Vysvětlení a snadnějšímu pochopení mnoha vědeckých objevů a fyzikálních jevů brání jazyk a jeho možnosti. Je o tom přesvědčen americký teoretický fyzik Nathaniel David Mermin. Dvaaosmdesátiletému vědci, který se zabývá filozofickými otázkami kvantové mechaniky a speciální relativity, udělila svou letošní cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97.
Ocenění si vysloužil za přínos k rozvoji fyziky a její popularizaci. Cena se předává 5. října v den narozenin bývalého prezidenta Václava Havla. Ceremoniálu dnes předcházela debata s fyziky, matematiky a filozofy v Pražské křižovatce.
„Je složité vysvětlit cestu z Václavského náměstí do Pražské křižovatky a zahrnout do toho zakřivení země. Jazyk není vytvořen tak, aby se jím popisovaly vědecké objevy, které se staly dlouho po jeho vzniku. Je to mocný nástroj pro případy, kdy chceme komunikovat o osobních i neosobních záležitostech, ale velmi nešikovný nástroj pro komunikaci o objevech, které přišly mnohem, mnohem později než on. Pochopení relativity často jazyk komplikuje. Jen si vezměte gramatický čas. Relativita hovoří o tom, že čas je možná jiný, než jak ho vnímáme,“ řekl Mermin.
Mermin se narodil v roce 1935 v Connecticutu. Roku 1956 vystudoval matematiku na harvardské univerzitě a o pět let později získal doktorát ve fyzice. Od roku 1964 byl členem učitelského sboru cornellské univerzity, kde v letech 1984 až 1990 řídil laboratoř atomové fyziky a fyziky pevných látek. Spolu s Neilem W. Ashcroftem je autorem učebnice Solid State Physics (Fyzika pevných látek) a několika knih pro laické čtenáře. Za svou osmapadesátiletou kariéru publikoval články o statistické fyzice, fyzice nízkých teplot, fyzice pevných látek, kvantové chemii, topologické teorii defektů a o aperiodických krystalech.
Mezi fyzikou a právy
Mermin se na počátku své dráhy rozhodoval mezi studiem fyziky a práv. „Když jde člověk na práva, zabývá se lidskými věcmi a společenskými konvencemi a pravidly. Ve fyzice se zabývá věcnými pravdami a zákonitostmi. Mnoho lidí si fyziku vybralo, aby unikli tomu osobnímu,“ řekl.
Sám patří ke kritikům udílení cen, i když jich už několik dostal. Podle něj třeba Nobelova cena v sobě pro vědce spojuje to dobré i to špatné. Oceněný se se svou prací dostane na titulní stránky novin a přicházejí mu pozvání k přednáškám z celého světa i tlak na využití peněz. „To vás rozptyluje. Mnozí vědci pak nechávají své činnosti, protože jsou tím vším zavaleni,“ uvedl Mermin. Ocenění je podle něj ale zátěž i pro ty, kteří na ně nominují a kteří o něm rozhodují.
Ceny Nadace Vize 97 si ale Mermin váží víc, než kdyby dostal cenu Nobelovu. „Nikdo v životě mi nenabídl cenu, která je tak úžasná jako tahle. Až se vrátím domů, nikdo nebude vědět, že jsem ocenění v Praze získal. Kromě těch, jimž to řeknu. Když jsem dostal dopis od paní Dagmar Havlové, hned jsem se pochlubil a poslal to tiskovému oddělení cornellské univerzity. Jediné spojení Mermin-Havel-Praha, které dohledáte, je univerzitní PR zpráva,“ dodal fyzik.
