Psí vztah k televizi je stále záhadou. Vědci už vědí, co na obrazovce vidí, ale tápou, co vnímají

Ve Spojených státech už několik let vysílá kabelová televizní stanice DogTV. Jak její název napovídá, na americkém trhu se nesnaží oslovit lidské diváky, ale nabízí pořady určené pro psy. Její program pro ně vytváří experti tak, aby čtyřnohým mazlíčkům vyhovoval. Psi televizi vnímají, rozeznat dokáží především pohyby, a někteří dokonce i poznají, když na obrazovce běhá digitální pes.

Psi potřebují lidskou společnost – a během dlouhých lockdownů a dalších opatření si na ni zvykli. Když se pak lidé začali do práce vracet, psi zase začali být osamělejší. V řadě z nich to vyvolává takzvanou separační úzkost, která se projevuje štěkáním, vytím, přecitlivělostí na zvukové vjemy nebo také ničením domácnosti.

Mnoho majitelů svým mazlíčkům nechává při odchodu z domova zapnuté rádio nebo televizi. Veterináři takový postup doporučují, protože psům spuštěné přístroje navodí pocit, že nejsou sami.

Psí zrak a televize

Zrak pro psy není primárním smyslem a podle řady vědeckých výzkumů vidí tito mazlíčci odlišně než lidé. Svět pro ně má výrazně tlumenější barvy – to proto, že zatímco člověk má v sítnici tři typy buněk, které rozeznávají barvy, psi mají pouze dvě. Barevná škála pro ně zahrnuje matné modré, žluté a zelené tóny. I když je tento rozsah vidění omezený, vyvrací zažitou představu, že domácí zvířata vidí pouze černobíle.

Lépe než člověk navíc psi rozpoznávají kontrasty ve slabším světle. Televizi vnímají a někdy u přijímače leží velmi blízko – to proto, že do dálky je jejich zrak méně ostrý. Podle veterinárního oftalmologa Christophera Pirieho je ideální vzdálenost, kdy pes opravdu dobře vidí obrazovku podobně dobře jako člověk necelý metr. Čím dál je od obrazovky, tím zrnitější a rozmazanější pro něj video je.

Psi mnohem více než  samotný obraz vnímají pohyb. Jsou predátoři, takže reagují intenzivně na pohyb. Existuje množství důkazů, jak vědeckých, tak i z laických pozorování, že tato zvířata pohyb na obrazovce opravdu rozpoznávají. Reagují na jiná zvířata, automobily i jiné rychlé objekty.

Co psi vnímají

Mnohem náročnější je ale pochopit, co vlastně vnímají, když se na televizi dívají. Řada experimentů prokázala, že psi úplně nereagují na svůj vlastní odraz v zrcadle nebo na obrazovce. Některé druhy zvířat toho schopné jsou, jedná se zejména o některé druhy primátů nebo slony. U psů jsou důkazy o této dovednosti nepřesvědčivé – zdá se tedy, že jejich kognitivní schopnosti jsou v tomto ohledu poměrně omezené.

Někdy záleží na vlastním odrazu v zrcadle jen štěňatům, i to je ale ve skutečnosti jen iluze. Ani ona se v zrcadle nebo televize sama nepoznávají. Když štěně projde nebo proběhne kolem zrcadla, může svůj odraz náhodou zahlédnout. Pokud se tak stane, mnoho štěňat se před zrcadlem zastaví a začne na svůj odraz štěkat, vrčet, ukazovat zuby nebo dokonce kňučet.

Je to většinou proto, že tento odraz nepovažují za realitu – myslí si, že se jedná o jiného psa, a podle toho také reagují. Starší jedinci obecně reagují úplně jinak: i když se může stát, že někdy zachytí svůj obraz v zrcadle, platí, že starší štěně bude svůj odraz jednoduše ignorovat a bude se tvářit, jako by ani nic nevidělo.

Proč psi rádi sledují televizi

Experiment z roku 2013, který vědci popsali v odborném časopisu Animal Cognition, prokázal, že psi na obrazovkách poznají některé základní tvary a například dokáží identifikovat, že v televizi běží pes, a nikoliv například kočka. Zdaleka ale ne všichni, podle vědců to dokáží jen někteří jedinci a není zatím zcela jasné proč.

Chování psů je podle psího psychologa Nicholase Dodmana především značně individuální – čtyřnozí mazlíčci ukazují velmi pozoruhodnou rozmanitost povah a individuality. To je také tím hlavním důvodem, proč se jejich chování tak špatně zkoumá a generalizuje.

Etologové, tedy experti na chování zvířat, upozorňují, že psi sice s lidmi tráví u televizní obrazovky hodně času, ale nejde jim vlastně o samotné vysílání – mnohem víc si užívají právě sociální kontakt, tedy to, že jsou ve společnosti člověka. A protože jsou lidé při sledování televize večer doma většinou klidní, odpočívají a užívají, mohou mít mazlíčci tuto asociaci spojenou s pohodou a relaxací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 23 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.