Prestižní Cena Wernera von Siemense zná vítěze. Milion korun si rozdělí čeští vědci i studenti

Celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů převzalo ocenění ve 20. ročníku prestižní vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense. Český Siemens v ní udělil ceny projektům z oblasti technických a přírodovědných oborů v sedmi kategoriích, a to včetně zvláštního ocenění za překonání překážek při studiu a ceny za nejlepší ženskou disertační práci. Vítězové si rozdělili finanční odměny v celkové výši milion korun.

Cena Wernera von Siemense letos slaví 20 let od založení, během nichž podpořila firma Siemens 344 vědců a na odměnách rozdělila nyní již přes 10 milionů korun. Do 20. ročníku soutěže, která oceňuje práce z oblasti technických a přírodovědných oborů, se přihlásilo rekordních přes 400 soutěžících.

V kategorii o nejvýznamnější výsledek vývoje a inovace byl za vyvinutí nové metody vhodné pro in vitro diagnostiku a objevování biologicky aktivních látek, které se mohou stát základem nových léků, oceněn tým Václava Navrátila (AV ČR).

Za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu si cenu odnesl tým Jiřího Čejky (AV ČR a Přírodovědecká fakulta UK), který objevil a popsal novou metodu přípravy tzv. zeolitů, původně přírodních minerálů, které jsou dnes vyráběny synteticky. Ty v současné době představují nejdůležitější průmyslové katalyzátory s využitím při zpracování ropy, v petrochemii, přípravě speciálních chemikálií a ochraně životního prostředí.

Jako již tradičně se nejvíce soutěžících přihlásilo v kategoriích o nejlepší diplomovou a disertační práci. Ocenění si odnesli Martin Gajarský (Masarykova univerzita) za nejlepší diplomovou práci, jejíž zásadní význam spočívá v objevu nového strukturního motivu DNA a poukázání na nové principy skládání sekvencí DNA, a Kateřina Holá (Univerzita Palackého v Olomouci) za nejlepší disertační práci, v níž do značné míry přispěla k objevu prvního 2D „organického“ magnetu založeného na funkcionalizovaném grafenu a také k řešení dlouhodobé výzvy v oblasti uhlíkových kvantových teček. Tyto tečky se využívají pro zobrazování buněk, nádorových tkání nebo ke sklízení energie pro technické aplikace, jako je štěpení vody nebo pro solární články. Práce Kateřiny Holé také získala zvláštní ocenění za nejlepší disertační práci napsanou ženou, kterou český Siemens uděluje již popáté v rámci podpory diverzity ve vědě.

Zvláštní ocenění za překonání překážek a cena pro nejlepšího pedagoga

Siemens opět udělil zvláštní ocenění studentovi, který překonal potíže dané zdravotním postižením a dosáhl navzdory němu mimořádných studijních nebo výzkumných výsledků. Získala jej Tereza Pařilová (Masarykova univerzita), která dokázala díky své houževnatosti a přístupu překonat těžké komplikace spojené se svým chronickým onemocněním a dosáhla mimořádných výsledků v magisterském a doktorském studium oboru Informatika.

Cenu pro nejlepšího pedagoga si odnesl Zdeněk Vostracký, uznávaný odborník v oblasti elektrotechniky a významný propagátor komplexního inženýrského vzdělávání s více než 50 lety pedagogické praxe.

„Velmi oceňuji společnost Siemens, že se dlouhodobě věnuje nejen podpoře vědy a výzkumu, ale také jejich medializaci a popularizaci. Soutěž o Cenu Wernera von Siemense každoročně ukazuje, že v oblasti vědy a výzkumu má jak Akademie věd, tak i vysoké školy co nabídnout. Motivuje především studenty významných technických a přírodovědných univerzit a přispívá tak významně k našemu společnému cíli,“ komentovala soutěž předsedkyně Akademie věd České republiky Eva Zažímalová.

Milion pro studenty i vědce

Cenu Wernera von Siemense pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. Záštitu nad udílením cen poskytuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a ministerstvo průmyslu a obchodu.

Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v Česku. V předchozích devatenácti ročnících soutěže bylo již oceněno 319 studentů, pedagogů a vědců a Siemens v nich formou finančních odměn podpořil české školství a vědu celkovou částkou dosahující devíti milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II se vrací na Zemi. Kritický bude průlet atmosférou

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončí svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletí atmosférou a potom by měla bezpečně dopadnout do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
před 9 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
před 9 hhodinami

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 12 hhodinami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
před 17 hhodinami

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
9. 4. 2026
Načítání...