Prestižní Cena Wernera von Siemense zná vítěze. Milion korun si rozdělí čeští vědci i studenti

Celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů převzalo ocenění ve 20. ročníku prestižní vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense. Český Siemens v ní udělil ceny projektům z oblasti technických a přírodovědných oborů v sedmi kategoriích, a to včetně zvláštního ocenění za překonání překážek při studiu a ceny za nejlepší ženskou disertační práci. Vítězové si rozdělili finanční odměny v celkové výši milion korun.

Cena Wernera von Siemense letos slaví 20 let od založení, během nichž podpořila firma Siemens 344 vědců a na odměnách rozdělila nyní již přes 10 milionů korun. Do 20. ročníku soutěže, která oceňuje práce z oblasti technických a přírodovědných oborů, se přihlásilo rekordních přes 400 soutěžících.

V kategorii o nejvýznamnější výsledek vývoje a inovace byl za vyvinutí nové metody vhodné pro in vitro diagnostiku a objevování biologicky aktivních látek, které se mohou stát základem nových léků, oceněn tým Václava Navrátila (AV ČR).

Za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu si cenu odnesl tým Jiřího Čejky (AV ČR a Přírodovědecká fakulta UK), který objevil a popsal novou metodu přípravy tzv. zeolitů, původně přírodních minerálů, které jsou dnes vyráběny synteticky. Ty v současné době představují nejdůležitější průmyslové katalyzátory s využitím při zpracování ropy, v petrochemii, přípravě speciálních chemikálií a ochraně životního prostředí.

Jako již tradičně se nejvíce soutěžících přihlásilo v kategoriích o nejlepší diplomovou a disertační práci. Ocenění si odnesli Martin Gajarský (Masarykova univerzita) za nejlepší diplomovou práci, jejíž zásadní význam spočívá v objevu nového strukturního motivu DNA a poukázání na nové principy skládání sekvencí DNA, a Kateřina Holá (Univerzita Palackého v Olomouci) za nejlepší disertační práci, v níž do značné míry přispěla k objevu prvního 2D „organického“ magnetu založeného na funkcionalizovaném grafenu a také k řešení dlouhodobé výzvy v oblasti uhlíkových kvantových teček. Tyto tečky se využívají pro zobrazování buněk, nádorových tkání nebo ke sklízení energie pro technické aplikace, jako je štěpení vody nebo pro solární články. Práce Kateřiny Holé také získala zvláštní ocenění za nejlepší disertační práci napsanou ženou, kterou český Siemens uděluje již popáté v rámci podpory diverzity ve vědě.

Zvláštní ocenění za překonání překážek a cena pro nejlepšího pedagoga

Siemens opět udělil zvláštní ocenění studentovi, který překonal potíže dané zdravotním postižením a dosáhl navzdory němu mimořádných studijních nebo výzkumných výsledků. Získala jej Tereza Pařilová (Masarykova univerzita), která dokázala díky své houževnatosti a přístupu překonat těžké komplikace spojené se svým chronickým onemocněním a dosáhla mimořádných výsledků v magisterském a doktorském studium oboru Informatika.

Cenu pro nejlepšího pedagoga si odnesl Zdeněk Vostracký, uznávaný odborník v oblasti elektrotechniky a významný propagátor komplexního inženýrského vzdělávání s více než 50 lety pedagogické praxe.

„Velmi oceňuji společnost Siemens, že se dlouhodobě věnuje nejen podpoře vědy a výzkumu, ale také jejich medializaci a popularizaci. Soutěž o Cenu Wernera von Siemense každoročně ukazuje, že v oblasti vědy a výzkumu má jak Akademie věd, tak i vysoké školy co nabídnout. Motivuje především studenty významných technických a přírodovědných univerzit a přispívá tak významně k našemu společnému cíli,“ komentovala soutěž předsedkyně Akademie věd České republiky Eva Zažímalová.

Milion pro studenty i vědce

Cenu Wernera von Siemense pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. Záštitu nad udílením cen poskytuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a ministerstvo průmyslu a obchodu.

Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v Česku. V předchozích devatenácti ročnících soutěže bylo již oceněno 319 studentů, pedagogů a vědců a Siemens v nich formou finančních odměn podpořil české školství a vědu celkovou částkou dosahující devíti milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 5 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 10 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 13 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 14 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30
Načítání...