Psí vztah k televizi je stále záhadou. Vědci už vědí, co na obrazovce vidí, ale tápou, co vnímají

Ve Spojených státech už několik let vysílá kabelová televizní stanice DogTV. Jak její název napovídá, na americkém trhu se nesnaží oslovit lidské diváky, ale nabízí pořady určené pro psy. Její program pro ně vytváří experti tak, aby čtyřnohým mazlíčkům vyhovoval. Psi televizi vnímají, rozeznat dokáží především pohyby, a někteří dokonce i poznají, když na obrazovce běhá digitální pes.

Psi potřebují lidskou společnost – a během dlouhých lockdownů a dalších opatření si na ni zvykli. Když se pak lidé začali do práce vracet, psi zase začali být osamělejší. V řadě z nich to vyvolává takzvanou separační úzkost, která se projevuje štěkáním, vytím, přecitlivělostí na zvukové vjemy nebo také ničením domácnosti.

Mnoho majitelů svým mazlíčkům nechává při odchodu z domova zapnuté rádio nebo televizi. Veterináři takový postup doporučují, protože psům spuštěné přístroje navodí pocit, že nejsou sami.

Psí zrak a televize

Zrak pro psy není primárním smyslem a podle řady vědeckých výzkumů vidí tito mazlíčci odlišně než lidé. Svět pro ně má výrazně tlumenější barvy – to proto, že zatímco člověk má v sítnici tři typy buněk, které rozeznávají barvy, psi mají pouze dvě. Barevná škála pro ně zahrnuje matné modré, žluté a zelené tóny. I když je tento rozsah vidění omezený, vyvrací zažitou představu, že domácí zvířata vidí pouze černobíle.

Lépe než člověk navíc psi rozpoznávají kontrasty ve slabším světle. Televizi vnímají a někdy u přijímače leží velmi blízko – to proto, že do dálky je jejich zrak méně ostrý. Podle veterinárního oftalmologa Christophera Pirieho je ideální vzdálenost, kdy pes opravdu dobře vidí obrazovku podobně dobře jako člověk necelý metr. Čím dál je od obrazovky, tím zrnitější a rozmazanější pro něj video je.

Psi mnohem více než  samotný obraz vnímají pohyb. Jsou predátoři, takže reagují intenzivně na pohyb. Existuje množství důkazů, jak vědeckých, tak i z laických pozorování, že tato zvířata pohyb na obrazovce opravdu rozpoznávají. Reagují na jiná zvířata, automobily i jiné rychlé objekty.

Co psi vnímají

Mnohem náročnější je ale pochopit, co vlastně vnímají, když se na televizi dívají. Řada experimentů prokázala, že psi úplně nereagují na svůj vlastní odraz v zrcadle nebo na obrazovce. Některé druhy zvířat toho schopné jsou, jedná se zejména o některé druhy primátů nebo slony. U psů jsou důkazy o této dovednosti nepřesvědčivé – zdá se tedy, že jejich kognitivní schopnosti jsou v tomto ohledu poměrně omezené.

Někdy záleží na vlastním odrazu v zrcadle jen štěňatům, i to je ale ve skutečnosti jen iluze. Ani ona se v zrcadle nebo televize sama nepoznávají. Když štěně projde nebo proběhne kolem zrcadla, může svůj odraz náhodou zahlédnout. Pokud se tak stane, mnoho štěňat se před zrcadlem zastaví a začne na svůj odraz štěkat, vrčet, ukazovat zuby nebo dokonce kňučet.

Je to většinou proto, že tento odraz nepovažují za realitu – myslí si, že se jedná o jiného psa, a podle toho také reagují. Starší jedinci obecně reagují úplně jinak: i když se může stát, že někdy zachytí svůj obraz v zrcadle, platí, že starší štěně bude svůj odraz jednoduše ignorovat a bude se tvářit, jako by ani nic nevidělo.

Proč psi rádi sledují televizi

Experiment z roku 2013, který vědci popsali v odborném časopisu Animal Cognition, prokázal, že psi na obrazovkách poznají některé základní tvary a například dokáží identifikovat, že v televizi běží pes, a nikoliv například kočka. Zdaleka ale ne všichni, podle vědců to dokáží jen někteří jedinci a není zatím zcela jasné proč.

Chování psů je podle psího psychologa Nicholase Dodmana především značně individuální – čtyřnozí mazlíčci ukazují velmi pozoruhodnou rozmanitost povah a individuality. To je také tím hlavním důvodem, proč se jejich chování tak špatně zkoumá a generalizuje.

Etologové, tedy experti na chování zvířat, upozorňují, že psi sice s lidmi tráví u televizní obrazovky hodně času, ale nejde jim vlastně o samotné vysílání – mnohem víc si užívají právě sociální kontakt, tedy to, že jsou ve společnosti člověka. A protože jsou lidé při sledování televize večer doma většinou klidní, odpočívají a užívají, mohou mít mazlíčci tuto asociaci spojenou s pohodou a relaxací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 3 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 5 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 8 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 16 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...