Prestižní Cena Wernera von Siemense zná vítěze. Milion korun si rozdělí čeští vědci i studenti

Celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů převzalo ocenění ve 20. ročníku prestižní vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense. Český Siemens v ní udělil ceny projektům z oblasti technických a přírodovědných oborů v sedmi kategoriích, a to včetně zvláštního ocenění za překonání překážek při studiu a ceny za nejlepší ženskou disertační práci. Vítězové si rozdělili finanční odměny v celkové výši milion korun.

Cena Wernera von Siemense letos slaví 20 let od založení, během nichž podpořila firma Siemens 344 vědců a na odměnách rozdělila nyní již přes 10 milionů korun. Do 20. ročníku soutěže, která oceňuje práce z oblasti technických a přírodovědných oborů, se přihlásilo rekordních přes 400 soutěžících.

V kategorii o nejvýznamnější výsledek vývoje a inovace byl za vyvinutí nové metody vhodné pro in vitro diagnostiku a objevování biologicky aktivních látek, které se mohou stát základem nových léků, oceněn tým Václava Navrátila (AV ČR).

Za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu si cenu odnesl tým Jiřího Čejky (AV ČR a Přírodovědecká fakulta UK), který objevil a popsal novou metodu přípravy tzv. zeolitů, původně přírodních minerálů, které jsou dnes vyráběny synteticky. Ty v současné době představují nejdůležitější průmyslové katalyzátory s využitím při zpracování ropy, v petrochemii, přípravě speciálních chemikálií a ochraně životního prostředí.

Jako již tradičně se nejvíce soutěžících přihlásilo v kategoriích o nejlepší diplomovou a disertační práci. Ocenění si odnesli Martin Gajarský (Masarykova univerzita) za nejlepší diplomovou práci, jejíž zásadní význam spočívá v objevu nového strukturního motivu DNA a poukázání na nové principy skládání sekvencí DNA, a Kateřina Holá (Univerzita Palackého v Olomouci) za nejlepší disertační práci, v níž do značné míry přispěla k objevu prvního 2D „organického“ magnetu založeného na funkcionalizovaném grafenu a také k řešení dlouhodobé výzvy v oblasti uhlíkových kvantových teček. Tyto tečky se využívají pro zobrazování buněk, nádorových tkání nebo ke sklízení energie pro technické aplikace, jako je štěpení vody nebo pro solární články. Práce Kateřiny Holé také získala zvláštní ocenění za nejlepší disertační práci napsanou ženou, kterou český Siemens uděluje již popáté v rámci podpory diverzity ve vědě.

Zvláštní ocenění za překonání překážek a cena pro nejlepšího pedagoga

Siemens opět udělil zvláštní ocenění studentovi, který překonal potíže dané zdravotním postižením a dosáhl navzdory němu mimořádných studijních nebo výzkumných výsledků. Získala jej Tereza Pařilová (Masarykova univerzita), která dokázala díky své houževnatosti a přístupu překonat těžké komplikace spojené se svým chronickým onemocněním a dosáhla mimořádných výsledků v magisterském a doktorském studium oboru Informatika.

Cenu pro nejlepšího pedagoga si odnesl Zdeněk Vostracký, uznávaný odborník v oblasti elektrotechniky a významný propagátor komplexního inženýrského vzdělávání s více než 50 lety pedagogické praxe.

„Velmi oceňuji společnost Siemens, že se dlouhodobě věnuje nejen podpoře vědy a výzkumu, ale také jejich medializaci a popularizaci. Soutěž o Cenu Wernera von Siemense každoročně ukazuje, že v oblasti vědy a výzkumu má jak Akademie věd, tak i vysoké školy co nabídnout. Motivuje především studenty významných technických a přírodovědných univerzit a přispívá tak významně k našemu společnému cíli,“ komentovala soutěž předsedkyně Akademie věd České republiky Eva Zažímalová.

Milion pro studenty i vědce

Cenu Wernera von Siemense pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. Záštitu nad udílením cen poskytuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a ministerstvo průmyslu a obchodu.

Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v Česku. V předchozích devatenácti ročnících soutěže bylo již oceněno 319 studentů, pedagogů a vědců a Siemens v nich formou finančních odměn podpořil české školství a vědu celkovou částkou dosahující devíti milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 13 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 15 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...