Psí vztah k televizi je stále záhadou. Vědci už vědí, co na obrazovce vidí, ale tápou, co vnímají

Ve Spojených státech už několik let vysílá kabelová televizní stanice DogTV. Jak její název napovídá, na americkém trhu se nesnaží oslovit lidské diváky, ale nabízí pořady určené pro psy. Její program pro ně vytváří experti tak, aby čtyřnohým mazlíčkům vyhovoval. Psi televizi vnímají, rozeznat dokáží především pohyby, a někteří dokonce i poznají, když na obrazovce běhá digitální pes.

Psi potřebují lidskou společnost – a během dlouhých lockdownů a dalších opatření si na ni zvykli. Když se pak lidé začali do práce vracet, psi zase začali být osamělejší. V řadě z nich to vyvolává takzvanou separační úzkost, která se projevuje štěkáním, vytím, přecitlivělostí na zvukové vjemy nebo také ničením domácnosti.

Mnoho majitelů svým mazlíčkům nechává při odchodu z domova zapnuté rádio nebo televizi. Veterináři takový postup doporučují, protože psům spuštěné přístroje navodí pocit, že nejsou sami.

Psí zrak a televize

Zrak pro psy není primárním smyslem a podle řady vědeckých výzkumů vidí tito mazlíčci odlišně než lidé. Svět pro ně má výrazně tlumenější barvy – to proto, že zatímco člověk má v sítnici tři typy buněk, které rozeznávají barvy, psi mají pouze dvě. Barevná škála pro ně zahrnuje matné modré, žluté a zelené tóny. I když je tento rozsah vidění omezený, vyvrací zažitou představu, že domácí zvířata vidí pouze černobíle.

Lépe než člověk navíc psi rozpoznávají kontrasty ve slabším světle. Televizi vnímají a někdy u přijímače leží velmi blízko – to proto, že do dálky je jejich zrak méně ostrý. Podle veterinárního oftalmologa Christophera Pirieho je ideální vzdálenost, kdy pes opravdu dobře vidí obrazovku podobně dobře jako člověk necelý metr. Čím dál je od obrazovky, tím zrnitější a rozmazanější pro něj video je.

Psi mnohem více než  samotný obraz vnímají pohyb. Jsou predátoři, takže reagují intenzivně na pohyb. Existuje množství důkazů, jak vědeckých, tak i z laických pozorování, že tato zvířata pohyb na obrazovce opravdu rozpoznávají. Reagují na jiná zvířata, automobily i jiné rychlé objekty.

Co psi vnímají

Mnohem náročnější je ale pochopit, co vlastně vnímají, když se na televizi dívají. Řada experimentů prokázala, že psi úplně nereagují na svůj vlastní odraz v zrcadle nebo na obrazovce. Některé druhy zvířat toho schopné jsou, jedná se zejména o některé druhy primátů nebo slony. U psů jsou důkazy o této dovednosti nepřesvědčivé – zdá se tedy, že jejich kognitivní schopnosti jsou v tomto ohledu poměrně omezené.

Někdy záleží na vlastním odrazu v zrcadle jen štěňatům, i to je ale ve skutečnosti jen iluze. Ani ona se v zrcadle nebo televize sama nepoznávají. Když štěně projde nebo proběhne kolem zrcadla, může svůj odraz náhodou zahlédnout. Pokud se tak stane, mnoho štěňat se před zrcadlem zastaví a začne na svůj odraz štěkat, vrčet, ukazovat zuby nebo dokonce kňučet.

Je to většinou proto, že tento odraz nepovažují za realitu – myslí si, že se jedná o jiného psa, a podle toho také reagují. Starší jedinci obecně reagují úplně jinak: i když se může stát, že někdy zachytí svůj obraz v zrcadle, platí, že starší štěně bude svůj odraz jednoduše ignorovat a bude se tvářit, jako by ani nic nevidělo.

Proč psi rádi sledují televizi

Experiment z roku 2013, který vědci popsali v odborném časopisu Animal Cognition, prokázal, že psi na obrazovkách poznají některé základní tvary a například dokáží identifikovat, že v televizi běží pes, a nikoliv například kočka. Zdaleka ale ne všichni, podle vědců to dokáží jen někteří jedinci a není zatím zcela jasné proč.

Chování psů je podle psího psychologa Nicholase Dodmana především značně individuální – čtyřnozí mazlíčci ukazují velmi pozoruhodnou rozmanitost povah a individuality. To je také tím hlavním důvodem, proč se jejich chování tak špatně zkoumá a generalizuje.

Etologové, tedy experti na chování zvířat, upozorňují, že psi sice s lidmi tráví u televizní obrazovky hodně času, ale nejde jim vlastně o samotné vysílání – mnohem víc si užívají právě sociální kontakt, tedy to, že jsou ve společnosti člověka. A protože jsou lidé při sledování televize večer doma většinou klidní, odpočívají a užívají, mohou mít mazlíčci tuto asociaci spojenou s pohodou a relaxací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
před 11 hhodinami

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
před 13 hhodinami

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
před 15 hhodinami

Očkování i v lékárnách? Praktici se s lékárníky na přínosu neshodnou

Zájem o očkování proti chřipce by podle praktických lékařů nejvíc zvýšilo placení vakcíny z veřejného zdravotního pojištění, změna jejich objednávání a profesionální propagační kampaň. Očkování v lékárnách, které navrhuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), by podle nich významný dopad nemělo. Lékárníci s tím však nesouhlasí, zájem veřejnosti podle nich je. Proti chřipce se každoročně nechává očkovat asi sedm procent populace, seniorů pětina.
před 20 hhodinami

Země se může stát skleníkem dřív, než se čekalo, konstatuje mezinárodní výzkum

Rovnou několik složek klimatického systému Země může být destabilizaci blíž, než se doposud předpokládalo. Tvrdí to mezinárodní analýza vedená vědci z Oregonské státní univerzity. To podle nich vystavuje planetu zvýšenému nebezpečí, že se vydá cestou, na které budou nejrůznější, navzájem působící zpětné vazby zesilovat skleníkový efekt, což může ještě víc zesílit důsledky globálního oteplování.
18. 2. 2026

Pravěká čelenka šamanky naznačuje kontakty mezi původními obyvateli a migranty

Evropa byla v pravěku kontinentem lovců. Ti ovládali světadíl desítky tisíc let, než sem přišli zemědělci z území dnešního Turecka. A ti narazili na původní obyvatele. Jak přesně tento střet vypadal, se téměř neví, známý je ale vítěz – byli jím zemědělci. Nový výzkum ukazuje na slavném artefaktu, jak mohl vypadat kontakt mezi oběma skupinami.
18. 2. 2026

Americké úřady otočily, mRNA vakcínu proti chřipce začnou schvalovat

Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) změnil svůj postoj a oznámil společnosti Moderna, že nakonec přece jen přezkoumá její žádost o registraci nové vakcíny proti chřipce, oznámila společnost. Úřad přitom ještě minulý týden tvrdil, že žádost zamítl a vůbec se jí nebude zabývat.
18. 2. 2026

Rizika AI vůči lidstvu jsou jasná, ale rozhoduje tlak investorů, obává se expert

Umělé inteligence (AI) představují podle kalifornského experta Stuarta Russella zásadní bezpečnostní riziko v mnoha oblastech. Vědec před nimi varoval na konferenci v Indii, kde tato technologie může velmi rychle zlikvidovat miliony pracovních míst.
18. 2. 2026Aktualizováno18. 2. 2026
Načítání...