Patologové už téměř nepitvají. Pitvy dnes tvoří jen procento jejich práce

Jak se změnila v posledních desetiletích patologie? Posunula se směrem, o němž nemá běžný Čech vůbec ponětí – rozhodně již nespočívá v řezání mrtvých těl.

Klasické pitvy tvoří asi procento práce patologů. Většinou tito odborníci zkoumají tkáně živých pacientů a tím pomáhají lékařům s diagnózou i rozhodnutím o léčbě. Nemocnice se shodly na tom, že patologů je nedostatek a sehnat kvalifikované je téměř nemožné. Náročná je především výchova patologů, která trvá po studiu medicíny minimálně pět let. Dnes je mezinárodní den patologie.

V Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), který se věnuje především transplantacím, udělají patologové ročně zhruba 10 000 analýz tkání a asi 50 pitev. „Patolog je finální arbitr našich domněnek. My se domníváme, že pacient má nějakou chorobu, ale až patolog nám řekne, jestli se nemýlíme,“ uvedl přednosta Kliniky nefrologie IKEM Ondřej Viklický. Vyšetření tkání má podle něj v mnohých případech více než 80procentní podíl na určení diagnózy. Některé analýzy se dělají i v průběhu operací a určují další operační postup.

10 minut
Patologie je jiná, než si myslíte
Zdroj: ČT24

Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) je podíl pitev na práci patologa ještě nižší. Ústav patologie podle svého přednosty Pavla Dundra vykoná bioptická vyšetření pro asi 24 000 pacientů ročně, počet pitev letos odhadují asi na stovku. Ve Fakultní Thomayerově nemocnici (FTN) zvládnou ročně do 12 000 vyšetření tkání živých lidí. „Podíl pitevní diagnostiky v náplni práce patologa každý rok klesá. V současnosti provádíme cca 180 pitev ročně, před deseti lety to bylo cca 600,“ napsal primář Oddělení patologie a molekulární medicíny FTN Radoslav Matěj.

Patolog – zaměstnání budoucnosti

Patologů je v nemocnicích zpravidla nedostatek. „Sehnat kvalifikované je téměř nemožné,“ uvedl Dundr. Podle Matěje je patologů „jako šafránu“. V Thomayerově nemocnici je podle primáře situace částečně stabilizovaná díky práci lékařů v důchodovém věku a lékařek na rodičovské dovolené. 

Problém je podle Evy Honsové, přednostky Pracoviště klinické a transplantační patologie IKEM, především v dlouhé výchově budoucího patologa. Trvá minimálně pět let a nemocnice ji zpravidla hradí z vlastních zdrojů. „Navíc vzhledem k tomu, že na patologii vám přijdou materiály ze všech oddělení, tak obor je nesmírně rozsáhlý,“ řekla Honsová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 8 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 10 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 12 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 13 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 15 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...