Světová spánková společnost pořádá od soboty do středy kongres, který se letos koná v Praze. Na dva a půl tisíce delegátů z 60 států světa bude v české metropoli řešit poruchy spánku a jejich důsledky pro lidské zdraví i současné trendy jeho výzkumu. Poruchou spánku trpí pět až deset procent světové populace. Poruchy mají různý charakter – může se jednat o nespavost, nadměrnou spavost nebo například poruchy dýchání ve spánku. Poruchy spánku navíc zvyšují i riziko vzniku závažných onemocnění.
Mezi jednu z nejčastějších poruch patří porucha dýchání ve spánku. Podle kardiologa Ondřeje Ludka jí trpí přibližně 20 procent mužů a 10 procent žen ve středním věku.
Často souvisí s kardiovaskulárními onemocněními jako hypertenze, chronická srdeční selhání nebo arytmie. „Ta nejčastější příčina bývá v našem životním stylu. Mnoho pacientů, které vídáme, je obézní, a proto u nich právě ke kolapsu dýchacích cest kvůli té obezitě a kvůli zvýšenému obvodu krku dochází,“ doplnil kardiolog Ondřej Ludka.
Nejčastější poruchou dýchání ve spánku je tzv. spánková apnoe. Při ní pacient nedýchá déle než deset sekund, dochází tak k poklesu saturace krve kyslíkem o více než čtyři procenta. „Mnohdy máme pacienty, kteří tu zástavu mají až jednu minutu, a těch zástav je mnohdy 30 i 80 za hodinu. To znamená, že pacient poměrně dlouhou dobu v tom spánku nedýchá,“ uvedl Ludka.
To má podle něj kardiovaskulární důsledky – například infarkt myokardu. „Není to samozřejmě jediná příčina, ten pacient musí mít predispozice,“ doplnil.
Nadměrnou spavost pomáhají řešit léky, insomnii psychologické metody
Další rozšířenou poruchou je i nadměrná spavost, kterou trpí pět procent populace. Pacient má záchvatové stavy spánku v průběhu dne, nebo spí i 14 až 16 hodin v noci. Neuroložka Soňa Nevšímalová ve Studiu 6 uvedla, že jediným řešením nadměrné denní spavosti je správná medikace.
Naopak u nespavosti bývají podle ní farmaka často zneužívaná, protože si na nich lidé často mohou vytvořit návyk. „Je potom výhodou použít různé psychologické metody, například kognitivně behaviorální impulsy, které pomohou do určité míry zlepšit nespavost,“ řekla.
Nevšímalová se specializuje také na tzv. zpožděnou fázi spánku. Jedná se o poruchu cirkadiánního rytmu, který je základem biologických hodin člověka. „Většinou je to u dospívajících a u mladších, kdy ti lidé nebo děti nejsou schopni usnout v normální dobu, tedy kolem té desáté, jedenácté hodiny, a jsou vzhůru například do tří, do čtyř do rána. Pak se pochopitelně ráno nemůžou probudit buď do školy, nebo zaměstnání,“ vysvětlila.
Lidé pak mají chronickou deprivaci spánku a často i psychiatrické problémy. Podle Nevšímalové jsou tak náchylnější k užívání drog a hypnotik. Jedná se přitom o poruchu, která je poměrně snadno léčitelná.
„Máme spánkový hormon, který se jmenuje melatonin. Většinou u nás se vyrábí syntetický melatonin, který je k dostání na předpis a podává se ve večerních hodinách, dejme tomu tři až pět hodin před usnutím, který vede k tomu posunutí spánku do normy,“ uvedla.
Podle Ludka zvyšuje riziko závažných onemocnění i v civilizované společnosti stále se zkracující délka spánku. „My se dostáváme už někdy pod sedm hodin a ten optimální spánek by měl trvat sedm a půl až osm hodin,“ řekl a dodal, že i to má své kardiovaskulární důsledky. „Pacienti, kteří po dobu pěti let spí méně než šest hodin za den, mají asi o 80 procent vyšší riziko vzniku například vysokého krevního tlaku,“ řekl.
