Ptákem roku vyhlásili ornitologové zvonka zeleného. V Česku ho hubí vážná nemoc

Ptákem roku 2022 ornitologové vyhlásili zvonka zeleného. Žije v zemědělské krajině i v zahradách a parcích. Za poslední dekádu jeho populace v Česku poklesla o dvě třetiny kvůli vážné nemoci – trichomonóze. Udělení titulu má podle České společnosti ornitologické upozornit na to, že ptáci, kteří se považují za všudypřítomné, nemusí být běžní napořád. Ptákem loňského roku byl nejohroženější dravec u nás i v Evropě káně lesní.

Titul ptáka roku uděluje Česká společnost ornitologická obvykle druhům, které veřejnost zná ze svého okolí. „Zvonek obývá otevřenou zemědělskou krajinu s poli, sady a pásy křovin, ale žije i v lidských sídlech včetně největších měst, kde vyhledává zahrady a parky,“ uvedl ředitel společnosti Zdeněk Vermouzek.

Samec a samice zvonka zeleného
Zdroj: Wikimedia Commons

Zvonky lze v Česku spatřit po celý rok. „Na jaře můžeme vidět samce, jak zpívají z vrcholků stromů. Pokud máme na zahradě husté keře, zvonci u nás mohou zahnízdit. Na podzim se potom hejna zvonků sdružují a potulují se polní krajinou, kde sbírají semena a další rostlinnou potravu. V zimě rádi přilétají do zahrad a na krmítka, kde si vybírají především slunečnicová semena,“ popsal Vermouzek. Tito zelenkaví ptáci mají zářivě žlutý pruh v křídle a mohutný kuželovitý zobák. Typický je pro ně výrazný hlas připomínající zvuk malého zvonečku.

Za deset let ubyly dvě třetiny zvonků

V poslední dekádě zvonků v Česku dramaticky ubývá. „Zhruba až do roku 2010 se zdálo, že zvonek u nás nijak zásadně nemění svoji početnost, na rozdíl od řady dalších druhů zemědělské krajiny. Jako převážně semenožravý druh žijící v blízkosti člověka, často ve vesnicích, na tom byl lépe než řada jiných druhů. Za posledních deset let ale dvě třetiny našich zvonků zmizely. V roce 2021 jsme v Jednotném programu sčítání ptáků napočítali jen 31 procent zvonků oproti roku 2011,“ upozornil Vermouzek.

Hlavní příčinou je trichomonóza – nemoc na savce nepřenosná, ale pro ptáky vysoce infekční a smrtící. „Trichomonózu způsobuje parazitický prvok bičenka drůbeží, která napadá zadní část ptačí ústní dutiny – jícen a vole. Zde se namnoží a způsobuje rozsáhlé záněty, které znemožňují polykání a ptáci nakonec uhynou hladem,“ popsal Vermouzek. „Bičenky se přenášejí slinami a zbytky potravy, která odpadne nakaženým ptákům od zobáku,“ uvedl. Krmítka, kde jsou ptáci v těsném kontaktu, tedy přispívají k šíření nemoci, a proto se trichomonóze říká krmítková nákaza, doplnil ornitolog.

Prevencí je čištění krmítek

Příznaky nemoci jsou netečnost, načepýřené peří a apatické chování. Podle Vermouzka nemá pták často sílu k letu a v krmítku zdánlivě pospává. Nakaženým ptákům také tečou sliny, mívají mokré opeření kolem zobáku, těžce polykají a plivají potravu. Mnohdy hynou přímo u krmítka. Smysluplná léčba volně žijících ptáků podle odborníků není možná.

Pokud lidé nakaženého ptáka uvidí, je podle ornitologů nutné přestat s přikrmováním alespoň na dva týdny, všechna krmítka vyčistit a důkladně vysušit. Bičenku drůbeží totiž sucho spolehlivě zabije. Výskyt nemoci je také vhodné ohlásit na web birdlife.cz/choroby a informovat sousedy, kteří mají krmítka. Loni byl podle ornitologů nejčastěji hlášeným nemocným druhem právě zvonek zelený. Nemoc však ohrožuje také další ptáky jako pěnkavy, čížky, dlasky, vrabce i sýkory.

Vermouzek uvedl, že důležitá je také prevence, lidé by měli z krmítka denně odstraňovat zbytky potravy a trus, krmítko pravidelně čistit a po umytí nechat důkladně vysušit. Podle ornitologa je nejlepší používat závěsná krmítka se zásobníky, kde se ptáci nesdružují ve velkých hejnech, namísto velkých dřevěných krmítek. 

  • Česká společnost ornitologická od svého založení roku 1926 zkoumá a chrání ptáky, jejich prostředí a přírodu jako celek a svou činností k tomu motivuje i širokou veřejnost. ČSO prosazuje ochranu přírody založenou na vědeckých poznatcích a pomáhá rozvoji ornitologie i ochrany ptáků bez ohledu na politické hranice. Usiluje o svět, kde lidé a ptáci žijí v harmonii, kde lidé s pokorou obdivují přírodu, snaží se jí porozumět a využívají ji udržitelně po sebe, pro ptáky i pro ostatní organismy.
    Více informací o České společnosti ornitologické naleznete na www.birdlife.cz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 17 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 17 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...