34 000 v roce 1880). Většina obyvatel žije při pobřeží nebo v údolí řek. Kromě bělochů jsou tam Eskymáci, Aleuťané a Indiáni.

- Hlavním městem je Juneau (asi 31 000 obyvatel), největším městem Anchorage (290 000 obyvatel).

- Na Aljašce se těží zlato, měď, stříbro a další kovy včetně uranu. Jsou zde vydatná naleziště ropy (v Prudhoe Bay na severním pobřeží) a zemního plynu, rozvinutý je rybářský průmysl. Významným zdrojem příjmů je také turistika.

- S výjimkou malé části území zůstává zde průměrná teplota po větší část roku pod nulou. Vegetační období je pouhých 120 dnů.

- Kromě státní vlajky, pečeti a hymny má Aljaška také svou rybu - tou byl uznán chinook losos.

- Asi na třetině území (430 000 kilometrů čtverečních) jsou rezervace a chráněné oblasti. Je zde i 47 aktivních sopek či tři miliony jezer, lesy pokrývají třetinu území.

- Na Aljašce je též nejvyšší hora Severní Ameriky, Denali (do roku 2015 se nazývala Mount McKinley; 6194 metrů).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 52 mminutami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 2 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 5 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 6 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 9 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 23 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...