Psí vztah k televizi je stále záhadou. Vědci už vědí, co na obrazovce vidí, ale tápou, co vnímají

Ve Spojených státech už několik let vysílá kabelová televizní stanice DogTV. Jak její název napovídá, na americkém trhu se nesnaží oslovit lidské diváky, ale nabízí pořady určené pro psy. Její program pro ně vytváří experti tak, aby čtyřnohým mazlíčkům vyhovoval. Psi televizi vnímají, rozeznat dokáží především pohyby, a někteří dokonce i poznají, když na obrazovce běhá digitální pes.

Psi potřebují lidskou společnost – a během dlouhých lockdownů a dalších opatření si na ni zvykli. Když se pak lidé začali do práce vracet, psi zase začali být osamělejší. V řadě z nich to vyvolává takzvanou separační úzkost, která se projevuje štěkáním, vytím, přecitlivělostí na zvukové vjemy nebo také ničením domácnosti.

Mnoho majitelů svým mazlíčkům nechává při odchodu z domova zapnuté rádio nebo televizi. Veterináři takový postup doporučují, protože psům spuštěné přístroje navodí pocit, že nejsou sami.

Psí zrak a televize

Zrak pro psy není primárním smyslem a podle řady vědeckých výzkumů vidí tito mazlíčci odlišně než lidé. Svět pro ně má výrazně tlumenější barvy – to proto, že zatímco člověk má v sítnici tři typy buněk, které rozeznávají barvy, psi mají pouze dvě. Barevná škála pro ně zahrnuje matné modré, žluté a zelené tóny. I když je tento rozsah vidění omezený, vyvrací zažitou představu, že domácí zvířata vidí pouze černobíle.

Lépe než člověk navíc psi rozpoznávají kontrasty ve slabším světle. Televizi vnímají a někdy u přijímače leží velmi blízko – to proto, že do dálky je jejich zrak méně ostrý. Podle veterinárního oftalmologa Christophera Pirieho je ideální vzdálenost, kdy pes opravdu dobře vidí obrazovku podobně dobře jako člověk necelý metr. Čím dál je od obrazovky, tím zrnitější a rozmazanější pro něj video je.

Psi mnohem více než  samotný obraz vnímají pohyb. Jsou predátoři, takže reagují intenzivně na pohyb. Existuje množství důkazů, jak vědeckých, tak i z laických pozorování, že tato zvířata pohyb na obrazovce opravdu rozpoznávají. Reagují na jiná zvířata, automobily i jiné rychlé objekty.

Co psi vnímají

Mnohem náročnější je ale pochopit, co vlastně vnímají, když se na televizi dívají. Řada experimentů prokázala, že psi úplně nereagují na svůj vlastní odraz v zrcadle nebo na obrazovce. Některé druhy zvířat toho schopné jsou, jedná se zejména o některé druhy primátů nebo slony. U psů jsou důkazy o této dovednosti nepřesvědčivé – zdá se tedy, že jejich kognitivní schopnosti jsou v tomto ohledu poměrně omezené.

Někdy záleží na vlastním odrazu v zrcadle jen štěňatům, i to je ale ve skutečnosti jen iluze. Ani ona se v zrcadle nebo televize sama nepoznávají. Když štěně projde nebo proběhne kolem zrcadla, může svůj odraz náhodou zahlédnout. Pokud se tak stane, mnoho štěňat se před zrcadlem zastaví a začne na svůj odraz štěkat, vrčet, ukazovat zuby nebo dokonce kňučet.

Je to většinou proto, že tento odraz nepovažují za realitu – myslí si, že se jedná o jiného psa, a podle toho také reagují. Starší jedinci obecně reagují úplně jinak: i když se může stát, že někdy zachytí svůj obraz v zrcadle, platí, že starší štěně bude svůj odraz jednoduše ignorovat a bude se tvářit, jako by ani nic nevidělo.

Proč psi rádi sledují televizi

Experiment z roku 2013, který vědci popsali v odborném časopisu Animal Cognition, prokázal, že psi na obrazovkách poznají některé základní tvary a například dokáží identifikovat, že v televizi běží pes, a nikoliv například kočka. Zdaleka ale ne všichni, podle vědců to dokáží jen někteří jedinci a není zatím zcela jasné proč.

Chování psů je podle psího psychologa Nicholase Dodmana především značně individuální – čtyřnozí mazlíčci ukazují velmi pozoruhodnou rozmanitost povah a individuality. To je také tím hlavním důvodem, proč se jejich chování tak špatně zkoumá a generalizuje.

Etologové, tedy experti na chování zvířat, upozorňují, že psi sice s lidmi tráví u televizní obrazovky hodně času, ale nejde jim vlastně o samotné vysílání – mnohem víc si užívají právě sociální kontakt, tedy to, že jsou ve společnosti člověka. A protože jsou lidé při sledování televize večer doma většinou klidní, odpočívají a užívají, mohou mít mazlíčci tuto asociaci spojenou s pohodou a relaxací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před sto lety vznikly jednotky SS. Zavraždily čtrnáct milionů lidí

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.
před 12 hhodinami

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
včera v 09:30

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
7. 11. 2025

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
7. 11. 2025

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
7. 11. 2025

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
6. 11. 2025

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
6. 11. 2025

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
6. 11. 2025
Načítání...